1 království 2 králové (KarlNap)

19. Kapitolka

POV Nick:
Došel jsem na snídani a viděl moji mamku. Chovala se nějak divně, nevím co to s ní je, ale budu se to snažit ignorovat. Došel jsem za Karlem a Connorem, oba se o něčem bavili, ale nevím o čem. Zaklepal jsem na ně a oni už byly nachystání ,, super, jsem rád že jste nachystání,, ,,a jak to bude pokračovat?,, ,,Tommy a Tubbo přes váš něco hodí aby jste nebyly poznat a půjdete s nimi,, ,, dobře,, odešel jsem a začal se taky chystat na svatbu. (Hele já opravdu nevím jak to udělat takže tahle kapitolka bude hooodně krátká, promiňte, ale já si začala psát jinou a nevím jak jsem chtěla napsat tenhle konec. Opravdu promiňte ) Trubaři začali troubit a já věděl co přichází. Ještě jsem se lehce doupravil a vyšel na chodbu. Cestou jsem potkal Karla s Connorem a klukama. Karl mě rychle šel obejmul a vrátil se zpátky ke klukům. Došli jsme do chrámu kde jsme se měli brát. A ten farář začal mluvit ty blbosti okolo toho, opravdu mě to nudilo, ale dělal jsem jako že to poslouchám. ,, Princi Nicku berete si zde přítomnou princeznu Claru?,, ,,Ne,, celým chrámem se ozvalo šuškání lidí. ,, Každý máme svého milého takže budou dvě svatby najednou,, mezitím co Clara něco říkala, já rychle odběhl do řady kde seděl Karl s klukama. Vzal jsem Connora a Karla za ruku a táhl je k oltáři. Connor se rozeběhl za Clarou a Karl byl blízko u mě, bcs se bál. ,,Tak tedy znovu,, řekl farář a moje matka ho zastavila ,,NE! Vy dva se nevezmete, prostě ne, říkala jsem že si vezmeš princeznu Claru a basta! ,,Ale mami já si vybral vlastní volbu a navíc Karl chtěl abych s ním vládl,, ,,Nicku to mě nezajímá,, ,,mami je mi 20 a mám právo si vzít koho chci,, ,, mě to nezajímá!! Prostě si vezmeš Claru a basta. Stráže chopte se jich a odveďte je do hladomorny,, přiběhl stráže a odvedli Karla a Connora do hladomorny. ,,A večer popravit,, ,,mami ne, to snad neuděláš,, ,, a kdo mi v tom zabrání? Hmm?,, ,, Třeba Karlovi rodiče,, ,,pche a ty si myslíš že Karlovi rodiče přijedou k nám hahaha to se ti povedlo,, ,,jo přijedou, domluvil jsem to,, ,,jo tak oni vědí že si odvezl Karla a ještě měli přijít na vaší svatbu? No tak to teda ne! Chopte se ho a do hladomorny a večer popravit,, zařvala matka a odvedli mě do hladomorny. Aspoň budu s Karlem než náš popravý. Hodili mě k nim do hladomorny a Karl se rozbrečel. Já k němu přišel a objal ho, on se na mě podíval stoupl si a pevně mě objal. Connor na nás jen udiveně koukal, asi si myslel že vztah mezi námi je jinej. Hladil jsem ho po zádech a po jeho strašně jemných vlasech. Musím využít těch posledních hodin co ho vidím ještě živého, musím se jen modlit, že Karlovi rodiče přijedou v čas a zabrání tomu, jinak jsme ztracení. Věděl jsem že Karl to uklidní a usne, to byl také můj záměr, chci aby se prospal a nemyslel celou dobu na tohle. Položil jsem do na slámu a podíval se na Connra. ,, Nevěděl jsem že mezi vámi je až takový vztah,, ,,to asi neví nikdo až na Tubba, Tommyho, Willa a Karlových rodičů,, ,, chudák Karl,, ,,jojo,, ,,jo a jak si prosimtě udělal to že usnul v tvém obětí,, ,, to je úplně jednoduché, stačí když víš co se mu líbí. Prostě jsem ho hladil po zádech a vlasech,, ,,to je všechno?,, ,,Ano, už se mi to povedlo asi 4x takže v tomhle mám celkem jistotu,, ,, myslíš že nás popravý?,, ,, Musíme doufat že ne, Karlovi rodiče mají k večeru přijed takže musíme doufat aby to stihli,, ,,to jo, jsme ještě mladí a to že tvoje matka tohle nesnese ještě neznamená že nás všechny připravý o život,, ,,so honestly bych radši utekl, ale nemáme jak, bohužel,, ,,hmm bohužel,, dokončil jsem naši konverzaci a já si lehl vedle Karla. Co když to nestihnou? Co když popravý první mě, ale Karla zachrání jeho rodiče? Zvládne to? Přijedou jeho rodiče v čas? Měl jsem moc otázek, ale na ani jednu odpověď. Zavřel jsem oči a přemýšlel.

Three hours later:
Otevřel jsem oči a slyšel jak bubnují. Néé! Už je náš čas, rychle jsem zvedl hlavu a viděl jak Connor skoro brečí a Karl ještě spal. Aspoň něco, byl jsem rád že si to nemusí takhle všechno celou dobu prožívat. Slyšel jsem matku jak křičí ,,přiveďte vězně,, ale to byl takový škodolibý hlas. Musel jsem Karla vzbudit. ,,Karle, vstávej! Rychle!,, ,,Hmm?,, ,, Vstávej musíme se rozloučit,, ,,n-né N-Nicku, nesmíš odejít,, ,,K-karle já nechci odejít, ale stráže za chvíli pro nás přijdou,, ,,n-néé Nicku prosím to nemůžeš,, vstal a hodně pevně mě obejmul, brečel, není se čemu divit i já měl co dělat abych se nerozbrečel. Najednou nás někdo hodně silně odtáhl a já spadl. Byly to stráže, jak nečekané. Odtáhli nás na místo popraviště, když jsem to viděl nevěřil jsem svých očím. Matka zvolila ,pomalou, smrt. (Okay takže tady začíná část, kde budou speciálně zvýrazněná slova, pokud je všechny najdete, vznikne vám věta a tím se taky něco dozvíte :D hodně štěstí) Byla to smrt, kdy vás postaví na stoličku dají vám lano pod krk, zhodí vás z toho a vy se uškrtíte. Chvíli to trvá takže vás to hodně bolí a proto tomu říkám ,pomalá smrt,. ,, Tohle nemůžeš myslel vážně matko,, ,,ale můžu, proč bych nemohla,, ,,jsem tvůj jedinej syn,, ,,no a koho to má zajímat?,, ,, Tobě to nevadí?,, ,,Ne, nevadí, nejsi normální člověk,, rozhlédl jsem se kolem sebe a viděl jak je všem do breku a dokonce jsem aji viděl Tubba a Tommyho. Tubbo to absolutně nezvládal, brečel a Tommy taky ale né tak moc jako Tubbo. Je mi jich líto, nechci je opustit, ale bohužel nic nenadělám a poddaní a služební se u nás neposlouchají, když jsou popravy nikdy se neposlouchají jejich názory. Škoda že to už nemůžu změnit. Viděl jsem že matka že usmívá, není ji do breku. Vypadá jako kdyby užila nějaké drogy. Je totální magor, měla by se jít léčit. Čekal jsem, že nám každou chvíli řekne, že to je sranda a nebude nám překážet v naší svatbě, ale to by se musel stát zázrak. Začali rychle bubnovat a já věděl co přichází. Svázali nám ruce a dostrkali nás na tu stoličku, dali nám to lano na krk a já se ještě stihl rychle podívat na Karla a on se podíval na mě. Ještě jsem stihl postřehnout jak Tubbo a Tommy vyběhli směrem k nám. Potom nás strčili a já zavřel oči, ještě jsem před úplným bezvědomím slyšel jak se z dálky ozývají povědomé hlasy. Ani jsem se nestihl se všemi rozloučit. Tohle je náš konec. (Jestli jste pozorně četli a našli všechny slova, víte co se bude dít dále. Omlouvám se jestli jsem někoho rozbrečela, upřímně jsem rozbrečela aji sama sebe. Ale nebojte bude to dobrý, je to jen knížka :D

1158 slov

Okay už vás nechci dál napínat, prostě jde o to že jsem se rozhodla udělat jako kdyby dva konce v jednom, ale jeden špatný a druhý dobrý, takže se omlouvám všem co potřebují kapesníky. Ráda vám dám :D teď už pokračujte na ten pravý dobrý konec :D enjoy

Probudil jsem se v posteli vedle Karla a na druhé straně byl Connor. Už jsem myslel že jsem v nebi a aspoň tady budu moct žít život a koukat se na svět z vrchu. Když v tom do pokoje přišel Tubbo, Tommy a Will. Počkat je taky popravili nebo co se stalo? A proč tad, je Will? ,, Konečně ses Nicku vzbudil,, řekl Tubbo, rozeběhl se ke mě a pevně mě objal. ,,Co se stalo? A co dělám tady? Jsem snad už v nebi a vás taky propravili nebo?,, ,,Neboj se nejsi v nebi a nás nepopravili,, ,,a jak jsem to přežil, neměl jsem šanci a navíc tohle nikdy nikdo nepřežil,, ,,mi jsme vás zachránili a na poslední chvíli přiběhl Will a zachránil Connora,, ,, a jak jste to udělali, já jsem ještě cítil, že jsem visel,, ,,ano, ale vy jste už byly v bezvědomí my jsme vás prostě podepřeli a poprosili poddaný aby uřízli to lano, oni tak učinili a my vás všechny odnesli sem do pokoje, když jsme vás sem donesli zkontrolovali jsme jestli dýcháte, naštěstí jste všichni dýchali, my vás přikryli a odešli jsme, modlili jsme se aby jste se vzbudili,, dořekl Will ,, děkuji moc a co matka?,, ,,Ta je v hladomorně, Král Christopher ju nechal zavřít a chtěl ju hned popravit, avšak já navrhl, že rozhodnete vy, jestli se vzbudíte do 2 dnů,, ,, kdy se vzbudí Karl?,, ,,To nevíme, ale ten byl zachrání snad ještě pri vědomí takže tak na 90% přežije,, ,,a Connor?,, ,,U Connra bohužel nevíme ten tam visel nejdéle takže mu dáváme tak 60-75% na přežití,, ,,a Clara ji také zajali?,, ,,Ne Clara je v pokoji a brečí, dověděla se že má Connor nejmenší šance na přežití a celá se zhroutila, ale mám vám vzkázat, že vám přeje hodně štěstí jestli to oba přežijete,, ,, můžu za ní?,, ,,Okay,, zvedl jsem se a Tubbo je zavedl k pokoji co vedl ke Claře ,, tady,, řekl a ukázal na dveře. Otevřel jsem dveře a ona mě instantně vyhnala ven. Takže jsem se otočil a šel zpátky. Když jsem se vrátil viděl jsem, že se Karl pomalu probouzí, byl jsem potichu abych ho nějak nevylekal, on se na mě podíval a byl zmatený. ,, Nicku?,, ,,Ano Karle?,, ,, Jsi to ty?,, Ano jsem,, on se zvedl a okamžitě se rozeběhl za mnou. Rychle mě obejmul a byl hodně šťastný, já taky.

O dva dny později:
Matku jsem nechal popravit za to co nám udělala. Od té doby jsme šťastní a právě dneska se bereme. A ptáte se co Connor? Probudil se ještě ten den co mi. Naštěstí. Stojíme na oltáři a posloucháme faráře ,,princi Nicku berete si zde přítomného Karla za svého právoplatného manžela?,, ,,Ano!,, Vykřikl jsem nadšením ,,princi Karle berete si zde přítomného Nicka za svého právoplatného manžela?,, ,,Ano!,, ,, Tak tedy si můžete dát první svatební polibek,, mi jsme se políbili a všichni začali tleskat. My jsme byly rádi že i přes všechny komplikace jsme šťastní a dosáhli toho co jsme chtěli. (Okay tady je oficiální konec, děkuji za podporu a doufám že vám moje ff líbila, ještě zároveň s tímto vyjde epiolog a bude to opravdu konečný. Zároveň v tuhle dobu vychází moje nová knížka na tomhle profilu. Opravdu všem děkuji za podporu moc si vás vážím <3.

1748 slov