・・・☽☀︎・・・
Cukl jsem sebou a otevřel oči. Budík vyzváněl jako pominutý a já se snažil rozdýchat to, co jsem právě prožil. Vypnul jsem budík a sesunul se znovu do peřin. Co to sakra bylo! Látka spodního prádla se nepříjemně pnula a otírala o mou erekci. Nepřítomně jsem pohledem zavadil o budík. Bylo devět za tři čtvrtě hodiny začíná porada ohledně nových knih. Rychle jsem se vyhrabal z peřin rovnou do sprchy, kde jsem se zároveň postaral i o menší stan v trenýrkách, který zavinil Eren v mém snu. Za dvacet minut jsem už stál v předsíni s toustem v puse, taškou a papíry v ruce. Otevřel jsem dveře a chtěl vyběhnout z domu když jsem si vzpomněl na Erenovy věci. Boty jsem skopl z nohou a rychle ještě běžel pro věci, co mu budu muset dovést.
,, Teď to však nestíhám, takže změna plánu." zamumlal jsem si pro sebe a pádil k autu. Do kanceláře jsem přijel s pěti minutovým zpožděním. Všichni už seděli na svých místech a hlasitě debatovali. Když jsem však vešel všichni ztichli.
,, Ale pan velký businessman přišel. Pamatuji si, jak mě jednou ten stejný chlápek peskoval za dvou minutový pozdní příchod. Počkejte jak on to říkal... nedochvilností díru do světa neuděláš Erwine." všichni se začali smát až na mě. Spražil jsem jej mrazivým pohledem a snažil se vymyslet ucházející omluvu.
,, Vtipné Erwine, ale máš pravdu. Jsem šéf a tak bych vám měl jít příkladem. Omlouvám se lidi, včera jsem řešil do ranních brzkých hodin naši nejnovější spisovatelku. Změnila půlku knihy, za dva týdny má jít do tisku a ona má napsanou sotva půlku." všichni jen soucitně kývali hlavou a žrali mi vše i s navijákem. Ono to nebyla úplně lež, včera jsem opravdu řešil tenhle problém, ale určitě ne do rána v těch hodinách mě totiž zaměstnávala trochu jiná vlastnost, ale to vědět nemusí.
,, Tak tedy začněme. Petra mi včera vytiskla spis knih, které by jsme mohly vydat. Chtěl bych vědět co si myslíte o knize Valašsko- Česká pohádka?" Prohlédl jsem si přítomné a zaměřil se na Hanji, která nadskakovala a hlásila se jako ve škole.
,, Kolikrát ti budu říkat Hanji, že nejsme ve škole tohle je otevřená diskuse." Jen se na mě zářivě usmála a podala mi papír, na kterém byli statistiky a hodnocení od zkušebních čtenářů.
Skončili jsme dříve než jsem předpokládal. Ze zasedačky jsem odcházel jako poslední s Petrou v zádech. Zalezl jsem do své kanceláře a dopřál pořádný doušek, teď už studené kávy, kterou mi donesla do zasedačky Petra. Vychutnával jsem si další lok, když se rozrazili dveře.
,, Levi!"
,, Proboha Erwine můžeš klepat co kdybych právě teď dělal, co já vím něco co by neměl vidět nikdo jiný!" řekl jsem naštvaně a snažil se dostat vylité kafe z košile mokrými kapesníčky.
,, Sorry, můžu ti tu košili odvést do čistírny jestli chceš." zazubil se na mě.
,, Co chceš Erwine?" zamračil jsem se na něj a přestal se snažit skvrnu vyčistit utěrkami.
,, Včera jsem nebyl v práci, tak jsem se tě nemohl zeptat. Jak to dopadlo s tím klukem, kterého sis vedl z klubu?" sedl si naproti mě do křesla před stolem a koukal na mě se zvědavým pohledem.
,, O čem to meleš?"
,, No o tom klukovi, nedělej blbýho. Normálně si nikoho domů netaháš. Vím o něm, viděl jsem, jak ho doslova odnášíš ze záchodů, tak to vyklop."
,, O nic nešlo Erwine, našel jsem ho tam. Ležel na zemi a vypadal, že nedýchá."
,, To ale nevysvětluje, proč si ho vzal k sobě."
ČTEŠ
Let me feel it (Ereri/ Riren )
Romance,, Levi?" v očích se mu zračí nejistota a ještě něco, co nedokáži rozeznat. ,, Eren?" lehce přikývne a já na něj vytřeštím oči. ,, Jak to, že znáš mé jméno?" ,, Nevím. Připadá mi jako bych vás znal celý život... Jak to že znáte mé jméno?" podívá se...
