Nejsme sami (Fred Weasley, George Weasley)

Jaká náhoda

V dalších pár dnech se ve škole nemluvilo o ničem jiném, než o útoku na paní Norrisovou. Filch se potuloval po chodbách a uděloval tresty studentům za blbosti jako, že dýchají nebo mluví moc hlasitě. Anne a Jessice se jednou pokusil dát tres za to, že se baví s o moc staršími žáky. Většinou zůstával v chodbě s nápisem a snažil se vydrhnout krev ze stěny, nikdy se mu to však nepovedlo.

Ginny tento fakt rozrušil o dost více než všechny ostatní a ať se dvojčata snažili sebevíc nepodařilo se jim ji rozveselit. Podle Rona měla kočky velmi ráda a tak jí zřejmě bylo paní Norrisové líto.

Někteří studenti věřili že za útok je zodpovědný Harry Potter a začali se mu vyhýbat. Anne ani Jessica mezi tyto lidi nepatřili. Harrymu věřili a nechápali proč by měl něco takového zrovna on dělat.

Na Famfrpálových trénincích se Anne s Jessicou párkrát prohodila a k jejich potěšení si toho nikdo z družstva nevšiml. Věděli to jen oni a jejich tři nejlepší přátelé.

Jednou na hodině Dějin čar a kouzel se profesora Binnse Hermiona zeptala na tajemnou komnatu a co se v ní skrývá. I když jim profesor pověděl, co se stalo před lety, že Salazar Zmijozel vybudoval na hradě komnatu v které žije nestvůra, které dokáže poručit pouze Zmijozelův dědic, stále jim připomínal, že je to jen legenda.

Profesor Lockhart studentům na svých hodinách místo učení rád vyprávěl o svých dovednostech a dobrodružstvích a s oblibou k předvádění používal Harryho. Hermiona vždy hltala každé jeho slovo, ostatní ve třídě už z toho však tak nadšení nebyli.

V pátek odpoledne se konal poslední trénink Nebelvírského Famfrpálového družstva před prvním zápasem toho roku. Ten den trénovala za Jessicu Anne a Jess seděla na tribuně a sledovala jak její sestra radostně odpaluje Potlouky. Fred s Georgem létali opodál a připravovali se na zítřejší zápas.

"Dávej pozor!" zakřičela Anne na Freda, když na ni omylem odpálil potlouk a ona se stihla jen tak tak vyhnout.

"Jo, jo, to bylo omylem," protočil oči Fred.

"Jasně, ty na mě omylem odpálíš potlouk," rozčílila je Anne, "jaká náhoda."

Freda v tu chvíli napadlo, jestli je tohle opravdu Jesica a ne Anne, protože ta se s ním na tréninku nikdy nehádala. Zrovna prolétala okolo něj a on nedával pozor. Jen tak tak se vyhnul potlouku tím, že uhnul do leva. Nedošlo mu však, že tam zrovna prolétala Taylorová, ať už to byla jakákoli z nich a narazil do ní. Oba ztratili rovnováhu a zřítili se z koštěte na zem.

Jessica byla ihned na nohou a běžela za svou sestrou, ujistit se, že je v pořádku. Všichni ostatní z družstva ve vteřině slétli dolů a přiběhli k Fredovi a Anne.

"Jsi v pořádku Frede?" strachoval se vystrašený George. Hned vedle něj položila tu samou otázku Jessica Anne. 

"Jo, v pohodě," ujistila ji Anne a zvedla se ze země. Jediné co ji bolelo bylo pravé zápěstí, Fred na tom vypadal o dost hůře. Vypadalo to, že je v bezvědomí a levou nohu měl v nepřirozeném úhlu.

"Pomoz mi s ním Olivere," poprosil George a vzal Fredovi ruku kolem svých ramen. Společně s Woodem mu pomohli vstát a doprovázeni celým týmem ho dotáhli na ošetřovnu.

"Co se vám stalo?" doběhla k nim Pomfreyová, když si jich všimla.

"Srazili se spadli z koštěte," vysvětlila Katie s obavou v hlase.

"Já jsem v pořádku, jen mě bolí ruka, ale Fred není při vědomí a asi má zlomenou nohu," řekla provinile Anne a celou dobu koukala do země. 

"Položte ho sem," ukázala na jedno prázdné lůžko a pak koukla na Anne, "a ty si sedni vedle." 

Jak řekla, tak udělali a po chvíli vyšetřování oznámila všem, že bude Fred v pořádku, ale nějakou dobu si na ošetřovně pobude a a zápas určitě nemůže.

"To ne, zrovna teď?" začal Oliver chodit po místnosti sem a tam, "A Jessica hrát může?"

"Slečna Taylorová by rozhodně neměla ruku namáhat další dva dny," prohlásila rozhodně madame Pomfreyová.

"Vážně jste se museli srazit zrovna teď?!" vyjel na Anne a Freda, který ho stejně neslyšel Wood.

"Víš Olivere... Věc se má tak, že... No... Já vlastně nejsem Jessica. To je ona," ukázala Anne na její opodál stojící dvojče.

"My jsme se občas prohazovali," přiznala Jessica.

"Abychom si v tom udělali pořádek, Jessica a George teda zítra můžou hrát?" ujišťoval se Oliver, jakoby ho ta skutečnost vůbec nepřekvapila.

"Jo," přitakal George.

"Ty se nezlobíš?" divila se Anne.

"Myslíš, že nepoznám s kým hraju Famfrpál? To bych byl teda dobrý kapitán," zasmál se Oliver a zakroutil hlavou, "musím uznat, že ses dost zlepšila Anne. Můžeš s námi trénovat jestli chceš."

"Vážně! Moc děkuju!" Zapištěla Ann a snad mi začala skákat radostí kdyby jí madame Pomfreyová nenapomenula.

"Budete muset odejít," oznámila týmu madame Pomfreyová, "Vy tu ještě dnes zůstaňte slečno Taylorová, ale vy ostatní už tu nemáte co dělat, tak šup šup."

Všichni se s Anne rozloučili a odešli pryč, zřejmě zpět na hřiště ještě trénovat. Anne zůstala na ošetřovně sama jen se spícím Fredem hned vedle na lůžku. Tížil ji pocit viny. Za srážku mohla ona a kvůli ní nebude moct Fred zítra hrát. Trénoval tak často a tvrdě a nakonec se na zápas možná nebude moci ani dojít podívat. Lehla si na postel a pozorovala jejího spoluhráče. Od minulého roku se skoro vůbec nezměnil. Neřekla by, že je mu už 14, kdyby samozřejmě nebyl tak vysoký. V obličeji vypadal stále jako dítě, stejně jako ona. Černá barva vlasů mu vůbec neslušela a Anne upřímně doufala, že si jí nechá odrůst. Nakonec ji přemohla únava z náročného tréninku a sama usnula.

Omlouváme se že teď kapitoly vycházeli nepravidelně.
Nevíme jak budeme stíhat psaní kvůli škole, ale budem se snažit aby vycházeli zase pravidelně jako tomu bylo před tím :)