Manželé z donucení

28.

Hermiona se zamračila na svůj odraz v zrcadle. Právě si chtěla obléct něco přívětivého na rodinnou večeři ale s nechutí zjistila, že už se do žádného svého oblečení nevleze. Stála před zrcadlem jen v černých pohodlných legínách a spodním prádle a přemýšlela, jak tuto malou krizi vyřešit.

Severus vešel do ložnice a zastavil se ve dveřích. Chvíli si jen prohlížel svou nádhernou manželku než se k ní vydal a objal jí zezadu kolem pasu. Dlaně hned přitiskl na její bříško a políbil jí na krk. ,,Trápí tě něco?" Zeptal se a znovu jí políbil. Hermiona si povzdechla a překryla jeho dlaně svými. ,,Nemám nic na sebe. Do ničeho se nevejdu. Jsem tlustá." Postěžovala si a ohrnula dolní ret, v náznaku blížícího se pláče. Severus se tiše zasmál a políbil jí naposledy na krk, než se jí přes zrcadlo podíval do očí. ,,Nejsi tlustá a jsi nádherná. Nosíš v sobě naše dítě a já nemohu být šťastnější. Jestli chceš, můžeš si vzít nějaké mé tričko, nebo košili. A ještě nejlépe obojí. Slušelo by ti to v čemkoliv a zítra můžeme zajít do mudlovského Londýna, kde bychom ti koupili nové oblečení." Řekl jí a Miona se usmála. Věděl jak jí uklidnit. Otočila se v jeho objetí a políbila ho. ,,Miluji tě." Usmála se a Severus jí ještě jednou políbil. ,,Já vás taky. Tak prosím, mé oblečení je ti plně k dispozici." Políbil jí ještě na čelo a Hermiona se s úsměvem vydala k jeho skříni.

Nakonec dala na jeho radu. Nechala si legíny a vybrala si jedno černé tričko se světle modrou mikinu, která jí u jejího manžela docela překvapila. Severus nad tím jen pokrčil pobaveně rameny a sám se oblékl na večeři s Hermioninými rodiči. Volil jako vždy své tmavé barvy, černá košile, kalhoty a rolák, který sahal jen lehce na jeho krku. Vzali si na sebe kabáty a Severus ještě pomohl Hermioně obout boty, než se vydali za Minervou do ředitelny, aby se mohli letaxovat k Děravému kotli.

Z hospody šli hned do mudlovské čtvrti a taxi je dovezlo na místo. Hermiona zaplatila a vydali se ke dveřím. Chvíli po té, co Miona zaklepala jim už otvírala její maminka. ,,Drahoušku, už jsme se začínali strachovat, že se něco stalo." Začala hned Jean a s Mionou se objala. Se Severusem si potřásla ruku. Už pár týdnů se snažil překonat svou fóbii a podání ruky zatím zvládal v pořádku. Miona se usmála a Severus jí pomohl z kabátu. Dala mu za to pusu na tvář a své boty jen tak skopla. Severus se tomu musel tiše zasmát. Miona se na něj podívala a hravě ho plácla po ruce. Jean se jejich chování jen zasmála a zavedla je do obýváku. Greg vstal z pohovky a přivítal se s nimi. Severus jako zeť mu velice vyhovoval a už na začátku si ho oblíbil, za což byla Miona jen ráda. Chvíli seděli s Gregem v obýváku a povídali si o všem možném, když pak skončili u kouzelnické politiky, Jean je zavolala ke stolu.

Jedli a povídali si. Atmosférá celého večera byla příjemná a všichni si večer užili. ,,Tak už víte, co to bude?" Zeptala se najednou Jean a Miona se Severusem se na sebe usmáli. ,,Holčička." Řekl za ně za oba a Miona s úsměvem přikývla a vzala ho za ruku. Severus se usmál a stiskl jí ve své dlani. ,,To je skvělé. A přemýšleli jste nad jménem?" Zeptal se pro změnu Greg s Miona přikývla. ,,Jo ale neřeknu vám ho. To se dozvíte až se malá narodí." Usmála se zlomyslně a Severus se tomu jen zasmál a položil si dlaň na její bříško. Hned ho do dlaně jejich dcera jemně kopla. Miona se na Severuse usmála a ten se k ní nahnul, aby jí mohl jemně políbit.

Jean s Gregem se na sebe jen spokojeně usmáli. Rádi viděli svou holčičku šťastnou. Pohodovou atmosféru protnul ale pláč z patra. Jean se jen omluvila a hned zamířila za svou malou dcerkou. Severus s Hermionou se s ní ještě stihli rozloučit a pak se rozloučili s Gregem, než se vydali zpět do Bradavic.