Prolog

446 35 1
                                    

Dívka ve špinavé noční košili bosky běžela skrz temné uličky Londýna. Honil ji muž, který svíral v ruce dýku a zjevně ji nechtěl poradit směr. Hnědé vlasy jí padaly do očí a kameny se zadíraly do jejích chodidel. Prudce zahnula na pravou stranu a zrychlila. Pro sebe si potichu mumlala:

"Utíkej Jenny. Utíkej."

Srdce jí bušilo jako o závod. I přes všechno se ale muž nezastavitelně blížil. Jenny znovu zabočila, ale tentokrát špatně. Po pár desítkách metrů narazila na zeď. Když se otočila, uviděla toho muže asi patnáct metrů od sebe. Ona se zhluboka nadechla a hrdě zvedla hlavu.

"Nebojím se tě!"

Zakřičela ale ve skutečnosti se strašně bála. Muž se k ní rozběhl a ona křečovitě zavřela oči. Čekala bolest, ale ta se nedostavila. Před ní stál muž v kabátě s motýlkem.

"Jsi v pořádku?"

Zeptal se jí a ona přikývla.

"Kdo jste? Jak jste ho zahnal a co se mnou uděláte?"

Muž si upravil motýlka.

"Jsem Doctor a v první řadě tě vezmu za svojí kamarádkou."

Dlouho jsem nad tím přemýšlela. Obvykle jednopohlavní povídky nepíšu, ale ty dvě si o to doslova říkají. Jenny+ Vastra :-)

Great detective (CZ Doctor Who)Kde žijí příběhy. Začni objevovat