In Love Age noes not matter

8.Tobě věřím

Vyjela jsem tedy do Prahy.
Asi po třičtvrtě hodině už jsem parkovala před Jankovým barákem. Došla jsem k Jankovu bytu a zazvonila jsem.
Po chvíli mi přišel otevřít Janek.
J:Ahoj
T:Ahoj
J:Můžu tě obejmout ?
T:Jasně že jo
Janek mě tedy obejmul.
T:Neboj to bude dobrý
J:Nevím
Po chvilce jsme se odtáhli z objetí.
J:Jo tak asi bychom mohli jít dál co ?
T:Jo to bychom asi mohli
Vešli jsme teda k Jankovi do bytu.
T:Co Emí ?
J:Ta spí, má to štěstí že ona to ještě nevnímá.
T:Ale vnímá jen to neumí dát úplně najevo
Došli jsme do obýváku a posadili jsme se.
J:Dáš si něco? Kafe?
T:Ale jo výjimečně si dám i to kafe, ale udělám si ho
J:Ne vážně já ti ho udělám
T:No dobře teda
Janek mi tedy udělal kafe a pak se posadil ke mně.
T:Tak povídej, teda jestli o tom chceš mluvit.
J:Jo v pohodě
No prostě Denisa přijela a už v tu chvíli jsem cítil že už to není takový jaký to bývalo, že ta láska která mezi náma dříve byla tak už prostě asi není. A pak jsem ji řekl o tom, že se mi nelíbí jak není pořád doma a ona se se mnou rozešla. A řekla ať si Emičku klidně nechám.
Viděla jsem ten smutek v jeho očích když to říkal a bylo mi ho v tu chvíli strašně líto.
Ale asi nejvíc je mi líto toho, že takhle bude Emička vyrůstat bez mámy.
T:Ale neboj se, třeba si najdeš nějakou jinou přítelkyni která tě bude doopravdy milovat a bude také dobrou mámou pro Emí.
J:Jo asi máš pravdu. Jen nevím jak to teď budu dělat protože při práci nestihnu hlídat a pořád se věnovat Emičce. A nepracovat taky nemůžu nějak nás totiž uživit musím.
T:Hele jak už jsem několikrát říkala moc ráda ti pomůžu pokud mi to škola dovolí.
Emičku kdykoli prostě pohlídám.
Protože přece nemůžeš přestat pracovat, ta práce je tvůj život, vždyť jí miluješ.
A navíc přece nemůžeme lidi připravit o tak úžasného a talentovaného herce.
Na to se Janek pousmál.
J:Díky moc ale tak ty máš školu a nemůžeš Emičku hlídat pořád.
T:Tak ještě můžeš sehnat nějakou chůvu.
J:Asi úplně nechci aby Emí hlídala pořád jen chůva. A nevím jestli bych někomu cizímu dokázal věřit.
T:A mně věříš?
J: Samozřejmě že tobě věřím.
T:Hele prostě to nějak zvládneme spolu, jo ?
J:Jo
Nevadilo by ti že bych si šel zaběhat a ty by jsi prosím pohlídala Emču ?
T:Jasně však běž taky si potřebuješ pročistit hlavu
J:Díky, tak já se zajdu převléct a půjdu
T:Ok
V tu chvíli jsme uslyšeli jak začala Emička brečet.
J:No dobře tak se asi běhání odsouvá
T:Ne ne ne půjdu tam já a ty běž běhat
J:Ale…
T:Ne o Emí se postarám a ty už běž
J:No jó
Šla jsem tedy za Emičkou do pokojíčku.
T:Emí ty už jsi se probudila? Máš hlad, tak pojď uděláme mlíčko a dáme Emí
napapat
Šla jsem s Emí do kuchyně udělala jí mlíčko, v tu chvíli tam přišel Janek.
J:Tak já jdu běhat tak ahoj holky
T:Ahoj
Janek tedy odešel a já nakrmila Emičku.