1 království 2 králové (KarlNap)

6. Kapitolka

POV Karl:
Nick se mě zeptal jestli chci jít za Tubbem a Tommym. Já se odmlčel a v hlavě jsem si složil větu. Řekl jsem mu jí a byla ještě delší a smysluplnější než jsem původně zamýšlel. Pak jsem mu ještě řekl můj příběh proč se bojím mluvit když jsem to dořekl rozbrečel jsem se, cítil jsem se trapně, sklopil jsem hlavu a brečel. Akorát jsem viděl, že se Nick přibližuje, bál jsem se, doufal jsem že mi nic neudělá a že se mi nebude smát, že brečím. Najednou jsem ucítil, že se mě dotkl a pomalu obejmul , tohle jsem nečekal, nečekal jsem že by mě chtěl obejmout, už dlouho mě nikdo neobjal, obětí jsem mu opětoval a on řekl že když se budu někoho bát můžu mu kdykoliv říct. Odtáhl jsem se a odpověděl jsem mu jen , děkuji, a vrátil se zpátky do jeho obětí, bylo to příjemné po tolika letech se cítit opět v bezpečí. Počkat! Jak to že se cítím v bezpečí? Vždyť ho znám teprve pár hodin. Za chvíli jsem si uvědomil, že se už stmívá, mě začíná být zima a pomalu usínám (😂 omlouvám se, ale tohle sem opravdu zapadlo, neříkejte že ne)

POV Nick:
Za chvíli se začalo stmívat a já si uvědomil, že jsme pořád v obětí a taky jsem si uvědomil, že Karl začal usínat, nechtěl jsem ho budit tak jsem zamával na kluky aby přišli, kluci přiběhli skoro hned. Věděli o co jde takže šeptali. Já vzal Karl do náručí a odnesl jsem zpátky do pokoje, položil jsem ho na postel a přikryl. Podíval jsem se na něj a řekl jsem potichu ,,jsem rád, že mi začal trochu důvěřovat,, otočil jsem se a šel k Tommymu a Tubbovi na pokoj.

POV Tommy:
Nemohl jsem uvěřit vlastním očím ta zahrada ty stromy a mohl bych pokračovat s Tubbem jsme se rozhodli, že zahradu trochu prozkoumáme. Prošli jsme zahradu a Tubbo se rozhodl zavolat na ty dva, když jsem se otočil koukali si do očí Tubbo je přerušil a Nick ho probodl pohledem, já se jen nevinně usmál. Nick se Karla na něco zeptal po chvíli Karl odpověděl a já jen slyšel ,se jich bojím nevím co můžou udělat nebo jak se můžou chovat, chápu ho že se nás bál, když jsem je pozoroval dál tak Karl něco ještě říkal a potom se rozbrečel. Počkej co? Proč? Dál jsem jen viděl, že Nick k němu pomalu šel. Co chce udělat? A obejmul ho, po chvíli mu obětí opětoval a jen tak tam stáli. Já a Tubbo jsme se rozhodli, že půjdeme k tomu potůčku ,,Tubbo pojď se mnou ,, Tubbo se na mě otočil a šel za mnou sedli jsme si k potoku a povídali si. Začala nám být zima, chtěli jsme zpátky do našich pokojů. Tak jsme se zvedli a šli za chvíli na nás Nick mávnul aby jsme přišli. Jelikož jsem slyšel co jsem slyšel řekl jsem Tubbovi ať radši šeptá. Když jsme se přiblížili zjistili jsme že Karl usnul. Ehm okay. Nick vzal Karla do náruče a šli jsme, na chodbě jsme se rozloučili a Nick šel odnést Karla do pokoje. My jsme šli zatím do svého pokoje a povídali si.

POV Karl:
Přišel Tommy a Tubbo a jelikož jsem se jich bál radši jsem nechal zavřené oči a čekal jsem co se stane. Oni přišli a šeptali. Po chvíli mě Nick vzal do náruče. Potom si pamatuju, že mě někdo položil do postele a přikryl. Dál si pamatuju, že jsem se vzbudil ráno při východu slunce, tak jsem si stoupnul k oknu a pozoroval východ slunce.

POV Nick:
Rozešel jsem se do Tommyho a Tubba pokoje, kde už na mě netrpělivě čekali. První se mě zeptali co se stalo, já jsem jim řekl nějakou část a nebo jsem to trochu pozměnil aby to nevěděli úplně přesně. Potom se mě Tommy zeptal ,,a to obětí to ti dovolil nebo si ho prostě automaticky obejmul? ,, Já se ze začátku rozmýšlel jestli ho obejmout nebo ne, bál jsem se jestli by mu to nevadilo, nakonec jsem se rozhodl že to skusim a taky, že to vyšlo,, a jak to že ti Karl nevadí, vždyť si nám říkal, že introverty nemusíš? Zeptal jsem mě Tubbo a já se zarazil ,, víš Tubbo, na tohle ani já neznám odpověď, já sám nevím proč mi nevadí ,, odpověděl jsem mu jak jsem nejlépe uměl ,, aha,, řekli společně. Já jim po chvíli řekl že jsem unavený a půjdu spát. Oni se se mnou rozloučili a já odešel. Cestou jsem přemýšlel nad otázkou co mi položil Tubbo. Proč mi najednou nevadí? Proč mám pro něho pochopení? Proč? Došel jsem do pokoje, podíval se na Karla a odešel do svého pokoje. Lehl jsem si a po chvíli jsem usnul.

POV Will (Wilbur):
Od té doby co jsem Karla doprovodil do pokoje jsem ho neviděl. Došel jsem do svého pokoje, seděl na posteli a vymýšlel další písničku (jo btw kdo ještě neviděl tu novou písničku od Lovejoy tak se běžte kouknout) Potom jsem se podíval z okna a viděl tam Nicka a Karla a vzadu u potoku Tommyho a Tubba. Chvíli jsem je pozoroval a pak jsem viděl něco co se velice překvapilo. Nick obejmul Karla a Karl se nebránil což mě překvapilo. Potom jsem jenom viděl jak Tommy se na ně kouká. Já jsem se vrátil ke psaní mé nové písničky, po chvíli jsem se opět podíval z okna a viděl jsem jak Tommy a Tubbo jdou k Nickovi a potom jak Nick bere Karla do náruče. Proč? Proč ho nese? Udělal mu snad něco? Omámil ho něčím? (Tak určitě ho něčím omámil 😂) Lekl jsem se co se mu stalo, tak jsem sešel schody a po tajnu je pozoroval, viděl jsem že Nick šel do pokoje kde je on a Karl. Jakmile Nick odešel, tak jsem tam přišel já a zjistil že asi usnul a nikdo mu nic neudělal. To tam byly tak dlouho, že usnul? Zítra se na to Nicka zeptám. Šel jsem zpátky do svého pokoje uklidil si tam a šel taky spát. (Tady to ukončíme :D tahle kapitolka se natáhla, ale doufám, že vám to nevadí .

1016 slov