Nejsme sami (Fred Weasley, George Weasley)

Zpráva

Necelý týden na to, když Jessica zrovna seděla u Nebelvírského stolu vedle Rona, Harryho, Freda a George a přemýšlela nad tím, jestli má Harry o jejich příbuzenství nějaké informace se žáci dozvěděli od profesorky McGonagallové skvělou zprávu. Ještě ten den večer dokážou oživit všechny zkamenělé a tudíž se bude smět vrátit i Brumbál.

"To je skvělá zpráva," radoval se Ron s pusou plnou jídla, které Jessica už ani nedokázala rozeznat. Nacpal si do pusy od všeho trochu a neměl dost času aby vše přežvýkal a spolkl.

"Konečně se vrátí," zasnila se na chvilku Jess a hned se začala rozhlížet po svých třech kamarádech. Zpozorovala je smějící se od ucha k uchu. Zpráva o návratu Anne je očividně velmi potěšila a stejně tak jí.

Po dlouhé době skutečně šťastná absolvovala Jessica celé vyučování a odpoledne si to ihned zamířila do svého pokoje převléct se do něčeho pohodlného. Pak si sedla do společenské místnosti se záměrem napsat si úkoly, ale nevyplodila ze své hlavy ani slůvko, jak se neskutečně těšila na svou sestru. Seděla v koutě místnosti a tak si skoro nevšimla když do místnosti vstoupil Harry s Ronem a za pár minut ředitelka její koleje. Oči měla lehce načervenalé a tak Jess usoudila že se stalo něco vážného a ihned přiběhla k nim. 

"Děje se něco paní profesorko?" zajímala se ihned s jistou dávkou opatrnosti v hlase.

"Mohla byste prosím ihned sehnat všechny Weasleyovi slečno Taylorová?" promluvila k ní roztřeseným hlasem.

"Samozřejmě," přikývla a ihned se rozběhla ke schodům do dívčích ložnic, ale profesorka na ní ještě zavolala:

"Ginny Weasleyovou ne."

Jess nechápala proč by profesorka potřebovala všechny z rodiny Weasleyovích a jedinou Ginny ne, ale v tu chvíli to neřešila. Prostě místo do dívčích ložnic vyběhla schody do chlapeckých. Byla si jistá, že až se to vyřeší bude ode všech požadovat pořádné vysvětlení, ale v tuhle chvíli vycítila, že to není vhodné.

Za pár minut už sbíhala zpět následována třemi zrzavými chlapci. Všichni doběhli k profesorce zvědaví co jim chce povědět.

"Myslím, že by bylo lepší kdybyste se někam posadili," poradila jim McGonagallová. Všichni se tedy posadili na místo kde před tím seděla Anne.

"Je mi to moc líto," mluvila hlavně k dvojčatům, Percymu a Ronovi, "pachatel který proměnil žáky v kámen si vzal do Tajemné komnaty jednu studentku," odmlčela se, ale všem už to bylo jasné, "Ginny Weasleyovou."

V tu chvíli jakoby všichni přítomní zamrzli. Na Fredovo ani Georgeovo tváři byste nenašli jediný náznak štěstí, Ron vypadal že to věděl celou dobu a Percy se po pár minutách ticha zvedl a odběhl pryč. Profesorka tam ještě chvíli seděla než vstala, hodila po všech ještě poslední lítostivý pohled a opustila místnost. 

Bylo snad to nejdelší odpoledne v dějinách dlouhých odpolední. Jessičinu radost z brzkého návratu Anne ihned vystřídal smutek. Ginny měla moc ráda, i když s ní od začátku roku promluvila stěží deset slov. Přesto jí přišla jako milá holka. Moc dobře věděla jak se Weasleyovi cítí. Přesně tak se cítila když jí Brumbál přišel oznámit že se Anne něco stalo, jen oni nevěděli jestli se Ginny někdy vrátí.

K večeru se Fred s Georgem zvedli a odešli do své ložnice, už tam nevydrželi dál vysedávat. Jessica vycítila, že by byl Harry s Ronem raději sami a tak se sama zvedla a odešla do své ložnice. Ač se to zdálo jako nemožný úkol po pár minutách zírání na dvě prázdné postele vedle ní usnula.

Hej hou!
Doufáme že se vám předposlední kapitola líbila. Ano, už je tomu tak příští kapitola bude poslední kapitolou druhého dílu. Tak snad si ji užijete!
Neplecha ukončena;)

-A