In Love Age noes not matter

34.Rodná vesnice

Janek otevřel ty dveře do jeho pokoje a následně do něj vešel.
J:Tak tady bylo moje království ještě než jsem šel na střední do Prahy.
T:Tý jo
Vešla jsem za ní byla tu jedna postel a vedle ní byla malá postýlka. Potom tady byl stůl a komoda na té měl Janek pát rámečků s fotkami na lteré jsem se zadívala.
J:Pár věcí jsme tady poupravili abych se mohl jezdit i s Emčou ale jinak většina zůstala při starém.
Řekl Janek, ale já ho poslouchala jen tak napůl proto jsem si pořád se zaujetím prohlížela ty fotky. Byl na nich Janek jako malý a pak tady byla ještě nějaká fotka ze střední. Janka neznám tak dlouho, teda známe se asi skoro tři roky ale to není tak dlouhá doba takže jsem ho skoro ani nepoznala. Na jedné fotce byl Janek jako poměrně hodně malý a byl tam s nějakým starším pánem.
Pořád jsem koukala na tu fotku a přemýšlela kdo to je a vůbec jsem si nevšimla že na mně Janek mluví.
J:Hej Týn... Týnko, jseš tu přítomna?
T:J...jo... co? říkal jsi něco?
J:Ne ale ty vypadáš že i kdybych něco říkal tak o tom stejně ani nevíš
T:Ne já jen, kdo to je s tebou na té fotce?
J:To je můj děda
Teď Janek trochu zesmutněl
Umřel když mi bylo asi 8
T:To je mi líto, byli jste si blízcí?
J:Jo docela jo měl jsem ho rád
T:Chápu, je mi to líto
J:Nemusí, chybí mi, ale už jsem se s tím srovnal.
T:Ale máš pěkný pokoj
Janek se zasmál
J:Děkuju
Tak pojď půjdeme vybalit
S Jankem jsme došli do auta pro tašky a pak jsme se vrátili zpátky abychom to vybalili.
Když jsme měli hodně hotovo.
J:Teď bychom si mohli zajít na procházku
T:Jo to bychom mohli
Sešli jsme tedy dolů do obýváku kde byl Jankův táta s mamkou a Emča.
J:My teď s Týnou a s Emčou půjdeme se projít tady někde po vsi
JM:A nechcete nám tady Emču nechat ať si ji užijeme a ať máte taky chvíli pro sebe?
J:Tak jo jestli vám to nevadí
JM:To bych vám to nenabízela
J:Děkujeme, tak mi cca za hodinu budeme zpátky
Oblékli jsme se a vyšli jsme ven.
J:Tak co kam půjdem?
T:Já nevím já to tady neznám.
J:Tak já tě provedu svou rodnou vesnicí
T:Budu ráda
Zasmáli jsme se.
S Jankem jsme se procházeli a on mi ukazoval vesnici a vyprávěl historky z toho když byl malý, bavilo mně to poslouchat ale připadala jsem si teď oproti němu strašně mladá a možná mě to zase začali trápit.
J:Týnko, co jsi tak zamýšlená a skleslá? Nezajímá tě to?
T:Zajímá mě to jen si teď připadám oproti tobě strašně mladá.
J:Jo takže jsi myslíš že jsem moc starej
Zavtipkoval aby odlehčil situaci ale hned zase zvážněl.
T:Ne já jen připadám si strašně nedospěle a nevyspěle
J:Týnko to už jsme řešili několikrát.
Jseš pro mně ta nejlepší a promně taková jaká máš být a hlavně taková jak tě miluju. Nemáš se čím trápit.
T:děkuju
J:Nemáš zač.
Pojď sem
Naznačil mi ať jdu k němu do objetí a já taky tak udělala. Janek mně obejmul a já se v tu chvíli cítila nejlépe.