Vztah na dálku

Promin...

Z pohledu Amber
Otočila jsem se na něj a vykulila jsem oci. "Cože?" Zašeptala jsem a stále jsem na něj nevericne koukala. "Ja te miluju" zopakoval znovu a podival se před sebe. Takže jsem slyšela dobře? Prudce jsem vstala a přes sebe jsem si dala ještě vic moji koženou bundu. Justin se zvedl taky. "Co je?" Zašeptal a dival se na me. "Promin" Odpovedela jsem a ty hle jsem běžela domu. Oci jsem mela plne slz a slzy mi tekly proudem. Běžela jsem jak nejrychleji to šlo. Nevnímala jsem nic jiného než moje běžící nohy. Ulice byly oné lidi a slunce mi svitilo do oci. Skoro nic jsem neviděla. Rychle jsem přiběhla domu a lehla jsem si na gauč. Hned jsem začala brecet. Nechapu to. On me miluje? Ale vždyť ví, že mám Willa. Ale co Will. Ještě se mi ani neozval. Mohla bych milovat taky Justina? Nemyslím si.

Z pohledu Justina
Sednul jsem si znovu na kopec a dival jsem se na slunce. Slunce mi svitilo do oci,ale me to bylo prijemne. Pořád jsem přemýšlel nad tim co jsem řekl. Já ji miluju. To je pravda. Jenže ona me ne. A asi nikdy me milovat nebude. Vzdyt má Willa. Nebo ne? Celej vztah jsem těmahle dvěma slovama posral. Už to nebude jako dřív. Možná už náš vztah nebude vůbec. Nad tim pomyšlením mi začaly stekat slzy po tvářích. Vzdyt ja ji opravdu miluju. Nikdy jsem nemiloval nikoho tak jako ji.

Z pohledu Amber
Po chvilce brečeni jsem se konecne uklidnila. Na gauči jsem ale stále ležela a přemýšlela jsem nad tim,co mi řekl Justin. Vůbec jsem nevěděla,jestli to myslel vázne nebo si ze me dělal srandu. Neumím cist myšlenky ostatních lidi. Ale zed bych to umět chtěla. Vůbec netuším jestli je to pravda nebo ne.

Vstala jsem z gauče a přešla jsem do koupelny. V zrcadle jsem se objevila. Vypadala jsem hrozne. Moje vlasy byly rozcuchane a řasenka rozmazana. Kdybych šla v noci parkem tak by normální člověk dostal infarkt. Upravila jsem se a pak jsem vyrazila ven. Musím se projít. Musím si vyvětrat hlavu.

Z pohledu Justina
Ještě chvilku jsem tam takhle seděl a pozoroval jsem okolí. Po chvilce,když už mi byla trochu zima jsem se zvedl. Vyrazil jsem směrem bordel. Musím se vyspat s nějakou další dekou abych na ni zapomněl. Ikdyz to nepomáhá. Pořád na ni musím myslet. Protoze ji miluju.

Z pohledu Amber
Procházela jsem se ulicemi a už se stmivalo. Vůbec nevím jak dlouho jsem byla venku,ale asi hodně dlouho. Podivala jsem se na hodinky a ty Ukazovaly ze je už 8 hodin večer. Proto jsem se rozhodla projít se ještě parkem a pak vyrazim domu. Sla jsem parkem a přemýšlela jsem nad vším. Vzpomínala jsem na rodiče. Přemýšlela jsem nad Willem. Nad Justinem. Jestli ty slova myslel vázne. Sla jsem porad rovně a divala jsem se na svoje boty. Najednou me oslnilo světlo a ja jsem zastavila. "Bacha auto" zarvala nejaka paní u krámu a ja jsem si az ted uvědomila ze ty světla patří autu. Nestihla jsem ale zareagovat a světla se ke me porad priblozovala. Hned potom přišel naráz a obrovska bolest. Oci se mi zavřely a ja jsem mela všude okolo sebe jenom světlo. Bylo mi hezky...