Manželé z donucení

27.

Od svatby uběhli už tři měsíce. Hermiona se teď nacházela už na začátku pátého měsíce těhotenství a čekala je další prohlídka ohledně jejich maličkého. Hermiona se na to velmi těšila. I Severus se těšil až uvidí jak momentálně jejich dítě vypadá, i když poslední ultrazvuk byl před měsícem. Oblékli se a nachystali se na cestu k Hermionině gynekoložce.

Čekárna byla plná. Severus se necítil ve své kůži. Většina mužů, co sem přišli se svými ženami, na něj házela soucitný pohled a Severus to nechápal. Musel tu být asi jediný, co se upřímně těšil. Hermiona vycítila jeho nepohodlí, tak schválně počkali u zdi dál od ostatních. Severus se na ní starostlivě podíval. Bylo mu jasné, že jí musí bolet nohy. ,,Miono, pojďme se posadit. Zvládnu to." Usmál se na ní a ona si povzdechla. Posadila se na krajní místo a Severus děkoval bohu, že si vedle ní hned sedla další žena. Severus se postavil vedle ní a objal jí kolem ramen. Jemně jí ho při čekání třel a naštěstí nemuseli čekat dlouho, protože byli objednaní.

Sestřička je vzala do ordinace a pokynula Hermioně, aby si odložila. Ona tak učinila a jen v tričku a džínách se položila na lehátko. ,,Tak se podíváme na toho drobečka." Usmála se a odhrnula jí tričko z bříška. Hermiona se podívala na Severuse a ten jí s úsměvem políbil na klouby. Doktorka nanesla gel a zapnula obrazovku. Chvíli sondou přejížděla, než se spokojeně usmála. ,,Tady je. Budete chtít znát pohlaví?" Zeptala se a Hermiona se na Severuse podívala. ,,Chceme vědět pohlaví?" Zeptala se a Severus s úsměvem přikývl. Hermiona tedy přikývla a doktorka zastavila obraz. ,,Gratuluji, je to holčička." Usmála se na ně a Hermioně začali téct slzy. Severus se tiše zasmál a vroucně jí políbil. Hermiona přijala ubrousky od doktorky a první si utřela slzy, než začala stírat gel. ,,Hned vám vytisknu obrázek a chci se zeptat na pár otázek ohledně toho, jak vaše těhotenství zatím probíhá." Řekla a Miona přikývla.

,,Jak se cítíte?" Zeptala se doktorka a Miona se posadila. ,,Popravdě, jako by mě podupalo stádo koní. Mám oteklé kotníky a pobolívají mě záda. Občas mám pocit, že mám alespoň tunu a vše mi poslední dobu leze na nervy, včetně Severuse." Řekla s povzdechem a Severus se tiše zasmál. Hned na to zjistil, že to byla chyba, když ho zpražila pohledem. Probrali s doktorkou ještě dalších pár věcí, než jim dala obrázek z ultrazvuku a vydali se zpět do Bradavic.

Hned u brány se potkali s Hagridem. ,,Hermiono, profesore Snape! Prej ste byli dneska ve špitále ohledně prcka, tak se chci jen zeptat, jestli je vše v pohodě." Řekl a vůbec si nedělal hlavu z jeho nespisovné mluvy. Hermiona se usmála. ,,Chceš vidět obrázek?" Zeptala se šťasntě a Hagrid hned přikývl. Vytáhla obrázek z kabelky a Hadrid se sklonil, aby na obrázek pořádně viděl. ,,Takovej prcek, velmi  roztomilý. No nic, nechám vás jít a půjdu pro strom do Velké síně. Ahoj Hermiono, nashle profesore." Rozloučil se s nimi a odešel k Zapovězenému lesu. Hermiona si propletla prsty se Severusem a pokračovali v cestě k jejich komnatám.