Manželé z donucení

18.

Ráno pro ně přišlo dost brzy. Hermiona se odebrala do koupelny a Severus jí následoval. Dali si společnou vanu a Severus pořád nemohl uvěřit, že ta úžasná a nádherná žena je jen jeho. Začínal k ní cítit dosut neznámí cit. Bříško prstů mapoval její sametovou pokožku na ramenou a pažích. Hermiona si jeho dotek vychutnávala.  Sama mu doteky oplácela, hladila ho po pažích a hrudi. 

Po dalších patnácti minutách se vydali do přízemí. Hermiona začala dělat snídani a Severus udělal kávu. V tichosti se nasnídali a pak upravili pozvánky na svatbu. Poslali novou verzi místo té staré a Hermiona se rozhodla jednu předat osobně. Tu pro Narcissu Malfoyovou Blackovou.

Severus si šel něco řešit do laboratoře, tak se oblékla a přemístila se před ono místo děsu. Na Malfoy Manoru byla před 3 lety. V tu dobu jí bylo 17. Zhluboka se nadechla a rozešla se k hlavním dveřím. Zaklepala a vyčkávala.

Po pěti minutách se honosné dveře otevřela a Hermiona hleděla na bývalého smrtijeda. ,,Slečna Grangerová, nemýlím-li se." Začal Lucius Malfoy a Miona polkla. Musí ukázat, že není žádná puťka. ,,Dobrý den i vám pane Malfoy. Je doma vaše žena? Potřebovala bych s ní něco osobního vyřešit." Odvětila a Lucius si jí prohlížel. ,,A smím-li vědět, co tak osobního zrovna vy chcete řešit s Narcissou?" Začal s úšklebkem a Miona mu ho oplatila. ,,Ale jistě, že můžete. Vaše drahá žena se rozhodla olizovat s mým snoubencem. Proto jsem tady." Ušklíbla se mile a Lucius se napřímil. ,,Dobře, pojďte dál. Narcisso!" Zařval do patra a zavedl Mionu do salónku.

Miona se posadila do jednoho z křesel a Lucius do druhého. Nalil si skleničku whisky a i Mioně nabídl. S poděkováním skleničku přijala. Lucius se zhluboka nadechl a pak se zeptal. ,,Kdo je váš snoubenec?" Zeptal se a Mioně zaskočilo. ,,Myslela jsem, že to víte. S ohledem na to, že to bylo snad ve všech novinách našeho světa. Ale očividně ne. Můj snoubenec je Severus Snape." Řekla a Lucius přikývl. Popíjel whisky a hleděl z okna, dokud se neotevřeli dveře a oba se podívali na Narcissu, která vypadala jako by uviděla ducha.

,,Dobrý den, Narcisso. Přišla jsem vám a vašemu muži se synem předat pozvánku na mou a Severusovu svatbu a ještě takové malé varování, ještě jednou se pokusíte svést mého snoubence a garantuji vám, že to bude mít odezvu. A ještě než odejdu, jestli ještě jednou budu kvůli vaší stupiditě utěšovat muže na pokraji zhroucení, tak budete trpět stejně jako já při pohledu na mého milovaného. Severus se zdá silný a nebojácný ale včera se sesypal jako domeček z karet. Není tak silný jako za dob své špionáže. Doufám, že si rozumíme a stejná věc se už nebude opakovat. Ráda vás uvidím Luciusi na naší svatbě. I vás a Draca Narcisso. Naschledanou." S úšklebkem položila na stůl pozvánky a opustila sídlo. Ještě než zavřela dveře uslyšela, jak Lucius na svou ženu řve. S úsměvem a pocitem za dosti učinění se přemístila domů.

Doma byla příjemně překvapená. Celým domem voněla úžasná vůně obědu. Vyzula se a dala boty do botníku. Přešla do kuchyně a s úsměvem na tváři objala kolem pasu svého snoubence. ,,Co to bude až to bude?" Zeptala se a vtiskla mu polibek mezi lopatky. Přes černé tričko to asi necítil ale to jí bylo jedno. Severus se na ní s úsměvem otočil. ,,To moje milá bude steak na víně s americkými brambory. Můžeš nám zatím nalít víno. Jídlo už je hotové." Řekl a Miona mu dala pusu. Pak vytáhla sklenice a nalila jim víno. Naobědvali se a Miona byla šťastná z toho gesta, co pro ní Severus udělal. Věděl kam šla a i proč ale neměl jí to za zlé, věděl že si Miona brání to, co je její a ví že v tomhle ohledu je moc majetnická, stejně jako on.