1 království 2 králové (KarlNap)

18. Kapitolka

POV Karl:
Jak Nick odjel byl jsem absolutně bezradný, sesunul jsem se na zem a brečel. Will se mě snažil uklidit, ale já nebyl ani schopný se postavit a někam dojít. Přeci jen jsem po té zvláštní nemoci a ještě k tomu mi odjede Nick. Seděl jsem venku dlouho a taky tam celou dobu byl se mnou Will a snažil se mě nějak dostat dovnitř. Začalo se stmívat a já koukal na krásný západ slunce, ale po chvíli mi byla zima ovšem to jsem ignoroval a dál pozoroval ten krásný západ slunce. Až slunce zapadlo Will se naštval, vzal mě do náruče a odnesl do pokoje, tam mě položil do postele a přikryl peřinou. Odešel a já skoro hned usnul. Druhý den jsem se probudil a už od začátku se nudil, nevěděl jsem co mám dělat nakonec jsem se rozhodl začít číst tu knížku co mi Nick půjčil sedl jsem si do tureckého sedu opřel se o zeď a pustil se do čtení, za chvíli jsem dostal hlad, tak jsem se rozhodl že se půjdu nasnídat, ale udělal jsem chybu že jsem tam nešel dříve. Okamžitě co jsem tam přišel se mě začali rodiče vyptávat a otázky ohledně Nicka opět jsem se rozbrečel vzal jsem pár kousků jídla a vodu, otočil se na patě a odešel. V pokoji to začalo všechno nanovo, rozbrečel jsem a přemýšlel co má můj život za smysl, chtěl jsem utéct co nejdál, ale Nick řekl že se za pár dní vrátí, řekl jsem si že tomu dám maximálně 5 dní a potom uteču co nejdál. Celý den jsem přemýšlel co je mezi mnou a Nickem, nemohl jsem na to přijít tak jsem to hodil za hlavu a pokračoval ve čtení. Po chvíli mě to přestalo bavit tak jsem si vzal kytaru a hrál smutné písničky, ale aji to mě po chvíli omrzelo tak jsem si vzal papír a začal si náhodně čmárat, napadlo mě že bych mohl nakreslit mě a Nicka, začal jsem kreslit když v tom mi do pokoje doslova vletěl Will že bych mohl jít na večeři. Já okamžitě otočil ten obrázek a znervózněl jsem. ,, Pojď na večeři,, ,,j-jo už jdu,, ,,co si to maluješ?,, ,,Ale nic jen si tak čmárám,, ,,hmm tak dobře ale pojď na tu večeři,, ,, jasně už jdu,, dořekl jsem a rozešel jsem se směr jídelna, doufal jsem že už to bude v klidu a né jak ráno. Bohužel jsem se mýlil. Rodiče mi řekli, že zítra bude svatební ples a že si budu moct vybral nějakou princeznu, nahrnuli se mi slzy do očí. Rychle jsem dojedl jídlo a odešel do pokoje. Lehl jsem si a usnul. Třetí den jsem vstal a byl celkem dobře naladěný když v tom jsem si uvědomil co je dneska za den, měl jsem takový plán jak se tomu plesu vyhnout, prostě budu dělat že mi není dobře a doufám že to zapůsobí. Lehl jsem si do klubíčka a čekal až někdo přijde. Samozřejmě že jsem nečekal dlouho, otevřeli se dveře a já zavřel oči a čekal co se stane. On ke mě přišel a opatrně mě začal budit já pomalu otevřel oči a on se zeptal ,, stalo se něco že ležíš v klubíčku?,, ,, Já jen kývl ,, dobře, chápu donesu ti něco lehkého k jídlu a vodu,, já jen přikývl on se otočil a odešel. Jak odešel já se jen začal radovat že to zatím vychází. Ovšem aby jsem se neprozradil jsem se zpátky zchoulel do klubíčka a čekal, slyšel jsem kroky tak jsem zavřel oči a opět čekal co ae stane. On něco položil na noční stolek vzal papír a asi něco napsal až odešel tak jsem pomalu otevřel oči a všiml si tácku s jídlem a vodou, přečetl jsem si vzkaz ahoj Karle když jsem ti nesl jídlo tak si spal nechtěl jsem tě budit tak jsem ti to sem jenom položil. Odpoledne se na tebe přijdu podívat jak ti je. Jen nezapomeň že je ten ples. Ha neboj o tom plesu vím a tohle dělám jenom protože tam nechci. Najedl jsem se sedl si do postele a četl si. Opět jsem slyšel nějaké kroky rychle jsem zalehl a opět udělal že spím. Will přišel a já opět čekal. A jen jsem slyšel jak říká ,, proč musí mít Nick tak špatné a nechápavé rodiče, teď se mi tady bude Karl trápit, je mi ho líto. Chudák Karl doufám že se Nick sem dostane v čas,, dořekl a odešel. Já si jen znovu v hlavě přehrával to co Will řekl ,,na tom asi něco bude,, řekl jsem si pro sebe. Už se blížil čas večera a já se rozhodl že půjdu na večeři. Šel jsem na večeři, najedl se a šel zpátky do pokoje. Lehl si do postele a opravdu usnul. Čtvrtý den jsem si maloval obrázky mě a Nicka, už jsem začal ztrácet naději a počítal s tím že už nepřijde a já uteču. Celé dopoledne jsem ani nevykročil z mého pokoje. Potom šel na oběd a opět zalezl do mého pokoje. Maloval jsem si když v tom někdo zaklepal řekl jsem , dále, a dveře se pomalu otevřeli a v nich Nick. Nick? Ano opravdu se vrátil jak mi slíbil. Rozeběhl jsem se k němu a objali jsme se a já se štěstím rozbrečel. Tak to trochu zkrátíme. Dojeli jsme do jeho zámku a on mě zavedl k nějakému typkovi, který se prý jmenoval Connor a prý je to ženich Clary. Ještě jsem objal Nicka a pomalu šel k tomu typkovi. Lehl jsem si na postel a snažil se co nejrychleji usnout. A to se mi také povedlo. Tak jo tady to opět ukončuji, jak jste odhlasovali budou dva konce jak dobrý tak špatný. Ale jelikož ten špatný mám promyšlený více bude to jako první konec. Díky za podporu <3

961 slov