Let me feel it (Ereri/ Riren )

7. Týden

・・・☽☀︎・・・

Levi

     Už je to týden co jsem naposled viděl Erena a i když je to týden pořád to stejně bolí. Znal jsem ho jen krátce i přes to dokázal zbourat všechny ochranné hradby, které jsem si za celý svůj život vystavěl. Strhl je a zanechal za sebou jen hromadu trosek. Celý víkend jsem nevystrčil nohy z postele a sledoval seriály pro náctileté. Jo přesně tak, odvádělo to mé myšlenky na Erena a přesně to jsem potřeboval.

V pondělí ráno jsem chodil jako mrtvola, tělo bez duše byl jsem úplně mimo. Kruhy pod očima svítili na každého už od dveří a za celý den jsem vypil tolik kávy, že by to skolilo i slona.

     Úterý bylo o poznání lepší, pořádně jsem se vyspal a ráno dokonce i něco málo snědl. Od soboty ráno mě naprosto přešla chuť cokoli sníst. Erwin si nejspíš mého stavu všiml, protože už od úterý se mě snaží přemluvit abych s ním jel k němu domů na pohřeb jeho babičky, kterou jsem samozřejmě znal osobně tak jako celou Smithsovic rodinu už od 15 let.

,, Levi co ti můžou udělat tři dny strávené s hodnými lidmi, kteří tě milují jako své vlastní dítě? Přijdeš na jiné myšlenky a možná, co ty víš potkáš někoho s kým..."

,, Erwine!" zavrčel jsem podrážděně.

,, Co kdyby si mi řekl co se stalo mezi tebou a Erenem, poté co jste odjeli z baru po vaší vášnivé líbačce na parketě? Jo Levi viděli jsme to a vzhledem k tomu, že už dva dny tu chodíš jako tělo bez duše a vypadáš jakoby myšlenkami úplně jinde, si myslím, že to nebylo nic hezkýho" koukal jsem na něj dost vyjukaně. Co mám sakra říct! No to víš poprvé v životě jsem se zamiloval. Zamiloval jsem se do spratka, ale celou dobu jsem věděl, že on mě nikdy milovat nebude a poté, co si ze mě udělal šukacího panáka mě kopl do prdele a já si uvědomil jaký debil jsem byl když jsem si jen minutu myslel, že by mě mohl mít rád, tak jak já jeho.

,, Myslím, že jsme si prostě nepadli do noty." byla to ta nejlepší lež, kterou jsem v tenhle okamžik dokázal vyplodit jenže ne moc účinná.

,, Levi" podíval se na mě zkoumavým pohledem a přešel ke skříni, kde jsem v kanceláři schovával flašky s burbonem a skotskou . Nalil nám dva panáky nazlátlé tekutiny a znovu si sedl na křeslo před mým stolem.

,, Myslíš si, že jsem blbej? Takže proto tu chodíš jak tělo bez duše? Protože jste si nepadli do noty? Tomu nevěříš snad ani ty."

,, Co chceš Erwine slyšet? Že jsem se do něj zamiloval a on si ze mě udělal akorát matraci. Že to bolí, pokaždé když na něj pomyslím nebo, že je mi ze sebe samého na nic, protože jsem byl schopný tohle dopustit? To chceš slyšet? Tak prosím tady to máš!" křičel jsem na něj zoufale a snažil se zadržet slzy, které se mi hrnuly do očí. Úspěšně.

,, Ou tak tohle jsem popravdě nečekal."

,, Vážně? Já taky ne... a víš ty co?! Pojedu s tebou. Petra to tu ty tři dny beze mě zvládne a já aspoň přijdu na jiné myšlenky."

,, Tak se mi líbíš! Dobře tak uděláme to takhle, ve čtvrtek si dám k tobě svoje věci a v pátek by si mě vyzvedl ze školy, pojedeme rovnou odtamtud. Čím dřív vyjedeme tím dřív tam budeme."

,, Erwine zbláznil si se! Nemůžu tě jen tak vyzvedávat u školy, kde shodou okolností studuje Eren!"

,, A proč by si nemohl za prvý já končím už ve dvanáct a to pochybuji, že Eren bude mít po přednáškách a za druhé i kdyby, aspoň mu ukážeš, že si naprosto v pohodě."