PŘÍBĚH VRAHA

8.KAPITOLA

Když jsme dorazili do tower, sedli jsme si do obýváku a začal výslech.

Tony: „Odkud znáš Central park?"

Alex: „Jako malá jsem tam byla. To je všechno, co si pomatuji."

Bucky: „Jak to myslíš?"

Alex: „Když se ti povedlo utéct, a utekla s tebou nejlepší zbraň Hydry, a tak potřebovali náhradu. Dělali na mě pokusy mnohem častěji a pak přišlo to stejný co dělali tobě, když potřebovali Wintra Soldiera."

Bucky: „Nemyslíš to, co myslím já? Že ne."

Alex: „Myslíš mazání paměti? Jo to následovalo potom co si odešel a na mě nefungovala žádná séra. Když mi vymazali paměť, udělali ze mě další zbraň a za půl roku jsem stihla zabít přes 60 agentů a asi 40 nevinných lidí."

Tony: „Tak na to potřebuji panáka."

Natnic neříkala a šla mě rovnou obejmout. Byla jsem ráda že jsem tu bylas nimi. Po chvilce objímání se k nám přidala i Wanda. Já jsemzačínala pomalu brečet.

Možná si říkáte, že jsem ubrečená holka ale kdo by chtěl vzpomínat na tu minulost, kterou jsem měla já. Byla jsem vrah a monstrum. Nic jiného jsem v sobě neviděla. Pouze vraha.

Když si toho všimla Nat začala mě potichu utěšovat.

Nat: „Bude to dobrý. Tady ti nikdo neublíží."

Alex: „Jsem jenom vrah a monstrum." Začínala jsem brečet ještě víc.

Wanda: „Nejsi monstrum a ani vrah. Nedělala si to dobrovolně.

Alex: „Děkuju."

Nat: „Nemáš za co."

Už jsem byla v pohodě. Musím uznat, že jsem strašně ráda za to jak mě holky vidí a jak to vzali. Bylo to skvělí pocit, vědět že mě někdo vidí jinak než jako bezcitného vraha.

I přes to že jsem spala skoro celou noc a docela dlouhou dobu u Buckyho, jsem začínala být zase děsně unavená.

Alex: „Mohla bych si jít ještě na chvíli lehnout. Jsem docela unavená.

Tony: „Jasně že můžeš."

Alex: „Děkuju."

Odešla jsem k sobě do pokoje. Vzala jsem si něco na spaní se šatny a zalezla do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu a převlékla se. Když jsem byla hotová šla jsem si lehnou. Po chvíli jsem se začala propadat do říše snů nebo spíš nočních mur.