Manželé z donucení

9.

Po té, co Jean odjela v domě osaměli. ,,Seve, podržíš jí chvíli? Začnu dělat oběd." Řekla Hermiona a Severus se na ní s dítětem jen vyděšeně díval. ,,Ale no tak. Je to jen malé dítě, ne Voldemord." Zasmála se a přešla k němu blíž. ,,Hermiono.. Nemyslím si, že je to dobrý nápad." Začal couvat až narazil do zítky. ,,Severusi, je to jen miminko a podle ministerského plánu, budeš do roka držet své vlastní." Řekla a Severus na ní hleděl ještě vyděšeněji. ,,Dobře, tak ne. Dám jí do ohrádky a ty jí jen sleduj. Kdyby něco, tak na mě zavolej." Usmála se a dala dítě do ohrádky. Dala mu pusu a šla do kuchyně.

,,Co já s tebou?" Zeptal se Severus dítěte a posadil se na pohovku. ,,Celý život žiju sám a najednou mám snoubenku. Je to divný, to mi věř. Už jsem si více méně zvykl s ní sdílet postel a že mi dá občas pusu, ale dneska na Ministerstvu to bylo jiné. Ona byla tak majetnická. Ale kdo se jí v tu chvíli mohl divit, že?  I to co udělala, bylo to- bylo to dobrý a příjemný a prostě... Líbilo se mi to i když jsem toto nikdy neprožil s ženou. Mám tvou sestru rád a mám strach z toho co přijde ve svatební noc." Zasmál se hořce a to nevěděl, že Hermiona celou dobu stojí ve dveřích. 

,,Severusi, bože o svých obavách jsi mi měl říct. Promluvili bychom si o tom." Usmála se na něj mile a přešla k nim. Pohladila ho po tváři a posadila se vedle. ,,Můžeš mi říct cokoliv. Takhle to mezi námi fungovalo od začátku." Řekla a Severus přikývl a nadechl. ,,Prostě je to všechno až moc rychlé. Ty jsi úžasná a plně mi pomáháš si na to zvyknout, ale i tak mám z toho strach." Řekl upřímně a Hermiona to pochopila. ,,Dobře. Vším projdeme společně. Za to ráno se omlouvám, ale byla jsem na tu ženskou naštvaná. Ty jsi můj, rozumíš?" Řekla z cela vážně a naklonila se k němu. Severusovi se najednou hůře dýchalo a oči hleděli na její plné rty. ,,Rozumím. Jsem jen tvůj." Řekl a Miona překonala tu vzdálenost. Položil se s ní na záda a líbal jí stejně toužebně jako ona jeho. ,,Dám tu neposedu spát a hned budeme pokračovat." Řekla po té, co se na kousek odtáhla. Severus hned přikývl a Hermiona vstala. Vzala si sestru do náruče a vydala se do patra.

Uložila jí a vrátila se dolů. Severus na ní čekal stále položený na pohovce. Zase si na něj opatrně lehla a vyhledala jeho ústa.