They Will Never Die

1. kapitola

Už je to přes rok. Rok a já furt truchlím.

Ta bolest jen tak nepřejde prostě...

Kluci mi několikrát říkali že teď je na lepším místě, ať na to koukám z tohodle pohledu. A že je tu stále s námi.

Přísahám že se to tak snažím brát! Ale ono to prostě nejde, hrozně mi chybí.

Teď jedeme autem já, Thomas, Pánvička, Brenda a Chorche. Minha unesl Zlosyn a my ho jedeme zachránit.

,,Už jsme skoro tam!" Řekne Chorche.

Dojedeme na nějakej útes nebo co. Všichni vystoupíme z auta a koukneme se co se před námi rýsuje, obrovské město s vysokými zdmi okolo.

,,Tři roky jsme se od tama snažili dostat. A teď tam dobrovolně chceme." Řeknu. Thomas se na mě jen soucitně podívá, ví co to pro mě znamená.

,,Nojo, je to divný..." Odpoví Pánvička.

,,Tak... Nasedat ať už tam jsme." Zavelí Brenda. Nechci lhát, podle mě se jí líbí Thomas. Ale tak co já vím. Tyhle věci nepoznám.

Nasedneme zpátky do auta a vyjdeme k tomu městu nebo spíš branám.

Když jsme tam a vystoupíme, uvidíme spoustu normálních lidí. Vypadalo to jako by se chystali na protesty. Co má tohle znamenat?

Jdeme s davem, ale tak abychom se jeden druhému neztratili. Celou cestu vidím nějaké vojáky, jakoby nás sledovali. Ale snad jsem jen paranoidní. I když. Jsou až moc blízko a snaží se dostat k nám.
,,Lidi musíme hned zmizet, hele!" Řeknu a ukážu na vojáky."

Njednou se ozve ohlušující zvuk a z věží začnou vysouvat nějaké - ,,Pryč?" ,, Utíkejte!" ,,Zachraň se kdo můžeš!" ,,Schovejte se!" Všichni začnou utíkat. A my taky. Jsou to obrovské raketomety, nebo jak se to jmenuje. Začne to po nás střílet v obrovském množství. Tak tak stíhám uhýbat. Všichni zahneme do vedlejší uličky. ,,Tak to bylo o fous..." Řekne a u toho se vydýchává Brenda. ,,No to teda jo." Odpoví Pánvička.

Běžíme dál a ani nevíme jak, vběhneme do náručí těm vojákům. Všechny nás chytnou a zavřou do náklaďáčků.

Já jedu s Pánvičkou a Chorchem. Chorche dostal asi nějakej záchvat, vojáka kterej jel s námi začal mlátit a řvát na něj kde je Brenda. My s Pánvičkou jsme se ho snažili uklidnit ale nedal si říct.

Dojeli jsme na místo a Chorche vyskočil z auta neustále mlátíc vojáka.

,,Kde je ty parchante! Tak kde je! Kam jste ji odvezli! Mluv!" Řve na něj.

Všecky nás drželi bokem jen Brenda byla u Chorcheho. ,,Jsem tady, jsem tady, jsem tady!" Říkala mu dokud se neprobudil z tranzu. ,,Brendo!" Řekl a obejmul ji.

,, Uklidněte se, všichni jsme na stejný straně!" Řekl nějakej voják. ,,Jak na stejný straně. Kdo seš?" Řekl Thomas.

Voják na něj chvíli koukal, po chvilce si sundal masku a před námi se objevil.

,,Ahoj bažo."

,,Gally?!" Řekl nevěřícně Thomas. Já jsem stál jak přikovaný k zemi. Co to má k sakru znamenat. Umřel před mýma očima!

,,To snad ne." Řekl velice trefnou poznámku Pánvička.

Já se na něj vrhnul a vrazil mu pěstí, to už u mě byli ostatní. Thomas mi držel ruku, už jsem se chystal dát mu další. ,,Hej stačí. Dost!" Řekl mi.

,,Zabil Nicol!" Řekl jsem mu jakoby to nevěděl.
,,Já vím, vím to, byl jsem tam. Ale taky vím že nebyl plně při smyslech!" Naštvaně jsem spaloval vraždícím pohledem toho frasnyho Grinda.

,, Uklidni se ano?" Řekl mi Thomas.

Nic takového jsem ale neplánoval. Zřejmě to poznal.
,,Notak..." Řekl.
Nasraně jsem se zvedl a odešel od něj. S ním vážně nehodlám být v blízkosti.

Gally se zvedl a promnul si čelist.

,,Tohle mi nejspíš patřilo." Řekl

Rychle jsem k němu došel a dal mu z druhý strany.

,,Jo a tohle taky!" Zařval jsem mu do ksichtu.

Pánvička mě rychle chytil a držel pevně tak abych ho nemohl znova udeřit.

,, Fajn, ještě někdo? Thomasi?" Řekl znovu.

,,Znáte toho kluka?" Zeptal se Chorche.

,,Byl to můj kamarád." Odpoví mu Pánvička, kterému jsem se vyvlekl z jeho pevného držení.

,,Jak je vůbec možný že žiješ. Před mýma očima si umřel, a ještě dřív než Nicole!"

Vyjekl jsem na něj.

,,Oprava, nechali jste nás umřít." Řekl někdo zezadu.

,, Nás?" Zeptala se Brenda. Ze zadu vyšel další voják, s kapucí a maskou.

,,Kdo seš?" Zeptal se Thomas.

,,To tě nemusí zajímat." Odpověděl. Všichni jsme nechápavě koukali před sebe na neznámého vojáka. Nenapadal mě nikdo. Winston to být nemůže, ten umřel na erupci a Minho je u zlosinu. Takže tady nejsou žádná možná logická vysvětlení.

,,Kdyby se nám nepovedlo vás najít, už by jste byli mrtví. Co tu k čertu děláte?" Pokračoval Gally.

,,Zlosin, ti drží Minha. Hledáme cestu dovnitř." Řekl pánvička

,,S tím můžu pomoct, pojďte za mnou." Odpověděl mu Gally.

,,S tebou nikam nejdu." Odsekl jsem.

,,Jak myslíš, ale můžu vás tam dostat."

,,To dokážeme i bez tebe." Pokračuju dál.

,,Newte! Ví jak zachránit Minha!" Sprdnul mě Thomas.

,,Jo stejně tak jako zachránil Nicol že!" Odseknu mu.

,,Fajn když nechceš jít s ním, tak pojď se mnou a nebuď jak malý dítě co nedostalo svoji hračku." Řekl ten neznámý voják.

,,Až mi řekneš kdo k sakru jsi!" Odpovím mu.

,,Fajn." Odpověděl. Začal si sundávat kapuci a masku.

Pokračování příště...

Ahoj první kapitola je na světě konečně!!!!
Jaký máte zatím názory. Newt je jak malý dítě který nemá lízátko. Ale asi se mu nedivím.
Kdo bude pod maskou. Že by Winston? Hmmm? Nebo někdo z labyrintu???
Kdo ví. (Já to vím ale pšt)

Love you all <3