Nobody: Hell on Earth [CZ,FF-PJ]

Prolog

Jsou to téměř dva týdny, co Gaia a Tartar podali rezignaci ze společnosti Padouši a.s. a na zemi je klid a mír. Venku svítí sluníčko a všichni se těší z přicházejícího léta, které bude jedno z nejteplejších za několik let. Náš příběh se, ale odehrává o několik set kilometrů pod zemí, kde číhá větší zlo, než si kdo kdy dokázal představit....

~~~

V temné místnosti, kde je umístěný dlouhý černý stůl, Bůh ví z čeho, zrovna obědvá ten, kdo si podmaní samotné Bohy.

„Rose!" vykřikl člověk, kterého se každý v podsvětí bál. Za pár okamžiků se místností rozeznělo cupitání mladé empůsy „Tady jsi zlato." Usmál se dotyčný.

„Ano pane?" nejistě se usmála Rose.
„Ale no tak." Odsunul židli, porovnal si svoje černé sako a přišel k vystrašené Rose „Kolikrát jsem ti říkal, aby si mi neříkala pane." Uchopil její bradu mezi palec a ukazováček a upřeně se jí podíval do očí „Je to moc formální, hm?" mile se usmál na ženu, která byla zpocená, jako by vyšla ze sauny.
„Jak vám mám tedy říkat?" polkla na sucho.
„Třeba..." pustil její bradu, dal si ruce do kapes a zadíval se na hořící svíčku před sebou „Říkej mi Nicku. Jednoduché prosté jméno, který má každý čtvrtý občan Ameriky." Ušklíbl se pro sebe „Ano. Jmenuji se Nick!" rozpažil ruce „Řekni to všem, Rose. Nechci, aby mi říkali pane... Je to deprimující." Prohrábl si vlasy. Rose se už chystala odejít, ale Nick z pod saka vytáhl vrhací nůž a mrštil ho těsně nad její hlavu. Rose jen polkla.
„Kdo ti dovolil, že můžeš odejít?" nadzvedl obočí.
„Ni-Ni-Nikdo." Vykoktala ze sebe. V tom mu vnukla nápad.
„To je ono!" tleskl „Nemo, což je latinsky nikdo. Moje jméno je Nick Nemo. Tohle řekni všem a ať mi říkají spíš přímením." Nick se usadil zpět za stůl, ale než se znovu pustil do jídla ještě, dodal „Zavolal jsem tě kvůli něčemu jinému Rose. Svolej všechny nestvůry v podsvětí a řekni všem mým generálům, ať ještě dneska večer přijdou."
„Něco plánujete?" zeptala se troufale Rose. Kupodivu to Nickovi nijak nevadilo.
„Je načase si podmanit celý svět." Ušklíbl se „Je na čase, aby začala válka!" vykřikl. Rose pochopila a rychle vyběhla ven. Na tohle ona a vlastně všichni nestvůry čekali. Čekali jen na to, až se budou moct pomstít všem těm naivním polobohům a zabít Bohy. Rose vyběhla z jídelny ven, kde se opřela o zábradlí. Podívala se na nádvoří a pro sebe se usmála. Pod ní se hemžilo několik set tisíc nestvůr od Kyklopů až po Hydru.
„Přátelé!" zakřičela „Náš čas nastal! Náš pán právě vyhlásil válku Bohům!" podzemím se okamžitě rozeznělo burácení, které na povrchu muselo vytvořit aspoň malé zemětřesení. V Táboře polokrevných to ucítila jen Ráchel, které se udělalo špatně. Její přátelé k ní rychle přiběhli a než upadla do bezvědomí, ještě stačila říct nechápavým obličejům větu, kterou pochopili za necelých 48 hodin. Ta věta byla jednoduchá: „Jde si pro nás."

___________

Máme tu pokračování Nobody. Tenhle první díl je trochu chaotický, ale nevím jak jinak to napsat. Omlouvám se, že jsem teď strašně moc neaktivní, ale chci napsat vlastní knížku a není to zrovna lehké...
Nevím, kdy bude další díl a vlasně ani nevím, jestli se tahle druhá série vůbec bude líbit, takže uvidím podle zájmu.

~Vote

~Koment

~Pac a pusu vaše Yoshiko_:D:P:*