Let me feel it (Ereri/ Riren )

Levi

・・・☽☀︎・・・

     Něco mě nutilo být na něj milí a usmívat se. Nechápal jsem sám sebe. Jeho přítomnost tu, byla tak příjemná a to jsem byl vždy radši sám. Sám od sebe jsem se usmíval, což se nepodařilo v takové míře ani mé sestře, která byla jediným zdrojem mého úsměvu dokud ještě byla mezi živými. Nelíbilo se mi jak rychle se mi dostal pod kůži. Připadalo mi, že ve mě čte, jako v otevřené knize a to musí skončit dřív než to začalo. Zamračil jsem se nad svými myšlenkami a snažil se, o co nejchladnější přístup.

,, Co to třeba přestat řešit? Dělejme, že se nic z toho nestalo ty se nasnídáš sebereš si svoje věci a naše cesty se rozdělí a každý si pojedeme svoje." navrhl jsem a upřel na něj ledový pohled.

,, Ty chceš dělat, že se nic nestalo? Jakoby se nic nedělo? To co se nám stalo je divný a měli by jsme to nějak řešit!"

,, Stalo se ti to už někdy před tím?" upřel na mě nechápavý pohled a jen zavrtěl hlavou v nesouhlas.

,, No vidíš začalo to, až když jsme se potkali. Takže když se nebudeme potkávat a zapomeneme na to, už se nám to nestane."

,, Jak si tím můžeš být tak jistý?"

,, Prostě jsem Erene. Ani jeden z nás tomu na kloub nepřijde a jestli s tím za někým půjdeme, pošlou nás do blázince rovnou." sklopil pohled zvedl se od stolu a vydal se do mého pokoje. Poklidil jsem po něm stůl a vydal se za ním. Stoupl jsem si do dveří a pozoroval jej jak si prohlíží fotografii vystavenou na mém nočním stolku.

,, Má sestra s mým nejlepším přítelem." prohodit jsem do ticha a on nadskočil leknutím.

,, Proč je ten rámeček prasklí ? Proč si ho nevyměnil? Vždyť je rozbitý." nakrčil nos a kmital pohledem mezi mnou a fotografií.

,, Některé rozbité věci Erene, se už nedají spravit. Ne úplně a tak je necháme rozbité." znovu se na mě díval tím svým zkoumavým pohledem. Přešel jsem ke skříni a chvíli se v ní přehraboval. Vytáhl jsem tepláky, které jsem tu měl pro Erwina a podal mu je. Dříve jsme bývali spolubydlící, než se rozhodl přestěhovat do většího se svou přítelkyní, která ho do dvou měsíců stejně opustila. Pár věcí tu nechal a využívá je vždy když tu náhodou po pařbě přespává. Nikdy bych však netušil, že to bude užitečné stejně jako otravné. Eren si na sebe natáhl tepláky a ze stolku sebral své věci.

,, Odvezu tě. " řekl jsem vzal ze skříně džínovou bundu, otočil se na patě a odcházel do předsíně.

,, Nemusíš já se domů nějak dostanu." řekl když doklopýtal ke mě.

,, Potřebuji se stavit ve firmě takže stejně musím jet. Tak nekecej a oblékej se." spražil jsem jej pohledem a vydal se po schodišti teď už i s Erenem v závěsu. Nasedli jsme do auta a já zadal do navigace Erenovu adresu, kterou mi sdělil cestou k autu. Za chvíli jsme už stály před malým rodinným domkem, nedaleko od mé firmy.

,, Bydlíš sám?" byla to spíše řečnická otázka protože není možný, aby v takovém domě žil sám.

,, Ano, rodiče mi ten dům koupili než odjeli, prý abych měl kde začít do budoucna, až si založím rodinu. Po té co mě tu nechali, jsem však nemohl zůstat ve starém rodinném domě sám, musel jsem prostě pryč." nebo taky možná ne. Kdybych neuměl ovládat své emoce asi bych teď na něj koukal s otevřenou pusou. Ani jsem si neuvědomil, že Eren už vylezl z auta.

,, Tak se měj Levi." řekl trochu mrzutě a zavřel dveře dřív, než jsem stačil cokoli říct.

     Den poté, co jsem odvezl Erena a definitivně se rozhodl ho už nikdy nevidět, ubíhal hrozně pomalu a až když jsem přijel domů, došlo mi jak na hovno byl. Začalo to dnešním ránem s Erenem, pokračovalo to když mi Petra, má sekretářka řekla, že autorka nestíhá dopsat knihu do termínu, protože změnila půlku knihy. Celý den jsem díky tomu měl co dělat a nejen já. I když mi šla celý den hlava kolem myšlenka na hnědovlasého kluka si mě přeci jen našla. Měl jsem pocit, jako bych na něco zapomněl. Něco co se týkalo jeho.

     Domů jsem dorazil chvíli po jedenácté hodině s úmyslem se jít vysprchovat a spát. Vešel jsem do koupelny svlékl ze sebe oblečení, které jsem dal rovnou do koše na prádlo a vlezl si do sprchy. Horká voda mi stékala po napjatém těle a spolu sebou brala všechen dnešní stres. Jen co jsem vylezl a zaměřil svůj pohled na sušičku s pračkou, které zabíraly pravý roh koupelny došlo mi, na co že jsem nejspíš zapomněl. Ručník mi spadl z boků a já se rozběhl tak jak mě pán bůh stvořil k sušičce. Otevřel jsem ji a vytáhl vlhké zatuchlé věci, které smrděli jako bych je právě našel v popelnici. Hodil jsem je tedy znovu do pračky, zapnul rychlí průplach a šel si udělat večeři. Ty věci budu muset Erenovi nějak předat. Ráno si udělám zajížďku a odvezu mu je a pak už ho nikdy neuvidím. Říkal jsem si v duchu. Když jsem si to uvědomil sevřela se mi hruď v ledové pěsti. Celý den jsem neměl čas nad dnešním ránem a celkově o hnědovlasém klukovi, který mi vtrhl do života a uděl si v něm své vlastní místo během jednoho nepovedeného rána, přemýšlet. Teď když tu sedím sám nad večeří, připadám si šíleně osaměle. S touhle myšlenkou jsem vše poklidil a šel vytáhnou věci z pračky. Stejnou chybu už neudělám. Erenovi věci jsem přehodil přes topení a šel si lehnout. Malá část mě se radovala z toho, že ho znovu uvidím a ta druhá, rozumnější mi připomínala, že bych ho měl nechat být.

●●●

Zrovna jsem se vynořil na hladinu a snažil se zaostřit na břeh. Ležel tam Eren rozvalený přes celou piknikovou deku a vypadal, že spí. Vyšel jsem z vody, osušil se a naklonil se nad něj. Pohladil jsem jej po tváři a ruku pomalu sunul ke krku přes hruď. Eren mou ruku zastavil otevřel oči a koukal na mě lásky plným rozespalým pohledem. Cestu, kterou jsem před chvílí tvořil rukama jsem začal znovu tvořit polibky. Eren lehce přivíral oči a já se dostal znovu až ke hrudi. Ani jsem se nerozkoukal a ležel jsem přimáčknutý pod ním,v zápětí se mi vrhl na rty. Tiše jsem zasténal a díky tomu pootevřel rty, čehož využil a svým jazykem lehce začal přejíždět po mém z něžnosti se stala dravost a z dravosti vášeň. Bez dechu se odtrhl od mých úst a přesunul se ke krku, který laskal rty a štiplavými polibky. Svými polibky si razil cestu až k mým klíčním kostem, které mám extrémně citlivé. Zavzdychal jsem Erenovo jméno a vpletl mu ruce do vlasů. Cítil jsem jeho malý úsměv na mém rameni kam se po chvíli přemístil. Sladce mě mučil a já nepřestával vzdychat jeho jméno. Znovu spojil naše rty a rukama sjel k mým bokům, které jemně hladil a mačkal, což mě nenechalo ani trochu chladným a věděl jsem, že i jeho ne. Cítil jsem jak mě jeho erekce bodá do boku. Sjel jsem rukama z jeho vlasů ke kalhotům a vjel s nimi pod látku jeho kalhot. Když Eren rozluštil, co mám za lubem, chytl mou ruku, vytáhl ji z kalhot a obě dvě zápěstí mi přidržel jednou rukou nad hlavou.

,, Necháš je takhle rozumíš?" spratek si myslí, že mi bude rozkazovat. Zamračil jsem se na něj a chtěl něco říct, vrátit ruce tak jako předtím. Dlouze se mi zadíval do očí

,, Ani to nezkoušej!" Nasadil hluboký vzrušením podbarvený tón a mě náhle vyschlo v krku a myslím, že jsem zapomněl i jak se dýchá. Hypnotizovaný jeho pohledem jsem nepřítomně přikývl. Pustil mé zápěstí a vrhl se mi znovu na rty. Rukou zabloudil k mému rozkroku a lehce jej promnul. Prohnul jsem se v zádech a hlasitě zavzdychal do polibku.

,, Erene, sakra, já už to nevydržím, prosím." zavzdychal jsem a natlačil se rozkrokem k jeho ruce.

,, O co prosíš Levi?" zašeptal touhou zastřeným hlasem a rukou zabloudil pod látku mých kraťasových plavek. Chytl mou vzrušením tvrdou erekci a mučivě pomalu sjel rukou nahoru a dolů. Znovu jsem se prohnul v zádech a ruce mu zapletl do vlasů.

,, O co prosíš Levi?" nebyl jsem schopný rozumně uvažovat.

,, Řekni mi co chceš." zašeptal mi do ucha a poté jej lehce skousnul.

●●●