Maybe one day [DNF] ✔️

~5~

POV GEORGE
Došel jsem domů z práce a lehl si na gauč. Dneska tam přišla nějaká skupina důchodců a bylo jich tak 50. Se tam pomalu ani nevešli. Paní Jacobsová si zrovna šla pro poštu, takže jsem to musel všechno zvládnout sám.

Ale zítra je pátek. To tam je pokaždé nejvíc lidí, protože o víkendu máme zavřeno.

Chtěl jsem si udělat nějaké jídlo, ale začal mi volat Tommy.

„Čau co je?"

„Gogyy. Zítra přijdi z práce dřív. S Wilburem bychom tě vyzvedly asi ve tři." Řekl mi a já přikývl. A až teď jsem si vzpomněl na Dreama. Nedávno mi volal s tim, že by klidně jel.

„A Tommy?" Uslyšel jsem ho zabzučet. „Mohl by s námi jet i můj nový kamarád? Mam pocit že by zapadl." Doufám.

„Jo klidně. Ale musí být vtipnej. Zatím čau." Zavěsil mi to a já vydechl. Najel jsem na Dreamův kontakt a skoro okamžitě mi to zvedl.

„Hele Dreame. Kamarád se mi ozval s tim plánem na výlet a klidně tě vemem." Usmíval jsem se a na druhé straně jsem uslyšel smích.

„To jsem rád. Napíšeš mi seznam věcí a tvojí adresu?"

„Jojo." Pak jsme ještě chvilku kecali a já to típnul. Poslal jsem mu zprávu všeho, co by si neměl zapomenout.

Vzal jsem si sušenku a šel rovnou do postele. Tam jsem byl do půlnoci na tiktoku.

TIME SKIP

Vyšel jsem z kavárny a rozeběhl se domů. Lehce jsem se uvnitř zdržel a musím si ještě zabalit na náš výlet. No nevím jak tomu říkat.

Už jsem byl v ulici, kde bydlím ale před brankou jsem uviděl. Dreama?
Zrychlil jsem krok a on si mě všiml. Zamával mi a já k němu skočil.

„Co tu děláš?" Zeptal jsem se ho a on se zasmál.

„Si zapomněl? Dneska jedu s tebou na nějakej ten výlet." Řekl mi a já si vzpomněl.

„Ajoo. Tak pojď dovnitř." Otevřel jsem branku a vyšel po kamenné cestičce ke dveřím. Odemkl jsem je a odložil batoh vedle botníku.

„Máš to tady hezký." Řekl Dream a já hned poděkoval. Otřel si konečky prstů o mojí skoro mrtvou květinu.

„Pomůžeš mi s balením?" Otočil jsem se na něj a on přikývl.

Vešly jsme do mého pokoje a oba si sedly na postel, která byla uprostřed pokoje. Vstal jsem a klekl si na zem. Podíval jsem se pod postel a vytáhl velký batoh. Uslyšel jsem Dreamův smích a přesunul se k šatníku. Hodil jsem tam opravdu jen pár věcí. Pak jsem šel do koupelny a tam si vzal základní potřeby.

„Můžu pomoct?" Zeptal se Dream a já se zamyslel.

„Můžeš jít do kuchyně a přinést nějaké jídlo." Řekl jsem mu a on vyrazil dolů. Nechci aby mi tu šmejdil v pokoji. Ještě by našel něco, co nechci aby někdo viděl. A není tady toho málo.

Konečně jsem po pár minutách všechno dobalil a v tu chvíli přišel do pokoje Dream. Popravdě jsem zapomněl, že je vůbec v domě.

„Co jsi tam dělal tak dlouho?" Zeptal jsem se ho, když držel jen čtvery sušenky.

„Díval jsem se na chodbě na tvoje fotky." Řekl mi a já se zasmál. „Byl si roztomilý dítě." Dodal a sedl si vedle mě na postel.

„Oh ano já vím." Udělal jsem 'roztomilý' obličej a oba jsme se zasmáli. „Mimochodem máme ještě 30 minut než přijedou kluci."

„Jo na to jsem se chtěl zeptat. Popiš mi je nějak." Dream se ke mně přisunul blíž a já vzal telefon. Najel jsem do galerie a ukázal mu fotku Tommyho.

„Tohle je Tommy. Je mu 17, hodně nadává a je s ním sranda. Občas je ale otravnej."

„Proč se kamarádíš s dítětem?" Zasmál se Dream a já pokrčil rameny.

„Je fajn. A tohle je Wilbur." Ukázal jsem mu asi měsíc starou fotku. „Má vlastní kapelu a je celkem blázen. Ale vtipnym způsobem." Zasmál jsem se a on přikývl.

„To je všechno?"

„Měl jet i kamarád Jack, ale ten je s rodinou." Řekl jsem mu a on přikývl. „Co budeme dělat?" Otočil jsem se na Dreama, který už nad tím také přemýšlel.

„Oh hele já mam nápad. Hned jsem zpátky!" Řekl mi a vyběhl z pokoje.

Čekal jsem na posteli a mezitím si na ní lehl. Mám jí celkem velkou, takže si sem lehne kdyžtak i Dream.

„Georgii." Uslyšel jsem z chodby a zvedl hlavu. Uviděl jsem ho ve dveřích s hrou uno. Musel jí vidět u kuchyně na poličce.

„Ne. Nesouhlasím. Nenávidím to." Zamračil jsem se a dal dlaně na obličej. Najednou se vedle mě prohloubila postel a Dream mi plesknul krabičkou do břicha. Vyletěl jsem a promnul si oči. V autě asi usnu.

„No tak. Alespoň jednu hru." Udělal na mě psí oči, kterým jsem nikdy v životě nedokázal odmítnout. Zabručel jsem a sedl si do tureckého sedu naproti Dreamovi. Ten zatleskal a začal rozdávat.

Uslyšel jsem zvonek a hned se zvedl. Karty jsem nechal kartami a vyrazil do dveří.
„Ale Georgi." Slyšel jsem za sebou Dreamův smích. Nechci se s ním do dnešního večera bavit. Dal mi tam třikrát +4 a to se nesmí.

Otevřel jsem dveře a uviděl Tommyho. Pozdravily jsme se a on se podíval za mě. Uviděl tam Dreama a vykulil oči.

„To je teda hora. Čau jsem Tommy." Podal mu ruku a on taky pozdravil.
Sedly jsme do auta, kde se ještě pozdravily s Wilburem. Tommy si sedl na sedadlo spolujezdce a já jsem byl s Dreamem vzadu. Vyjely jsme a on do mě furt strkal.

„No tak Georgi. Měl jsem jen štěstí." Zasmál se a já protočil oči.

„Co mu je?" Zeptal se Tommy.

„Jsme hrály uno, a teď je kvůli tomu naštvanej." Vysvětlil mu a i s Wilburem se zasmáli.

„To je náš George."

„Přestaňte na mě být zlí." Zakňučel jsem a dal si kapuci.

„Ale prosimtě. Do večera to bude dobrý. Zdřímni si." Dream mi poplácal rameno a já se opřel o okýnko. Projely jsme kolem knihovny, ze které zrovna vycházela paní Jacobsová. Usmál jsem jsem se a zavřel oči.

Neni to spíš Jacobová? 💀

- 982 slov
- Hlasuj 🙄