Great detective (CZ Doctor Who)

Žádost

"Jenny? Jenny slyšíš mě? Neodcházej."

Šeptala Vastra a hladila svou přítelkyni. Ta otevřela oči a odpověděla jí chraplavým hlasem.

"Nikam nejdu. Kam bych podle tebe měla jít? Nejsou tu dveře."

Ještěrka se zasmála, ale pak na ni dolehla tíha celé situace. Její milovaná přítelkyně umírala, byly tu uvězněné bez možnosti úniku a jejich vyhlídky do budoucnosti byly doslova u ledu.

"Madame?"

"Ano drahá?"

"V případě že umřu..."

"To ani neříkej."

Dívka ale pokračovala dál.

"V případě, že umřu, slib mi, že uděláš co bude třeba, abys přežila."

"Jestli myslíš tohle, tak ne, nesním tě. Ani omylem."

"Budu přece mrtvá."

Vastra přitiskla svou společnici blíž k sobě, ale věděla, že jim to stejně nepomůže.

"Doctore, prosím, pomoz nám. Doctore prosím."

Vysílala tu myšlenku jako volání SOS. Jediná osoba která jim mohla pomoct byl doopravdy poslední z Pánů Času.

"Víš co, Jenny? Až se odsud dostaneme..."

"Ano?"

"Vzala by sis mě?"

Dívka se trochu napřímila a zahleděla se do očí Silurianky.

"To myslíš vážně?"

"Myslíš, že bych o tom vtipkovala?"

"Já... Já... Ano, vezmu!"

I přes její stav se posadila a objala Vastru.

"Ale jak to uděláme?"

"Nevím. Nemám ani tušení. Možná nám s tím pomůže Doctor."

"A možná nejen s tím. Doctore, prosím!"

Jenny najednou zavřela oči a spadla zpět na zem. Madame podložila její hlavu a pokoušela se ji probudit.

"No tak! Jenny Flintová, jestli mi tu umřeš..."

Hlas se jí zlomil. Položila prst na její krční tepnu aby zjistila, jestli je pořád mezi živými. Naštěstí byla.

"Doctore!"

Potřebovala jeho pomoc. Nešlo teď o ni, šlo o dívku jejího života, dívku, která souhlasila s tím, že si ji vezme. Milovala ji. Potřebovala ji. Nemohla přece jen tak umřít.

Vastra zavřela oči a po tváři jí stekla slza. A pak se ozval ten zvuk. Zvuk který s sebou přinášel naději, zvuk který vydává přistávající TARDIS. Otevřela oči. Modrá budka se objevila přímo před ní a dveře se otevřely.

"Pondovi! Potřebuji tady vaši pomoc!"

"Doctore! Ty jsi přiletěl!" 

Ještěrka se usmála a pořád svírala svou snoubenku. Ze stroje času vyběhl Rory, za ním Amy a nakonec i samotný Doctor.

"Vezměte Jenny a odneste ji do TARDIS."

Poručil Pán Času a sám se chopil Silurianky.

"Jak dlouho tu jste?"

"Nevím."

"Tak fajn. Čas je stejně relativní. Zachytil jsem tvé volání na svůj psychopapír a tak jsem tady."

"Moc ti děkuji Doctore. Bez tebe by už byla mrtvá."

Vastra už byla zase ve formě.

"A ještě něco. Mohla bych tě o něco požádat?"

"O cokoli chcete, Madame."