Let me feel it (Ereri/ Riren )

4.Středa

・・・☽☀︎・・・

Levi

Ráno jsem vstával s tím, že ani nevím jak jsem usnul. Vyhrabal jsem se z postele a vydal do kuchyně připravit si snídani. V hlavě mi vytanula vzpomínka na Erena. Ať dělám cokoli, ten kluk se mi dostane do hlavy. Dnes se ujistím, že to je jen chvilkové poblouznění vyzvednu si od něj oblečení a už ho nikdy neuvidím. Sliboval jsem si a vyrazil do práce. Na recepci jsem si vyzvedl papíry, které mi tam Erwin nechal a vydal se do své kanceláře.

,, Dobré ráno Petro." pozdravil jsem ji a ona se na mě na oplátku zářivě usmála.

,, Dobré ráno pane Ackermane. V kanceláři na vás čeká Erwin a asi to nebude nic dobrého tvářil se jako by mu někdo umřel."

,, Dobře děkuji. Petro? Mohla by jste mi donést černý čaj? Děkuji." lehce kývla a vydala se udělat o co jsem ji požádal. Vešel jsem do své kanceláře a všiml si Erwina spícího na židli u mého stolu.

,, Ehm Erwine! Vstávej!" zatřásl jsem jím. Otevřel oči a chvíli se nechápavě rozhlížel.

,, Petra mi řekla, že tu jsi, co potřebuješ?" sedl jsem si za svůj stůl a začal třídit papíry, co tu dnes musím udělat.

,, Dnes mi volala máma." řekl se sklopenou hlavou. Petra vážně nepřeháněla.

,, Jak se má? Dlouho jsem ji neviděl." Erwinova máma byla pro mě něco jako náhradní máma. Měl jsem ji rád jako vlastní.

,, Babička umřela, máma chce, abych přijel na pohřeb a pomohl ji ho zorganizovat."

,, A po mě chceš delší volno? To je samozřejmost Erwine"

,, No o to by ani tak nešlo, víš jak jsme přijali spolupráci s tamější školou s literárním oborem?"

,, No vím je s ním nějaký problém? Stěžovali si?"

,, Ne to ne. Jsme tři, co se střídají jako lektoři na přednáškách. Každý děláme v jiném oddělení a tak mají studenti lepší výběr, na co by se chtěli zaměřit."

,, Erwine tenhle postup jsme sami vymysleli a spolu prodiskutovali. Já ho schválil. Takže vím, jak to funguje. Nechoď kolem horké kaše a řekni, o co ti jde."

,, Hanji nemůže učila minulý týden a má dost práce. Mike taky nemůže bral si volno a jel s manželkou a dětmi pryč a vrací se až v pondělí. No a tento týden učím já, jenže musím nečekaně odjet. Chtěl jsem se tě zeptat jestli by jsi to nevzal za mě. Jen do příští středy, pak tě vystřídá Mike. Vím, že žádám hodně, ale jiná možnost není. Pokud chceme, aby se ty dětska něco naučili."

,, Takže ty po mě chceš, abych šel učit bandu spratků na vysoký. Erwine ty si se dočista zbláznil!" vykřikl jsem a zamračil se na něj.

,, Jiná možnost není Levi, prosím. Nikdo jiný nechce a nebo bych mu to ani za mák nesvěřil." ztrápeně jsem se opřel do židle a chytl si kořen nosu. Dva týdny budu muset učit nějaký spratky. Bože zastřelte mě teď a tady!

,, Jinak to nejde?" zakroutil hlavou v nesouhlas.

,, No dobře." odfrkl jsem si.

,, Vážně?"

,, No jo však jsem říkal, že jo."

,, Levi ty jsi můj zachránce děkuju. Na mail ti pošlu všechny informace a seznam tvých žáků a rozvrh hodin."

,, Dobře dobře a teď už padej musím tohle dodělat jinak se nebudu moc na celý týden jen tak zdejchnout" rychle pokýval hlavou a sebral své věci.

,, Jo a máma tě chce na pohřbu taky, prý jestli nepřijedeš dojede sem a dotáhne tě tam sama" ušklíbl se a byl pryč. Po chvíli vešla Petra s čajem a drobným vše říkajícím úsměvem.

Dobře takže už jen tohle dodělat a můžu jet za Erenem a pak domů. Už jsem skoro končil a chystal se odcházet když mi pípla zpráva. Vytáhl jsem mobil ze zadní kapsy a přečetl si SMS od Erena.

Eren
: Dnes mi do toho něco vlezlo nemůžu ti tedy předat to oblečení, promiň domluvíme se na někdy jindy?

Stálo v ní. Odepsal jsem pouhé ok a vydal se rovnou domů. Musím si pročíst pořádně Erwinův email a připravit se na zítřek. Od zítra je ze mě totiž profesor Ackerman. Uchechtl jsem se té bizarní představě a nasedl do auta.