20. Scott, Evangeline a jejich parta

28 1 0
                                    

,,Prosím" řekla potichu. ,,Prosím pomozte mi" slzy v očích se jí leskly ale snažila se je potlačit. Newt ji vtáhl za ruku. ,,Uděláme podmínku. Až odejdou řekneš nám kam pujdeš a když tak nás vezmeš s sebou ok?" Přikývla. Vlezla do šatníku a zahrnula se oblečením. Byly tam pláště a bundy atd.. ,,Hej!" Ohlédla jsem se a uviděla vysokého kluka. ,,Ano?" Zaraženě jsem na něj koukala. ,,Neviděli jste tu malou holku. Černý vlasy." ,,Ne. Proč?" Vyzvídal Newt. Chlap se na něj jen podíval a zabouchl dveře, které následně zamkl. Počkali jsme několik minut a otevřeli skříň. ,,Už jsou pryč." ,,Teď dohoda doplnila jsem větu Newta." Sedla si na postel. ,,No jak jen začít. Přivezli mě sem asi měsíc zpět. Nejdřív sem se uzdravovala jako vy a potom sem musela začít pracovat. No a na konec mi řekli že mě i mé kamarády potřebují proti viru. Prý už dodělávají poslední kousky k úspěchu a potřebují člověka který je imunní úplně." S Newtem jsem si prohodili pohledy. ,,Tak jsme se zabarykádovaly a utekly. Já jsem šla pro další kamarády ale nevěděla jsem kde přesně jsou a protože na dveřích je napsáno imunní tak sem myslela." Kývla jsem na ni. ,,To je v pohodě, mi tě chápeme." Položila sem ji ruku na ruku. ,,Teď vezeme jen nějaké léky a nože jako zbraně a můžeme jít" Prohlásil Newt a šel shánět nože. Já zatím vzala dvě bundy a nějaký vak který ležel v koutě a dala do něj léky. Bundu jsem podala Newtovi a rozrazili jsme dveře. 

Proběhli jsme jídelnou kde jsme nabraly jídlo a hlavně pití a běželi dál. ,,Stát" Šeptla černovláska. Koukla se za roh a proběhla do dveří na druhé straně chodby. My ji následovali. Když jsem pronikla do dveří, koukalo na mě několik párů očí. A ne jen na mě ale i na Newta. Chvíli jsem váhala a pak zavřela dveře. ,,Dobře tak musíme vymyslet plán." Zavelel jeden kluk. ,,Rozdělíme si dnešní noční službu a potom by už bylo dobré se při východu slunce spakovat a jít jinak nás zabijí." Všichni přikývli a šli na svá místa a já s Newtem za tím klukem. ,,Em my, nás přivedla tam ta holka a teď nevíme co máme dělat a jak pomoct." Řekla jsem. ,,Hm Evangeline je má sestra. Asi měla důvod vás sem vzít. Takže ty" Ukázal na Newta. ,,Budeš držet dnešní hlídku. A ty, ty půjdeš za holkama a každému připravíte batoh aby kdyby se ztratil měl nůž a každý své pití a jídlo. A jak se jmenujete?" Zeptal se. ,,Já sem Newt a to je" ,,Evelína, Eve" Usmála jsem se. ,,Já sem Scott" Řekl když odcházel.
  ,,Newte? Co bude teď, utečeme s nimi a potom co? Najdeme naše?" Zeptala sem se ho ještě koukající na Scotta. ,,Nevím ale musíme se držet pořád u sebe nevěřim jim." To sem jen kývla na souhlas. 

Já jsem odešla za dívkami a Newt šel pro vybavení. Uplynulo několik hodin. Newt měl stráž a já dobalila poslední batoh. Můj batoh měl obsah dvou lahví s vodou, pět konzerv, černé triko s krátkým rukávem, maskáčové kalhoty, bundu, šálu, brýle, šátek, dvě pistole a nůž a na konec dokonce i hřeben se třemi gumičkami. Bylo to fajn protože jsem si konečně mohla rozčesat vlasy a udělat si culík. Měla jsem ráda když mi vlasy nelezly do obličeje, ale taky bylo hezký když jsem je měla rozpuštěné. Newtův batoh jsem taky vzala k sobě. Slíbili jsme si že hned jak to bude možné budeme všude chodit spolu a nebudeme se rozdělovat. Newtův batoh obsahoval vlastně to samé jako ten můj až na to že měl o konzervu méně ale za to 2 zásobníky navíc. A zapomněla bych že oba máme i spacáky. Je to docela fajn věc. A taky jsem někde vzala lopatku a jelikož jsem od svých pěti let přežívala v přírodě, myslím že ji využiju. 

Ležela jsem na zemi a koukala na strop. Už nějakou dobu tam pozoruji pavouka. Nikdy sem se jich nebála, ale tenhle byl doopravdy nechutnej. Měl zvláštně protáhlý nohy a vypadal jako by na mě koukal. Radši jsem si lehla jinam a překulila na bok. Usnula jsem do pěti minut.
     ,,Hej" Slyšela jsem hlas. ,,Eve!" Šeptal ale stejně mluvil na mě. Podle hlasu jsem poznala Newta a tak jsem otevřela oči. ,,No?" Rozespale jsem se posadila a promnula si oči. ,,Už je ráno a snídaně tak se pojď najíst ať se najíš a máš sílu." Vstala jsem, oblékla si mou druhou bundu kterou jsem dostala už včera a vzala si na sebe kanady. Byly to fajn boty a hlavně drželi nohu hezky i na písku. A ani se v nich neběhalo špatně. Došla jsem na snídani. Byly tam plátky chleba a kukuřice. Dlouho jsem nic takového neměla. Sedla jsem si tedy k Newtovi a začala jíst mou přidělenou porci. Bylo to dobrý to ne že ne ale jsem zvyklá na něco jiného takže jsem toho moc nesnědla. Navíc toho bylo moc. Sedla jsem si tedy zpět na mé místo kde jsem spala a  přehrabovala se v batohu. Vytáhla jsem nové oblečení. S tím že tu byly i sprchy jsem si to tam namířila. Dostala sem i ručník a něco na bělení zubů. To jsem si dala do pusy a osprchovala se, osušila a oblékla. Nic složitého. Vyndala jsem si z úst tu věc na bělení zubů a koukla so jediného zrcadla tady. Bylo fajn se vidět upravenou, naposledy jsem se prohlédla a vyšla z koupelny. Když jsem došla k batohu Newt na mě už netrpělivě čekal. ,,Kde si byla?!" ,,Umýt se." ,,Aha. No každopádně tady máš lékárničku. Přidělili nám každému jednu. A taky za patnáct minut odcházíme." ,,Tak to je fajn" Usmála jsem se na něj a do pouzdra za opaskem dala nůž. ,,Jo a taky tu je i pouzdro na pistol pokud budeš chtít jsou tam kde byla snídaně. A myslím že tam zbyli i házecí hvězdice." Usmála jsem se na něj. ,,Díky. Půjdeš tam taky nebo už máš vše?" ,,Mám vše ale klidně tam s tebou dojdu." 
Došli jsme do tkz. jídelny. Byly tam poslední tři pouzdra tak jsem si jedno vzala. A taky jednu hvězdici. ,,Hej všichni poslouchejte!" Zakřičel Scott a stoupl si na stůl. ,,Takže Evangeline a já jsme se rozhodli že odejdeme teď. Pokud chcete přežít pojďte s námi. Venku jsou pořád žrouti a musíme se krýt. A taky tu máme lidi kteří nás od sud jen tak nepustí. Takže, Kdo půjde s námi!" Já! Já! Ozývalo se po celé hale. Scott seskočil ze stolu a odešel ke dveřím. ,,Bude to maso takže si vezměte někoho k sobě a krýte se! Hodně štěstí." Šeptl a rozrazil dveře ven na chodbu. Hned jsme ho následovali a utíkali pryč.


Tááákže.. po dloooouuuhé době tu je nová kapitola.. Hned upozorňuji na to, že další bude za dlooouhooo.. No.. Začala jsem s korekcí a mám rozepsanou novou knihu. Sice zatím není veřejná ale to nevadí.. Také se potřebuji soustředit na učivo, jelikož mi jde o budoucnost (střední školu).. Mějte se hezky, nechyťte kovida a čau příště.

Vyvolená SestraKde žijí příběhy. Začni objevovat