Útěk bude snadný

2.2K 111 6
                                    

Ahoj

Doufám že se díl bude líbit 

Enjoy :3






Ráno bylo škaredě, venku pršelo a foukal vítr. Posadil jsem se na svoji, celkem pohodlnou postel a protřel jsem si oči. Zamířil jsem do malé koupelny v tomto pokoji, umyvadlo, záchod a zrcadlo.To bylo vlastně všechno co jsem potřeboval k životu, plus jídlo.

Prohrábl jsem si černé havraní vlasy, opláchl obličej a vyšel z koupelny. Už byli vzhůru všichni.

Šel jsem směrem do kuchyně, přede dveřmi do kuchyně stál černovlasý namakaný chlap. Přiblížil se k mé hlavě.

„Dneska si tě půjčím místo zakrslíká, není mu dobře.“

Strnul jsem, odtáhl se od něj a sklopil hlavu k zemi. Dělala sem jak, že jsem ho vůbec neslyšel.

Ustoupil mi z cesty, konečně jsem mohl projít do krásně vonící kuchyně. Na prostřeném stole byly nachystané talíře plné slaniny, vajíček a podobných výborně vypadajících dobrot. Musím přiznat, že až na dané okolnoati jsem se tu měl lépe než doma, kdyby tu tedabyl můj bratr. Sedl jsem si na své obvyklé místo a pustil se do snídané. Dokonce jsem měl chuť i vylízat talíř, ale to jsem bohužel už nestihl. Raili, náš ´kuchař´ my sebral prázdný talíř. Pak přede mne postavil velkou sklenici džusu s hlasitým polykáním jsem ji vypil. Postavil jsem ji zpět na stůl a mířil jsem k televizi, chtěl jsem vidět zprávy. Zapl jsem si televizi.

„Pohřešovaní chlapci, kteří zmizeli….

Bylo už napočítáno 15 zmizení ve stejné oblasti..“

Koukal jsem na televizi s vykulenýma očima. Někdo mi vytrhl z ruky ovladač a vypnul televizi.Byl to vysoký snědý muž.

„Padej s Levim.“

„Co? Ne já.. ne..“

To už jsem nic nestihl doříct a TEN Levi mě chytl za paži a přehodil si mě přes záda jako toho skrčka. Házel jsem sebou a kopal ho co to jen šlo. Šli jsme stejnou chodbou jako s Bradem, ale teď byly otevřeny první dveře. Kancelář! Počítač a hromady spisů. Až budu mít možnost určitě to tam prozkoumám.

Levi semnou došel až ke čtvrtým dveřím. Odemčel. Vešel semnou do pokoje a hodil mě na postel. Tentokrát jsem byl ještě bezmocnější, mnohem víc bez šance než minule. Párkrát jsem se ho pokusil ze sebe shodit, kopnout, ale to bylo naprosto marné, Levi to nejspíš ani nezaznamenal a rychle ze mě strhával oblečení.

Když jsem na sobě měl už jen boxerky, podařilo se mi kopnout Leviho do obličeje. Vmžiku mi to vrátil mnohem větší silou, taky do obličeje, začala se mi motat hlava, viděl jsem rozmazaně. Po chvíli v tomto stavu jsem už cítil, už známou bolest, která však tentokrát byla mnohem větší. Nakonec jsem omdlel úplně.

S obrovskou bolestí na tváři jsem rozlepil víčka od sebe. Měl jsem na sobě boxerky, ale také hodně modřin. Netušil jsem co se se mnou stalo. Co mi udělal, nožná jsem byl i rád Nemohl jsem se skoro zvednout, bolela mě celá spodní část těla, vrchní o trochu míň. Když jsem se porozhlédl kolem, zjistil jsem, že ten muž tu dávno není. Díky bohu!

Opatrně jsem se zvedal z postele a zamířil si to přímo do koupelny. Do sprchy. Pustil jsem na sebe prvně ledovou vodu, abych se trochu vzpamatoval, až potom teplou.

Vylezl jsem ven a při pohledu do zrcadla jsem se lekl.Od strany čela až dolů po bradu jsem měl na pravé straně obrovskou modřinu. Nejspíš od rány předtím.

Dělej co řeknou (Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat