PIRÁTI Z KARIBIKU 2 ( pokračování knihy Piráti z Karibiku: Pozdrav z Narnie)

10, ÚTOK BESTIE

Pohled Lucie

Ležela jsem na prknech a motala se mi hlava. Dlouho jsem se nenapila a ani jsem nejedla. Stále jsem myslela na rozhovor s Willem. Nechtěla jsem mu nijak ublížit. Náhle jsem uslyšela kroky.
Zase ten kladivoun.
,, Kapitán vás chce vidět," řekl bezbarvým hlasem.
,, Nikam nejdu."
Kreatura mě ale popadla a táhla mě do kajuty. Venku byl silný déšť a skoro jsem neviděla. Za chvilku jsem byla zase v kajutě Daveho Jonese.

Ten, jak jinak, hrál na svoje varhany. Rozhlížela jsem se kolem sebe a hledala klíč. Nikde jsem ho však neviděla.
,, Asi tě zajímá, proč jsi tady."
Ten jeho hlas je tak otravný! Neřekla jsem nic a pomalu se blížila ke dveřím. On se na mě podíval a já ztuhla v pohybu.
,, Myslíš, že utečeš?"
,, Nemyslím si radši nic."
Uchechtl se a přišel blíž ke mně.
,, Sparrow v tobě vidí víc, než jen důstojnici," řekl klidným hlasem. Nemohla jsem křičet, ale chtěla jsem. Jak víc, než jen důstojnici?! Celý Karibik se zbláznil. Nejdřív Will a teď Jones.
,, To pochybuji. Klidně dá v sázku můj život, aby si zachránil ten svůj,... chobotnice," neodpustila jsem si.

A pak to přišlo. Znovu. Jeho klepeto kolem mého krku. Začala jsem se dusit. V hlavě se mi začali přehrávat vzpomínky na společné chvíle s Jackem. Jeho oči, oblečení, chování a jeho úsměv. Možná k němu doopravdy něco cítím.
,, Víš, asi tě zklamu, ale už mě unavují tvoje slova...," začal Jones, ale přerušila ho hlasitá rána. Pustil mě na zem a chytl mě za paži. Mírně jsem vykřikla a vytáhl mě ven. Tam jsem uviděla Willa, kterému měl nějaká kreatura vyplatit 5 ran bičem.

Do toho se ale vložil jeden člen posádky s hvězdicí na tváři.
,, Vezmu celý trest," řekl a nespustil oči z Willa.
,, A co vás vede k takovému činu milosrdenství," zeptal se posměšně Jones a já pomalu ztrácela vědomí.
,, Můj syn."
Zalapala jsem po dechu. Tkanička, Štruble Bill? Však je dávno mrtvý. Jones se usklíbl a já se odebrala do sladké říše snů.
_________________________________________

Probudila jsem se až když pro mě přišel Will.
,, Lucie, vstávej!"
,, No jo, už jdu."
Will odemknul celu a pomohl mi na nohy.
,, Máš ten klíč?"
,, Ano, rychle odtud."
Vyšli jsme na palubu a tam už byl Willův otec, který nachystal člun.
,, Takže ty jsi důstojnice Jacka Sparrowa."
,, Ano, Lucie Pevensiová."
Pak jsem kousek odstoupila, aby se mohli rozloučit. Pro Willa to muselo být opravdu těžké.
,, Vrátím se pro tebe," řekl Will a nastoupil za mnou do člunu. Začali jsme veslovat. Ani jeden z nás nemluvil.

Konečně jsme dorazili k nejbližší lodi. Kapitán nás vzal na palubu. Námořníci si mě prohlíželi.
,, Ženská na palubě, to je horší než smrt," řekl jeden z nich a já ho spražila pohledem. Kapitán nás zavedl do kajuty a nabídl nám pití.
,, Je zvláštní, že jste byli uprostřed moře jenom na člunu."
,, Napadli nás piráti, jediní my jsme stihli utéct," řekla jsem a tvářila se smutně.

,, Rychle uražte tolik námořních mil, kolik jen můžete," řekl a koukl se na šaty, které byli naproti němu.
,, Kde jste je vzali?"
,, Našli se tady na palubě," začal kapitán a já ho přestala vnímat. Studovala jsem námořní mapy. Náhle do kajuty vběhl jeden námořník se strachem v očích.
,, Kapitáne, loď za zády."
,, A vlajka?"
,, Žádná."
,, Piráti!"
,, Něco horšího," řekla jsem a společně se všemi jsem vyběhla na palubu.

Will vylezl na hlavní stěžeň a já spatřila Bludného Holaňďana. Do háje!
,, Je to Bludný Holanďan," zakřičel Will a já rychle vylezla za ním.
,, To není dobrý, jestli se dostaneme Jonesovi do rukou, jsme mrtvý," vykřikla jsem. Náhle se celá loď zatřásla a kolem ní se objevili chapadla.
,, Kraken!!"
Zděšeně jsem pozorovala ty nebohé námořníky, jak jsou postupně stažení do vody. Nebylo jim umožněno uniknout. Hlavní stěžeň se zatřásl a já ztratila rovnováhu. Vykřikla jsem a padala dolů...

Tak další dvě kapitoly na světě! Doufám, že se budou líbit!

Váš Katýsek007