Všechny věci mám vybalené a na svém místě.
Bylo asi už devět večer a byla jsme příliš vyčerpaná. Vypla jsem televizi ve které nebylo nic a šla si lehnout. Vyčistila jsem si zuby, oplachla obličej, převlekla se do požama a lehla si do postele. Zavrtala jsem se do peřin a zavřela oči. Ucítila jsem jak si Kit lehla vedle mě a udělala klubíčko.Večer jsem se na chvíli vzbudila a slyšela jsme nějaké divné zvuky, které jsem nemohla rozpoznat. Něco jako podivné hučení, něco jako když přestává svítit zářivka a tak praská, ale tenhle zvuk byl tlumený a dal se poslouchat, ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost a usnala jsem.
Ráno mě probudilo Kitino mňoukání. ,, Potřebuješ jít ven viď." řekla jsem ospale a vylezla jsem bosá z postele. Courala jsem se až ke dveřím, které jsem otevřela a Kit vyběhla ven. Takhle je zvyklá už když jsem si ji koupila, vycvičila jsem ji něco jak psa. Dokáže chodit na vodítku, když ji pustím ven, tak vykoná svoji potřebu, vždy najde cestu ke mě, nikde se netoula a je vždy se mnou. Je se mnou už od mých dvaceti jedna let, takže teprve čtyři roky jí mám. Je to úžasná kočka, něco jako člověk, ale člověk který nemluví.
Já s lidma moc nemluvím, nikdy jsem ne nešla někoho s kým bych si rozumněla. Jednou se jeden takový našel, nebo-li jsem si to já myslela. Zamilovala jsem se do něj, ale po pár dnech co jsem s ním chodila, to vše upadlo a láska byla fuč. Od té doby se radši snažím nezamilovat, abych nebyla považována za lamačku srdcí. Ale teď je to jedno, tady lidé nejsou a můžu si užívat.,, Kit!" zavolala jsem na ní, aby jsme se šly nasnídat. Kit hned přiběhla a otřela se mi o nohy. ,, Nasnídáme se a půjdeme to omrknout ven ano." stoupla jsem si k ledničce a udělala jsem si jogurt s vločkama, do jedné misky jsem dala sobě a do druhé Kit.
Položila jsem ji to na zem, já si sedla ke stolu a podívala se na telefon.Po snídani jsem umyla nádobí, převlekla jsem se do dlouhých bílých šatů a vyšla ven. Svěží vítr mi pročechral vlasy a nadzvedl pod kolena šaty. Kit napnula uši a čumák nastražila proti větru. ,, Tak pojď, jdeme se podívat na druhou stranu domu. " kývla jsem na Kit, aby šla za mnou.
Došly jsme k jezírku kde jsem si sedla na trávu mezi kytky a Kit šla kousíček do vody. Měla trochu ponořené tlapky a čumáčkem se máchala ve vodě. Já trhala kytky okolo a vyráběla jsem si z nich věneček. Samé kopretiny, pampelišky, lilie, fialky. Různé druhy kytek.
Celý vyrobený věneček jsem si dala na hlavu a dívala se na Kit jak se máchá ve vodě. Sluníčko krásně hřálo i přes to, že v Kanadě byl podzim.
Najednou jsem si vzpomněla na ty zvuky co šli slyšet večer, když jsem spala. Přemýšlela jsem nad tím asi tak patnáct minut, jelikož mě Kit vyrušila a lehla si vedle mě. Dala jsem ji ruku na srst a hladila ji. V tom, ale něco silně zašustilo v křoví. Rychle jsem se tam ohlédla a křoví v dáli se jen rozpohybovalo. Zvedla jsem se a šla směrem ke křoví. Kit zůstala ležet na svém místě a dívala se na mě. Přišla jsem těsně mě křoví a prolezla ním, čekala jsem nějakého králíka nebo něco, ale nic tu není.
Asi nějaká srnka nebo nějaké lesní zvíře a uteklo to. Otočila jsem se na Kitu a mířila k ní, že půjdeme do vnitř si udělat domácí sušenky.
ČTEŠ
Lovely Magic
FantastikPříběh probíhá z Londýna až do přírody plné magie. V lese plném čar a všeho nádherného se skrývá, ale zlo. Zlo, které chce zničit vše krásné, ale víte důvod?