PŘÍBĚH VRAHA

13.KAPITOLA

Probudila mě až něčí ruka na mém rameni. Otevřela jsem oči a podívala jsem se kdo mě zbudil. Neuvěříte, kdo to byl. Byl to Peter s úsměvem od ucha k uchu.

Peter: „Pan Stark mě posílá abych tě vzbudil a řekl ti ať přijdeš na večeři."

Alex: „Neměl být oběd?"

Peter: „Oběd si zaspala. Snažil jsem se tě probudit ale marně. Jenom si něco zabrblala a spala dál."

Alex: „Dobře tak za deset minut jsem tam."

Peter: „Dobře."

Peter odešel a já vstala. Jenom jsem si trochu upravila vlasy a šla jsem na večeři. Jakmile jsem došla do obýváku, nasála jsem úžasnou vůni lívanců. S chutí jsem se vydala do kuchyně, kde už byli všichni.

Clint: „Přišla si pozdě. Tvojí porci jsem si vzal já a Pietro."

Alex: „Děláš si prdel?!! Vy dva jste my snědli to nejlepší jídlo na světě. No počkejte já vám ukážu. Tohle si vypijete."

Nat: „Dáš si? Ještě jich tu pár zbylo."

Alex: „Jsi moje záchrana Nat. A taky si záchrana těch dvou, kdyby nic nezbylo, nedožijí se zítřka."

Tony: „Víš, že z tebe občas jde strach."

Alex: „Vím."

Nat: Tady to máš."

Položila přede mně talíř s lívancema, polité čokoládou a navrchu nějaké borůvky a jahoda. Hned jsem se pustila do jídla. Bylo to vynikající. Lepší lívance jsem nikdy neměla.

Alex: „Petere můžu s tebou pak mluvit."

Peter: „Jasně."

Tak a teď budu doufat, že to vezme dobře a znova mě bude brát jako sestru, kterou měl rád. Co když to vezme špatně. Co když mě už nikdy nebude chtít vidět. Co když uvidí to monstrum, toho vraha, který je ve mně. Kterým jsem. Budu doufat že se to nestane. Ale co když?

Musím myslet pozitivně. Určitě to pochopí a bude mě mít rád. Z mého přemýšlení mě vyrušila Wanda, která mi luskla před obličejem.

Wanda: „Alex vnímáš?"

Alex: „Jo promiň. Jenom jsem se zamyslela."

Tony: „To už je po několikátý. Jsi v pohodě?"

Alex: „Jsem v pořádku."

Peter: „Chtěla sis promluvit."

Alex: „Jo mohli bychom v soukromí."

Peter: „Jasně."

Odešli jsme ke mně do pokoje. Já si sedla na postel a Peterovi pokynula rukou ať si sedne vedle mě."

Peter: „Tak co si potřebovala?"

Alex: „Vím, že ti to bude nepříjemný, ale nemohl by si mi říct ještě něco o svojí sestře?"

Peter: „Tak dobře. Byla o tři roky mladší. Říkal jsem jí Lex anebo Al. I když Lex se jí líbilo víc. U mě pod postelí jsme měli takový bunkr. Většina holek si hráli s Barbie panenkami nebo na princezny, ale Lex byla jiná. Ta si chtěla hrát na rytíře a tajný agenty. Vždycky říkala, že až vyroste, bude tajná agentka, která zachrání svět. Až teď si uvědomuji, jak moc se jí podobáš. Obě zbožňujete lívance, ani jedna z vás si nenechá nic líbit. Ale to teď necháme. Takže jak jsem říkal chtěla zachránit svět. Oba jsme měli hrozně moc rádi Iron mana. Koukali jsme na něj ve zprávách, četli v novinách. Lex několikrát dělala že já jsem Iron man a ona se mnou zachraňuje lidi.

Alex: „Páni. Měl si ji hodně rád, viď?"

Peter: „Měl jsem ji rád víc než kohokoliv jiného. Vždycky říkala, že budu hrdina. Chtěl bych aby věděla, že spider man jsem já a aby na mě byla pyšná. Aby se jí splnilo přání a ona byla agentka. Zachraňovala by lidi a celý svět. Abych na ní mohl být pyšný i já. Stačilo by kdybych ji mohl obejmout nebo alespoň vidět, jenom na malou chvilku. Aby mi mohla říct, jak má krásný život. Jak má skvělé přátele, třeba i nějakého kluka. Chci vědět, jestli je v pořádku."

Bylo na něm vidět, že má co dělat, aby se nerozbrečel. Na nic jsem nečekala a objala ho. Věděla jsem, že teď je ta chvíle, kdy mu to musím říct.

Alex: „Mám tě ráda Pete." Řekla jsem a nechala slzám volný průběh.

Peter se zarazil a podíval se na mě. Chvilku vstřebával, jak jsem mu řekla a pak mu to došlo.

Peter: „L-lex? Jsi to ty. Proto si se na ní tak ptala."

Pouze jsem přikývla. Než jsem se nadála byla jsem v Peterově silném objetí. Objetí jsem mu vrátila a on položil svoji bradu na moji hlavu. Po chvilce jsem cítila, jak mi jeho slzy padají do vlasů. Byla jsem za něj ráda. Našla jsem ho.

Alex: „Co máma s tátou?"

Peter se na mě podíval se smutkem v očích.

Peter: „před šesti lety zemřeli při bouračce."

Alex: „Promiň."

Peter: „Neomlouvej se, nevěděla si to. Ani nevíš, jak jsem rád že si zpátky."

Alex: „A už neodejdu. Nenechám tě tu, když jsem tě konečně našla. Našla jsem svojí druhou polovičku, která mi celých osm let chyběla."

Peter se na mě usmál a dal mi pusu do vlasů. Byl stejně šťastný jako já.

Alex: „Pomůžeš mi vymyslet nějakou pomstu na Pietra a Clinta. Za ty snězený lívance si to zaslouží."

Peter: „To si piš, že ti pomůžu. Jako když jsme byli malí a vymýšleli plány, jak rodičům vzít sladkosti a dostat je ke mně pod postel."

Alex: „Jako když jsme byli malý."

Dodala jsem a oba jsme se usmáli. Po dlouhé době jsem byla úplně šťastná. Dostala jsem se z Hydry, našla Buckyho, potkala Avengers a našla svého pravého brášku.

Jak ale bude reagovat, až zjistí moji pravou minulost. Jak bude reagovat na to že jsem vrah a monstrum?