Maybe one day [DNF] ✔️

~34~

TIME SKIP (Idk. Asi pár tejdnů?)

POV GEORGE

Sapnap odletěl zpět za rodinou do Texasu a já tu zůstal s Dreamem sám. Ve svém domě jsem byl jen párkrát za ten čas. Většinou jen pro jídlo nebo oblečení.

V Dreamovém domě je poslední dobou strašná zima. Vymlouvá se na to, že musí pořád větrat, protože chce čerstvý vzduch nebo že je tu vydýcháno. Vždy když příjdu z práce, tak si tu bundu ani nesundám, a jdu zavřít všechna okna v domě.

„Chceš jídlo?" Ozval se Dream vedle mě. Sedíme spolu na gauči a znovu se koukáme na film.

„Jo klidně." Usmál jsem se a on vstal. Zamířil do kuchyně a já si povzdechl. Fakt miluju na něm to, jak se pokaždé snaží vyhovět, a udělá pro mě první poslední.

Za asi minutu mi dal do klína misku s brambůrky. Poděkoval jsem mu, a hned si nějaké dal.

Už jsme asi koukaly hodinu, a film byl pomalu u konce. Podíval jsem se na Dreama, který se na mě usmál. Chtěl jsem se usmát zpátky, ale z nosu mu začala téct krev.

„Kurva." Řekl Dream a já panikařil. Sáhl jsem po kapesnících na stole, a podal mu je. „Do hajzlu." Kousek krve měl i na rtu, ale to si hned setřel. Kapesníky zakroutil, a strčil si je do nosu.

„Jsi v pohodě?" Chytl jsem mu vlasy a pohladil ho.

„Jo. Je to jen krvácení." Zasmál se.

„Jak jako 'jen'. Nikdy jsem to u tebe neviděl." Zvedl jsem se a chytl mu ruku. Dovedl jsem ho do ložnice, kde jsem ho umístil do prostěradel. Oba jsme na sobě už měly oblečení na spaní, takže jsem šel jen všude zhasnout, a lehl si vedle něho.

Koukal na mě skrz vlasy, které se mu nahrnuly do čela. Vytáhl jsem mu zakrvácené kapesníky z nosu, a odhodil je do koše vedle stolu. Přikryl jsem nás, a pod dekou ho objal.

Proč by mu jen tak začal krvácet nos? Nikdy se mi nezmiňoval, že by to míval, nebo že se mu to dokonce někdy stalo. Možná nad tím až moc přemýšlím že? Vždy nad věcmi moc přemýšlím, a pak si zbytečně dělám starosti o věci, které jsem ve finále jednoduché.

Ale proč?

Kdyby se mu něco dělo, tak by mi to řekl. Vím to. Nějak včera ho celkem bolela hlava, a řekl mi to. Zeptal jsem se ho, jestli je v pohodě, a on řekl že ano. Moje mamka mi vždy říkala, že vztahy jsou o důvěře, takže je asi všechno v pohodě?

Zítra se ho zkusím opravdu zeptat. Bývá teď poměrně náladový. Někdy je úplně šťastný, ale druhý den má takovou tu neutrální náladu. Taky jsem si všiml, že už celkem zanedbává svoje sociální sítě. Streamoval naposledy před měsícem a nové video bylo před dvěma.

Fakt se ho zeptám, jestli se něco neděje. Vykopu z něj nějakou rozvinutější odpověď než 'Jsem v pohodě'. Musím se ujistit, že ho něco netrápí.

Probudil jsem se a Dream nebyl u mě. Povzdechl jsem si a vstal. Převlékl jsem se a odešel dolů do kuchyně. Obešel jsem celý dům, a několikrát zavolal jeho jméno. Podíval jsem se do okna v obýváku, a uviděl ho sedět pod stromem.

Hned jsem za ním doběhl, a všiml si, že se kouká do telefonu.

„Dreame co děláš venku? Bál jsem se o tebe." Kopnul jsem ho do boty, a on se na mě s úsměvem otočil.

„Chtěl jsem ven." Vyskočil na nohy a vzal mi ruku. „Neni dneska hezké počasí?" Ukázal na oblohu bez mraků.

„No to teda." Zasmál jsem se, a on hned taky. Rozhlížel se kolem sebe s úsměvem.

„Chci vyšplhat na ten strom." Uchechtl se, a vedl mě k velkému listnatému stromu.

„Nebuď blázen." Stále jsem se smál jeho dobré náladě. Pustil mi ruku a vzhlédl nahoru. Asi přemýšlel, jak by se nahoru dostal. Potřeboval by nejspíše žebřík, protože jsme stály u tří metrového kmenu bez větví. „Stejně se tam nedostaneš."

„Hm nevadí. Pojďme udělat snídani." Zachichotal se a cestou do domu se stále díval kolem sebe.

„Co by sis dal?" Zeptal jsem se ho, a on si vytáhl z lednice mléko.

„Uděláš mi palačinky?" Usmál se, a já přikývl. „Děkuju." Zaradoval se a podal mi hladkou mouku. „Půjdu zase ven jo?" Políbil mě a bez dalšího slova odešel.

Pár jsem jich připálil, ale i tak jsem měl za hodinu hotovo. Dal jsem je všechny na stůl, a znovu se podíval z okna. Dream ležel na trávě.

„Hej Dreame snídaně." Zaječel jsem na něj z okna. On hned zvedl hlavu a pelášil domů. Rychle si sundal boty, a posadil se vedle mě. Mrknul jsem na hodiny, které ukazovaly přesně poledne. Celkem dost dlouho jsem spal že?

„Kdy jsi vstal?" Zeptal jsem se ho, a on pokrčil rameny.

„Nevím. Asi v šest ráno." Posypal si palačinku cukrem, a sroloval si jí. Strčil si ji do pusy a kousl. „Povedly se ti."

Po obědě jsme si zašly ještě na procházku, a večer se koukaly opět na televizi. Čekám na Dreama, než vyleze ze sprchy, a projíždím instagram.

Za chvilku se Dream vrátí, převlékne se, a lehne si vedle mě. Odložím telefon na noční stolek, a on mě obejme kolem pasu. Pomalu zavřu oči, než si vzpomenu na obavy ze včera.

„Dreama?" Zabručí, a já pokračuju. „Je jinak jako... Všechno v pohodě?"

„Jasně proč by nebylo?"

„Nevím." Odkašlu si. „Že včera ta krev."

„Oh. Taky nevím proč to jen tak začalo, ale neboj jsem v pořádku." Políbil mě na temeno hlavy, a já s úlevou upadl ke spánku.

Dream odjel něco zařizovat, a já tu zůstal doma sám. Rozhodl jsem se trochu uklidit, když už se tomu nevěnovala pozornost pár dní.

Uklidnil jsem všechno. Koupelnu, kuchyň, jídelnu, dokonce i Sapnapův pokoj jsem trochu uspořádal, a už zbýval jen Dreamovům pokoj.

Sebral jsem ze země všechny odpadky a hodil je do koše, který jsem následně rovnou vyhodil. Ustlal jsem postel, a vrhl se k jeho počítači.

Setřel jsem z jeho stolu prach, a vzpomněl si na ty papírky ve spodním šuplíku. Otevřel jsem ho, a bylo to stejné. Kusy vytrhaných papírů z klasických linkovaných sešitů zmačkané dohromady. Bylo jich tu tak pět, tak jsem je všechny vzal, a hodil do pytle.

Jeden jsem ze zvědavosti rozbalil, a zadrhl se mi dech.

...

Tráva?

O můj god 😳
Also bro chci poděkovat za ty fucking přečtení lol.
Taky sorry že to vydávám později, ale můj psací mood fakt chcípnul 💀.

- 1028 slov
- Hlasuj uwu 👉👈
- a taky kdybyste našly nějakou chybu, tak mi jí napiš, cause jsem třeba místo boty napsala domy 😭.