Manželé z donucení

11.

Hned co dorazili domů, tak si Hermiona všimla, že za oknem sedí sova. Převzala si dopis s pečetí ministerstva a posadila se k Severusovi na pohovku. Rozlomila pečeť a začala nahlas číst.

" Vážená slečno Grangerová a vážený pane Snapee. Obdrželi jste dopis s informacemi ohledně vašeho domluveného sňatku. Chceme vás informovat, že od vás čekáme, že musíte do měsíce od svatby počít potomka. Jestli toto nesplníte, čeká vás pět let v Azkabanu.
S pozdravem Emilya Brownová."

Podívala se na Severuse, který na ní hleděl stejně vyděšeně jako ona na něj. ,,Tak, budeme spolu muset začít spát." Řekla mu ztěžka a Severus vážně přikývl. Sice nevěděl, co je čeká, ale do Azkabanu už znovu nechtěl. Tři měsíce ve vazbě během jeho procesu mu bohatě stačily.

,,Tak to necháme na později. Do svatby nám zbývá 7 dní. Koho pozveme? Budeme si kupovat šaty?" Ptala se na přeskáčku a Severus se usmál. ,,Já chci pozvat Narcissu a Draca. Ty?" Zeptal se a Hermiona se usmála. ,,Harryho s Ginny, Artura, Andromédu a Doru s Remusem. Dvojčata, Charlieho, Billa s Fleur a Nevilla s Lenkou a rodiče. Popřípadě bychom měli pozvat Minervu. Přeci jen je to naše šéfka a i přítelkyně." Odpověděla a Severus s úsměvem přikývl. ,,Dobře. Napíšeme pozvánky spolu?" Nabídl a Hermiona už vyskočila z pohovky. Jen se zasmál a vydal se za ní k psacímu stolu.

,,Takže co takhle: Vážená paní/pane. Zveme vás na naší svatbu, která se bude konat 12.8. Na Ministerstvu. Se srdečným pozdravem Hermiona a Severus." Navrhla Hermiona a Severus jí to hned schválil. Bylo to stručné a jednoduché. ,,Jak to, že nechceš pozvat Ronalda a nebo Molly?" Zeptal se a Hermioně zmizel úsměv z tváři. Stekla jí slza, kterou okamžitě setřela. ,,Promiň, potřebuji chvíli." S těmito slovy se zvedla a odešla do jejich ložnice. Severus jen seděl a přemýšlel co provedl.

Už byla pryč pět minut. S pocitem viny se  zvedl a vydal za ní. Už na chodbě uslyšel bolestný pláč. Ani neklepal a vešel do ložnice. Hermiona byla schoulená v klubíčku a svírala polštář. Vlezl si za ní a objal. Hned ho taky objala a plakala mu do hrudi. ,,To nic. Pšššt." Pokusil se o uklidňující slova a asi to zabralo. Hermiona přestala brečet a posadila se. ,,Promiň jen.. musím ti to říct ale je to hrozně těžké." Posvzdechla si a Severus jí v povzbudivém gestu stiskl ruku. ,,Ten rok co jsem byla pár měsíců mimo práci, jsem byla v nemocnici. Jak jsem ti kdysi při sklence řekla, že se chci s Ronem rozejít... On mě zmlátil a znásilnil. Byla jsem na dně a nikdo kromě pár lidí to neví. V ten den kdy mě znásilnil, mě i oplodnil. Hned co jsem to zjistila, tak jsem se znovu zhroutila a o to dítě přišla. Proto jsem byla půl roku mimo práci. Nesnesla jsem kontakt s lidmi. Když to doktoři nahlásili Harrymu tak šel pro Ronalda osobně. Molly do toho samozdřejmně musela mluvit a očerňovala mně. Harry s Ginny s ní a Ronem přerušili všechen kontakt a Ron byl rok v Azkabanu. Nesnesla bych jeho přítomnost na naší svatbě. Nesnesla bych jí nikdy." Při posledních větách už zase brečela. Severus na ní chvíli šokovaně hleděl a pak jí objal. Tak tohle nikdy nečekal.

Už se k tomu ten den nevraceli. Na Hermionu dolehla tíha posledních pěti dní a ona se zhroutila. Jediné co jí uklidňovalo, bylo pevné objetí kolem pasu a ramen. Oba usnuli a probudili se až ráno.