Let me feel it (Ereri/ Riren )

Eren

・・・☽☀︎・・・

     Vzbudil jsem se v měkké teplé posteli, která voněla po mentolu a jahodách. Opojná vůně doslova jsem ji fetoval když se však otevřeli dveře koupelny a z nich vyšel řecký bůh vytesaný z mramoru, s osuškou ležérně omotanou kolem boků, vyschlo mi v krku a nebyl jsem schopný odvrátit zrak. Leviho pohyby byli tak ladné a smysluplné. Jako by vycítil můj pohled otočil se s mírným skoro neviditelným úsměvem mi popřál dobré ráno. Netušíc však, že tím spustil lavinu rozbouřených hormonů. Snažil jsem se co nejvíce vyhnout jeho bouřkovému pohledu nebyl jsem však schopný vnímat nic jiného. Jediné na co jsem se zmohl byli jednoslovné odpovědi a bloudění očima všude jinde jen ne do Leviho očí. Hned co se za ním zavřeli dveře jsem se vydal do koupelny. Pohled do zrcadla jsem radši neriskoval a rovnou zapadl do sprchy. Hlava mě šíleně bolela a jen matně jsem si vzpomínal na včerejší večer a dnešní brzké ráno. Nemám nejmenší tušení, jak jsem se sem dostal, ani proč jsem tu, ale jedno si pamatuji až moc živě. Sen, který se mi zdál a to co se stalo po té, co mě Levi vzbudil a Leviho jméno. Do tváří se mi dostala horkost a já zrudl jako rajče, když jsem si uvědomil, že jsem s ním spal v jedné posteli. V tom Levi zaklepal na dveře. Rychle jsem vypnul vodu a čekal, až něco řekne.

,, Snídaně je hotová" slyšel jsem jen a po té se rozhostilo ticho. Pustil jsem znovu vodu a snažil se nevnímat, že dva metry ode mě stojí Levi. Jen ta představa mi znovu vháněla teplo do tváří. Voda byla jako elixír na mé pocuchané nervy. Kocovinou jsem si prošel už tolikrát jenže dnes mi to připadalo horší, jak kdy jindy. Hlava se mi jednu chvíli točila jako kolovrat a poté mi v ní zvonili kostelní zvony. Bylo to nepříjemné, ale mohl jsem si za to sám. Voda pomalu stydla a tak mi nezbylo nic jiného než ji vypnout. Vyklopýtal jsem ze sprchy a uvědomil si, že se nemám za prvé čím utřít za druhé do čeho obléct. Došoural jsem se ke dveřím a chystal se z nich zakřičet na Leviho když jsem si všiml malé hromádky věcí. Nepočítal jsem s tím, že mi oblečení, které Levi přichystal bude sedět. On je tak malý, kde sakra vzal věci takovéhle velikosti? Oblékl jsem si tričko a trochu užší boxerky, které mi Levi přichystal a přes hlavu si přetáhl ručník. S hlavou v oblacích jsem došel do kuchyně. Levi už seděl u stolu a měl půlku snídaně v sobě když však ke mě zvedl pohled a střetl se s mým v hlavě se mi rozezněli milióny kostelních zvonů a pohled se mi zamlžil.

●●●

Levi seděl za jídelním stolem v prostorné cihlové jídelně mračil se a vypadal dost unaveně.

,, Zavři tu pusu spratku nebo ti do ní vletí mouchy" řekl se sarkastickým úsměvem. Zazubil jsem se na něj a začal se k němu pomalým krokem přibližovat. Došel jsem až úplně k němu a zvedl mu ukazováčkem bradu a donutil ho tak pohled přesměrovat k mým očím.

,, Promiňte, jste v pořádku? Byl to tvrdý náraz" koukal se mi do očí. V těch jeho jsem spatřil na malou chvíli něco, co jsem nedokázal rozpoznat.

,, Zavřete pusu Heichou, vletí vám tam včely" bohužel jsem ho tím nejspíš probudil z opojení a on znovu nasadil ledový pohled a kamennou tvář.

,,Ne to jsem nechtěl, myslel jsem, že tuhle tu fasádu už přede mnou nevytáhnete. Líbil se mi váš zastřený pohled Heichou" chvíli jsme se ještě popichovali, po chvíli však vstal i s talířem a hrnkem v rukou mířil k prostorné kuchyni. Najednou se zastavil a podivným způsobem zakymácel. Na nic jsem nečekal a rychle jej chytil a omotal ruce kolem jeho pasu.

●●●

     Před očima se mi znovu zamlžilo a já najednou stál v kuchyni a koukal znovu na černovláska, který se teď červenal jako zralé jablko, ale pohled neodvrátil.

,, L-Levi?"

,, Také jsem to viděl."

,, Mě a tebe v jídelně? Stál jsem tady kde teď stojím jen v trochu jiném interiéru a ty za stolem.."

,, Ano Erene, viděl jsem to taky i když asi né z tvého pohledu." řekl aniž by mě nechal domluvit. Chvíli se mezi námi rozhostilo tíživé ticho. Přešel jsem tedy vedle něj a posadil se ke své snídani.

,, Stalo se nám to i před tím, že?" Musel jsem se ujistit, že ta včerejší noc není jen výplod mé fantazie.

,, Ano." řekl skoro neslyšitelně způsobem, jakoby se za něco styděl.

,, Myslíš, že to byli vzpomínky? Nebo... "

,, Mohly, já fakt nevím Erene." skočil mi do řeči. Detailně jsem si ho prohlédl, vypadal unaveně a strhaně. Přišlo mi jako bych takový výraz v jeho tváři už někdy viděl, ale dobře jsem věděl, že včera to bylo poprvé, co jsem jej potkal. A byl jsem za to vděčný, nevím kde bych teď byl, kdyby se neukázal.

,, Levi?"

,, Co je Erene?" štěkl podrážděně.

,, Děkuju" vděčně jsem se na něj usmál a snažil se do toho dát energii, která jemu nejspíš scházela.

,, Za co mi děkuješ?" podíval se na mě zmateným pohledem.

,, Asi za všechno, nevím, co by teď se mnou bylo, kdyby si včera nepřišel a nevzal mě k sobě."

,, Hmm" zabručel jen s kamennou tváří. V jeho očích se však míhalo tolik emocí, že bych je na jedné ruce nespočítal.

,, Proč si nebyl se svými přáteli? Teda myslím tím... všiml jsem si, toho malého blonďáka a té černovlásky, proč si mi neřekl, že jsi tu s nimi když jsem se tě ptal?"

,, Pohádal jsem se s Mik, to je ta černovláska a Armin tem blonďák se místo na mou stranu přiklonil na její byl jsem naštvaný a jako vždy impulzivní. Řekl jsem jim, ať na mě nečekají a jdou si klidně ke všem čertům, ale mně ať nechodí na oči. A odešel na záchod no a tam se mi nějak zamotala hlava a já upadl a hlavou se praštil o kachličky. Pak si tam přišel ty a dál už to znáš... a navíc jsem byl úplně na kaši od toho záchodu si pamatuju jen ten sen a to, co se dělo potom. Jinak mám okno" skončil jsem své vyprávění a mezi námi se znovu rozhostilo tíživé ticho.

,, Ou...ehmm..." snažil se na to nějak odpovědět, jenže jak na něco takového chcete odpovědět? Cokoli by teď řekl nic by to nenapravilo.

,, Možná by jsme teď měli spíše vyřešit co dál?"