In Love Age noes not matter

2. Hlídání

Pohled Týny
Ráno mě probudil budík klasicky v 5:50.
Dnes je středa takže dneska se to láme hah 😂 takhle se snažím utěšovat.
No nic vstala jsem šla jsem se nasnídat a prostě si udělat takovou tu ranní rutinu.
A pak jsem vyrazila na autobus sice mám řidičák i auto ale i tak jezdím většinou autobusem, zvykla jsem si tak jezdím takhle už od prváku.
Autobusem jsem dojela do Kladna kam chodím do školy. Šla jsem ze zastávky když mi začal zvonit mobil:
Janek
No tak to by mě zajímalo co chce protože už se neozval ani nepamatuju.
T:Čauky, to je dost že se taky ozveš.
J:Čau, promiň mám toho hodně vždyť víš.
T:No tak proč voláš většinou voláš když něco potřebuješ.
J:Nooo nepohlídala by jsi mi Emču večer hraju a před tím mám ještě schůzku. Ne otravoval bych tě ale nikdo jiný už mě nenapadl a tobě věřím.
T:Takže mi chceš říct že mám jet do Prahy?
J:Né promiň nebudu tě otravovat
T:Prosimtě Janku víš že Emču hlídám ráda jen to bude těžší protože mám školu do 14:45 a jela jsem dnes busem né autem. Ale tak že v kolik tam mám být ?
J:No tak ideálně tak v půl pátý, nejpozději v pět.
T:Ok hele já už musím do školy podívám se na spojení a napíšu ti v kolik tak u tebe budu.
J:Děkuju moc jseš zlatá
T: Jo to já jsem no 😂
Tak Ahoj
J:Ahoj
Došla jsem tedy do školy a šla si vyhledat ty spoje. A napsala Jankovi v kolik tam budu.
Budu tam nakonec tak nějak okolo té půl páté.
Ještě jsem zavolala mámě ať nečeká že se vrátím domů.
Strašně se těším, Emičku hlídám hrozně ráda a navíc je oba uvidím po docela delší době.
Škola nějak tak uběhla a hned po škole jsem vyrazila na autobus do Prahy.
Autobusem jsem dojela v pohodě a teď mě ještě čeká cca. půlhodinová cesta metrem a pak ještě zhruba čtvrt hodinky pěšky k Jankovu bytu.
Došla jsem k domu kde Janek bydlí a zazvonila a on mě pustil nahoru.
Došla jsem až k jeho bytu kde už čekal.
T:Ahoj
J:Čau
Janek v ruce držel Emičku.
T:Ahoj Emí
J: Vážně moc děkuju že mi jí pohlídáš.
T:Prosím tě já to dělám ráda.
A kde máš Denisu?
J:Zase někde na přehlídce, vlastně už ani nevím kde.
T:To mě mrzí
J:Mě taky
Hele už budu muset jít.
Tak ahoj holky.
Jo a Emí před chvílí jedla tak by teď nějakou dobu neměla mít hlad.
T:Ok
Tak ahoj.
Emí zamávej tatínkovi.
Janek se na nás ještě usmál a pak zmizel za dveřmi.
Já jsem se rozhodla využít toho že je Emička po jídle takže půjdeme na procházku.
Oblékla jsem jí do kombinézy protože už je začátek listopadu. Dala jsem jí do kočárku, sama jsem se také oblékla a vyrazili jsme. Rozhodla jsem se že půjdeme do nedalekého parku, cestou jsem si koupila kafe, byla to hezká Procházka Emí většinu času pospinkávala a byla hodná.
Procházeli jsme se takhle asi hodinu a pak jsme se rozhodli se vrátit.
Když jsme se vrátili tak mi volal Janek
J:Ahoj
T:Ahoj, děje se něco ?
J:Ne jen jsem se chtěl zeptat jak to zvládáte.
T:Dobře teď jsme přišli z procházky.
J:To jsem rád, mě za chvíli začíná představení.
Tak se uvidíme pak.
T:Jo jo a v kolik se vrátíš ?
J:No snad nejpozději v deset
T:Dobře, tak zatím ahoj
J:Ahoj

Tak a je tu nová povídka, doufám že se vám bude líbit. ❤️😃