PŘÍBĚH VRAHA

7.KAPITOLA

Probudila jsem se na gauči v obývacím pokoji. Ležela jsem v Buckyho náruči mezitím co oni řešili nějakou misi. Otevřela jsem oči a rychle je zase zavřela, kvůli ostrému světlu. Když už jsem si na to světlo zvykla, posadila jsem se.

Tony: „Ale šípková Růženka se nám probrala."

Pouze jsem se na něj podívala ale nijak jsem mu neodpověděla. Furt jsem jim moc nevěřila ale u někoho jsem tu důvěru už měla, jako třeba u Nat a Wandy. Začínala jsem věřit i Stevovi, Pietrovi a Clintovi. Tonymu jsem moc nevěřila ale už jsem neměla takový strach.

Nat: „Udělali jsme s Wandou palačinky. Dáš si?"

Alex: „Jasně dám si ale jenom jednu."

Wanda: „Dobře."

Alex: „Mohla bych se jít projít. Chci se podívat ven. V New Yorku jsem nebyla už 2 roky.

Bucky: „Dobře ale jdu s tebou."

Nat: „Můžeme se s ostatníma přidat?"

Alex: „Mohli bychom zajít třeba někam do přírody."

Nat: „Nechceš zajít do Central Parku?"

Alex: „Tak jo."

Wanda: „Tak za 15 minut tady?"

Tony: „Dobře."

Odešla jsem do pokoje se připravit. Ze šatny jsem si vzala černé dlouhé kalhoty, světle modré tričko a mikinu s nápisem New York Girl. Nazula jsem si černé Nike a vydala se do obýváku.

 Když jsem tam přišla, čekali tam Steve, Pietro, Bucky a Nat s Wandou. Rozešla jsem se směrem k Buckymu a chytla ho za ruku. Bucky se na mě pouze usmál. Čekali jsme ještě asi 10 minut, než dorazili ostatní.

Když jsme byli všichni vydali jsme se do Central Parku. Po cestě se všichni bavili, jenom já jsem byla potichu. Dorazili jsme do parku a já se rozhlídla. Bylo to tam nádherné.

Najednou jsem si všimla jednoho místa. Zastavila jsem se a pouze koukala na to místo. Ostatní si toho všimli a také zastavili.

Bucky: „Alex jsi v pohodě?"

Já jsem neodpovídala a pouze pozorovala to místo.

Nat: „Alex? Vnímáš?"

Luskla si před obličejem a já začala vnímat.

Alex: „Říkali jste něco?"

Bucky: „Jo, jestli si v pořádku?"

Alex: „Naprosto jenom jsem se zamyslela.

Wanda: „Nad čím si přemýšlela?"

Alex: „Znám to tu. Kdysi jsem tu byla."

Clint: „Jak to myslíš?"

Alex: „Tak jak to říkám. Už jsem tu byla."

Bucky: „Dobře tak to nám povíš v tower. Chceš být ještě venku nebo půjdeme domu.

Alex: „Ještě chvilku bych zůstala venku a pak půjdeme."

Bucky: „Dobře."

Byli jsme venku ještě asi půl hodiny a pak se vydali do tower. Už jsem se začínala bavit pomalu se všema. Nejvíce jsem se bavila s Nat, Wandou a Buckym. Ale už jsem si začínala rozumět i s Tonym a ostatníma. Měla jsem s nimi takový zvláštní pocit, který jsem dlouho neměla. Měla jsem s nimi pocit bezpečí, pocit že někam patřím, pocit že jsem doma.