Manželé z donucení

26.

Tak a nastal všemi očekávaný Den D. Hermiona už od rána zmatkovala a snažila se udržet v sobě žaludek. Nakonec se jí to i povedlo ale nervozita nezmizela. Teď už perfektně upravená s pomocí Ginny, Fleur a Angeliny. Oblékla si svatební šaty a po chvíli na dveře zaklepal Artur.

S úsměvem si jí prohlédl a dal jí pusu na čelo. Byl pro ní jako druhý táta a teď bohatě zaskočí za jejího pravého, který jí k oltáři nemůže kvůli zlomené noze odvést. Zhluboka se nadechla, než se otevřeli dveře a Hermiona pohlédla na Severuse. Všechny obavy se najednou vytratili a Hermiona necítila nic jiného než lásku k onomu muži. Šla sebejistě až k Severusovi a Kingsleymu. Kingsleymu se tato varianta navrácení kouzelnické populace nelíbila ale musel se pod to podepsat, protože hlasovala většina staroslavce. Artur předal Hermionu do Severusovích rukou a Kingsley začal. Hermiona ani Severus nevnímali jeho slova a pak se oba přistihli, že říkají ano.

Podepsali se jako manželé na důležité dokumenty a se všemi přítomnými se potom přenášedlem dostali k Doupěti. Hermiona nečekala, že bude v den své svatby zvracet ale bylo tomu tak hned po dopadnutí na zem. Naštěstí dopadla na nohy a mohla kousek odběhnout od ostatních a vyprázdnit svůj žaludek. Do chvíle už měla na zádech ruku, která jí konejšivě hladila. Hned co přestala zvracet, otřela si nabízeným kapesníkem ústa a poprvé pohlédla na svého manžela, který se na ní starostlivě díval. ,,Políbila bych tě ale teď vzhledem k tomu, že jsem zvracela by to nebylo rozumné." Přiznala se se smíchem a Severus se k ní připojil. Vzal jí rukou kolem pasu a rozešli se za ostatními, kteří na ně čekali. Naštěstí si nepozvracela šaty, takže byla stále nádherná.

V domě se Hermiona i Severus převlékli do něčeho pohodlnějšího a Hermiona zvolila šaty, které dokonale kryli malé bříško. Přesunuli se do stanu a Severus se rozhodl pronést přípitek. Hermiona seděla na židi vedle něj a se šťastným úsměvem ho sledovala. Už tu byla jen rodina, Malfoyovi se přemístili z ministerstva hned domů a tak mohl otevřeně říct vše, co měl v plánu. Mezi rodinu se počítali všichni přítomní. Postavil se se sklenicí šampaňského v ruce a hned si získal plnou pozornost všech.

,,Přátelé, rodino, chtěl bych připít na to nejlepší, co mě v mém bídném životě potkalo a to na Hermionu. Hermiono, naučila jsi mě milovat a zachránila jsi mi život nesčetkrát, dala jsi mi důvod se těšit na každé další probuzení, protože jsem měl jistotu, že se probudím vedle tebe. Dala jsi mi neuvěřitelně důležitý důvod k životu a i neuvěřitelnou radost, když jsi omylem řekla v ředitelně tu nejlepší zprávu. Miluji tě a nehorázně se těším, až nám po domě bude pobíhat dítě, které nosíš pod srdcem. Připijím na tebe, má lásko, připijím na tebe a naše dítě." Řekl všechno a Hermiona byla naprosto dojata. Nikdy nedoufala, že tak nádherná slova z jeho úst uslyší. Vstala a se slzami v očích ho objala. Teď už jí nikdo nedokáže zničit tak úžasnou chvíli. To si ovšem jen myslela, dokud neuslyšela spolu s ostatními sarkastický potlesk.

Všichni pohlédli směrem odkud se potlesk ozýval a zpoza stanu vyšel Ronald Billius Weasley. Hermiona v ten moment zkameněla na místě neschopna dalšího pohybu. Po chvíli v sobě ale objevila nekonečnou sílu. Odtáhla se od Severuse a klidnou chůzí přešla až k němu. ,,To jsi to tedy dotáhla daleko." Pronesl sarkasticky a dostal takovou facku, že to málem neustál. ,,Po tom všem máš ještě tu drzost mi přijít na oči?! Po té, co jsi mě zmlátil, znásilnil a připravil o mé první dítě?! Měl by ses hambou propadnout pod zem ale ty mi chceš dále ničit život?! Věř mi, že tohle bylo naposledy, co jsi se ke mě jen přiblížil! A teď buď rychle vypadni a nech mě oslavit se svou rodinou ten nejlepší den v mém životě, nebo se zkus rozumně dohodnout se Severusem, Kingsleym, Nevillem,Billem, Charliem, Georem s Fredem, Arturem a Harrym s Remusem aby tě nikdo z nich hned neproklel, nebo aby tě můj otec nezbil do nepoznání a věř mi, že ho zlomená noha nezastaví!" Řekla mu do obličeje všechno, co byla pravda a na důkaz jejich slov se všichni jmenovaní muži postavili za ní. Pro nikoho z nich už neznamenal nic víc než opovržení hodného parchanta. Ronald se strachem v očích pohlédl na všechny. Severus dal Hermioně ruku kolem pasu a všichni se k nim více přiblížili. ,,Vypadni z mého života, Rone. Nech mě už kurva v klidu a štěstí žít!" Křičela na něj teď už hystericky se slzami v očích a schválně uvolnila své momentální pocity ale tak, aby zasáhli jen Ronalda. Všechnu tu bolest, nenávist, smutek a zhnusení ho zasáhlo v plné síle. Ztěžka se nadechl a v další chvíli ho nebylo. Dostal strach a konečně si uvědomil všechny ty nechutné činy, které vůči ní spáchal.