Dělej co řeknou (Cz)

Naprosto neschopná

Ahoj.. Vímje to později než obvykle.. ale jeliko máme prázdniny tak další díl bude do pondělí :))) Snad se bude líbit.. :)

Enjoy :3

Pohled Gabriela:

Bože! Ona je tak neschopná. Musel jsem se jí v duchu smát. Plácala na linku jednu věc za druhou, ani jsem netušil, o co se pokouší.

„Nechceš pomoc?“ Zaklepal jsem jí na rameno a mile se na ni usmál. Byla celkem vysoká, štíhlá a blondýna.

Milý úsměv mi oplatila.

„ No, pomoc by se celkem hodila.“

„ A o co, že se to snažíš?“ Prohrábla si blond vlasy a celá v rozpacích se houpala z jedné nohy na druhou.

„ Nějaký dort.“  Kývl jsem a začal vytahovat věci, co budeme potřebovat.

Pohled Noxe:

 Musím nějak vyřešit tu věc, co se mi děje v kalhotách. Gabrieli!

Sprcha, spát. To byl můj dnešní plán. Nejradši bych, ale šel dolů za nimi.

Zjistil jsem, že Gabriel měl svátek, takže sestru napadlo to oslavit. Ví o jeho situaci, nemůže o něm přestat mluvit. To já vlastně taky ne..

Rozhodl jsem se teda jít si lehnout, aspoň na chvíli. Nenechám ho tam s NÍ moc dlouho.

Pohled Gabriela:

Pane bože.. Ona je tak neschopná, pořád jsem se jí musel smát.

Nakonec jsme dokončili dort, nevypadal sice nic moc, ale Margaret z něj byla nadšená. Stála před stolem, kde byl položený dort, rozmachovala nad ním rukama a já se bál, že by ho ještě mohla zničit.

„ Dáš si kafe?“ Zeptal jsem se jí, když už měl dort na mále.

„J-Jasný dám.“ Usmála se a sedla si konečně na zadek.

Dal jsem vařit vodu.

„Ehm, Gabrieli? Kolik ti je?“ Otočil jsem se na ní, tvářila se jako patnáctiletá holka, která se zrovna vyznává klukovi.

Musel jsem se jejímu výrazu znova začít smát. Sklonila hlavu, nejspíš se urazila. Přestal jsem se smát.

„ Můžeš se zeptat na cokoliv. Dnes mi je sedmnáct, před pár dni jsem vlastně měl i svátek.“ Ježiši, nechcete mi říct, že.. Ten dort.

Teď jsem stál já s břiblblým výrazem.

„Co jé?“ Zeptala se mě a začala se hrozně smát. Otočil jsem se spět a dělal uraženého. Vstala ze židle a blížila se ke mně, snažil jsem se udržet smích, takovouhle situaci..

Bylo to jako mít starší sestru, tu jsem nikdy neměl. Chytla mě zezadu za boky a začala mě lechtat.

Smích jsem už neudržel, smáli jsme se oba a váleli se po zemi.

„Už přestaň, nemůžu.“ V záchvatu smíchu jsem se ji snažil zastavit. Už mě bolelo břicho. To ji ale rozesmálo ještě víc.

Pohled Noxe:

Ze spodu se ozýval hluk, vyděsil jsem se. Kdo ví, co se tam může dít. Rozběhl jsem se po schodech dolů, polonahý.

Rozrazil jsem dveře do kuchyně, Gabriel a Margaret leželi na zemi Margaret na něm, oba se strašně smáli.