PŘÍBĚH VRAHA

15.KAPITOLA

Včera jsem Tonymu řekla, ať mě nikdo nebudí, a i přes to mě zbudil zvuk megafonu, který měl v ruce Clint a za ním stál Pietro.

Alex: „Máte 3 sekundy abyste odsud vypadli, než vás zabiju."

Než se vzpamatovali, už jsem byla na nohou a mířila směrem k nim.

Alex: „Vy jste mě neslyšeli, VEN!!!"

A byl klid. ti dva vyběhli z mého pokoje dřív, než byste řekli JARVIS.

Já už si nešla lehnout, ale šla jsem do šatny, kde jsem vzala černé krátké kraťasy a tmavě modré tričko s nápisem Shut up or die.

Když jsem byla hotová, vydala jsem se do kuchyně pro něco k jídlu. Když jsem byla u obýváku, zaslechla jsem debatu Avengers.

Thor: „Ta holka nám něco tají."

Peter: „Hele nech Alex být. Nic vám netají."

Bylo mi líto že jim nemůžu říct všechno. Ale to prostě nešlo. Pak by se to dozvěděl někdo jiný a mohl by to využít proti nim.

Thor: „Jak si tím můžeš být, tak jistý. Znáš ji sotva den."

Peter: „Znám ji dýl než vy všichni do hromady."

Tony: „Jak to, vždyť si se s ní seznámil včera."

Peter: „Ne seznámil jsem se s ní před dvanácti lety, přesněji když se narodila.

Tony: „Teď nějak nechápu. Prosil bych vysvětlení."

Než stihl Peter něco říct, vyšla jsem z poza rohu.

Alex: „Zná mě od narození, protože je to můj bratr a moje celé jméno je Alexandra Mary Parkerová. Stačí ti to."

Tony: „No ty vole."

Steve: „Mluv slušně."

Bucky: „Proto si se tolik ptala na ty otázky."

Wanda: „Proč si nám to neřekla dřív?"

Alex: „Protože jsem to zjistila včera. Když jsem do Petera narazila před tower měla jsem záblesk ze vzpomínek. Pak když řekl že má sestru tak se to stalo znova, a nakonec jsem mu to řekla, když jsem si s ním včera šla promluvit."

Thor: „Stejně nám něco tajíš. Jde z tebe cítit něco temného."

Peter: „Nechceš nechat moji sestru být, nic ti neudělala. Navíc od malička to byla holka, co by neublížila ani mouše, takže si ty keci o něčem temným strč do prdele!!"

Steve: „Mluv slušně."

Nic jsem neříkala a pouze sledovala, jak se všichni začínají hádat. Nevím proč ale zase mi zčernali žíly. Najednou jako kdyby moje tělo ovládal někdo jiný a já v něm vůbec nebyla. Oči mi zčernali, žíly taky a kolem rukou se mi objevila černá mlha jako má Wanda.

Alex: „Tak dost!!" zařvala jsem hlasem, který byl mnohem hrubší než normálně.

Všichni se na mě podívali. Všechny jejich výrazy se mi vyryli do srdce. U Thora jsem viděla vztek a nenávist, u Buckyho strach a překvapení jako u ostatních ale u Petra tam bylo něco víc. Nebylo tam jenom překvapení a strach o mě ale i smutek, že jsem mu to neřekla a bojím se, že tam bude i znechucení.

Myslela jsem, že jsem jenom vrah a monstrum ale jsem něco víc. Ani nevím, co přesně jsem ale člověk ne. Už ne.

Když jsem se uklidnila, moje oči i žíly se vrátili do normálu a mlha zmizela. Než stihl někdo něco říct, utekla jsem z místnosti. Zastavila jsem za rohem a poslouchala.