1 království 2 králové (KarlNap)

12. Kapitolka

POV Nick:
Slyšel jsem jak mu Will podává nějaké otázky, ale neslyšel jsem je a upřímně ani jsem nechtěl. Vzal jsem si knížku a četl. Najednou jsem slyšel jak mě Will volá, že Karl mě chce. Zvedl jsem se a přišel ke Karlovi, on mě obejmul a naznačil mi ať si k němu sednu
Sedl jsem si ke Karlovi a on udělal něco co bych já v životě neudělal. Přisunul si mě blíž a položil mě. Nevěděl jsem co chce udělat, ale nechal jsem ho, co by mohl slabej nemluvící Karl udělat? V tu chvíli jsem cítil, že se uvelebil a pomalu usíná. Podíval jsem se na něj a zjistil, že mi leží na ruce a lehce mě objímá. Byl roztomilý. Mezitím co Karl spal já si hrál s jeho vlasy a hladil ho po hlavě. Přikryl jsem nás, aby Karl neprochladl ještě víc. Chtěl jsem si číst, ale neměl jsem nic u sebe co bych mohl číst. Tak jsem zavřel oči a relaxoval. Uslyšel jsem otevírání dveří, ale nechtěl jsem otevírat oči, proto jsem jen poslouchal co se bude dít. ,,Aha, tak asi jsme sem neměli chodit, jen doufám, že oba spí a neslyší nás,, ehm ups nikdo vás neslyší. Podle hlasu to byl Will. ,,Ale jsou roztomilý to musíš uznat,, tohle byl zase hlas Tubba. Takže tady byl Will a Tubbo. ,,Jako jo, ale mohli by jsme co nejdřív zmizet, aby se třeba nevzbudili a potom by se jim to asi špatně vysvětlovalo,, já bych si z toho nic nedělal, ale Karl by to mohl vzít hůř. ,, Doufám, že jednou budou spolu, klidně aji vládnout myslím, že by vládli dobře,, řekl Will ,, Souhlasím, ale teď bych radši šel,, řekl Tubbo a odešli. Cože to Will řekl? Že by nám to spolu slušelo? Jako je pravda, že Karl se mi líbí, ale myslím, že až tak moc horký to není. Nemohl jsem usnout musel jsem pořád myslet na to co řekl Will a Tubbo. Najednou jsem cítil jak Karl zvedl hlavu a nejspíš si mě prohlížel. Po chvíli řekl hodně chraplavým hlasem ,,si roztomilý ,vím že nespíš a proto ti to říkám dokud ještě aspoň trochu mluvím,, u konce mu hlas aji vynechával ale on to prostě dořekl aji přes to, že ho to muselo bolet. Otevřel jsem oči a podíval se na Karla, držel se za krk a usmíval se. Já se posadil a řekl ,,Karle bolí to hodně?,, Už se snažil něco říct, ale já ho zastavil ,, nechci aby tě bolel ještě víc proto zakyvej ona nebo ne,, on jenom kývl. ,,Takže znovu, bolí tě ten krk hodně?,, On kývl a dál se držel za krk. Já ho jen obejmul. Odtáhl se z obětí a ukázal na papír a tužku, podal jsem mu to a on napsal ,, musel jsem využít toho, že můžu něco říct. A taky ti chci říct, že se mi spalo příjemně, měl si pravdu tvoje obětí mi hodně pomáhá. Ze začátku jsem se bál jestli ti to nebude vadit,, já si to přečetl a odpověděl ,, řekl jsem si, že já bych to nedokázal, ale nevadilo mi to, jestli ti to nebude vadit tak si potřebuju jít něco zařídit,, ,,nebude, klidně běž já ti nikam neuteču,, ,, díky,, usmál jsem se na něj a odešel

POV Karl:
Vzbudil jsem se a cítil jsem něčí teplo, byl to Nick já zvedl hlavu a prohlížel jsem si ho. Po chvíli jsem poznal, že nespí proto jsem zkusil něco říct povedlo se, ale ten hlas byl příšerný. Chvíli jsme si povídali. Nebo spíš on mluvil já psal, on mi řekl že si potřebuje něco zařídit takže odešel, já si lehl zpátky do postele a čekal na Nicka.

POV Nick:
Šel jsem za Willem. Zaklepal jsem a on mi otevřel, pozval mě dovnitř a zeptal se mě co se děje. ,,Co si myslel tím, že se k sobě hodíme?,, Řekl jsem a Will znervózněl ,,t-ty si nás slyšel?,, Řekl dost nervózně ,,jo já měl jen zavřené oči a poslouchal jsem co se děje,, ,,no tak hlavně, že jste roztomilý a myslím, že jste si sedli, bcs princ Karl je introvert a to že tobě tak důvěřuje se jen tak nevidí. Myslím, že časem se to promění v nevinnou lásku, ale nechci předbíhat,, u té poslední věty jsem se zarazil. ,,C-co že si to řekl?,, Padla na něho ještě větší nervozita než předtím ,, já se omlouvá, že jsem něco takového řekl,, byl hodně vystresovaný a já se rozhodl uvolnit situaci ,,Wille neboj nemám ti to za zlí, já sám už něco takového začínám pociťovat, ale nevím jak Karl,, když tohle Will slyšel bylo na něm vidět jak si oddechl ,, upřímně jsem si to myslel už ten první den jak si obejmul Karla venku,, ,,no vidíš a já jsem neměl rád introverty a najednou mi nevadí, to bylo všechno co jsem chtěl vědět,, ,, dobře,, ,, já už půjdu zpátky za Karlem, ahoj,, ,,ahoj Nicku,, zavřel jsem za sebou dveře a rozešel jsem se zpátky do našeho kde už na mě čeká Karl, otevřel jsem dveře, Karl se otočil a usmál se, já k němu automaticky přišel a objal ho. Karl si lehl a já taky chvíli jsem přemýšlel jestli ke Karlovi něco cítím nebo ne? Já nevím dám tomu čas. Karl se opřel o moje rameno a spokojeně usnul. Já jsem ho napodobil, ale neusnul tentokrát jsem si stihl vzít knížku. Vzal jsem si moji nejdelší knížku co mám abych to náhodou dneska nedočetl a potom se nenudil. Tak knížka sice byla dlouhá, ale nudná stejně jsem četl dál po chvíli se to opravdu nebavilo tak jsem zavřel knížku dal ji na stolek a lehl si. Akorát zapadalo slunce a já jsem měl hlad. Opatrně jsem se zvedl abych Karla neprobudil trochu jsem si upravil vlasy, napsal Karlovi vzkaz na dal ho na svůj a šel na večeři. Opět jsem Karlovi něco vzal kdyby se vzbudil a měl hlad. Vrátil jsem se a Karl byl smutnej a skoro brečel. Přišel jsem k němu a zeptal se co se stalo on napsal ,,myslel jsem že si mě opustil, bcs když jsem se vzbudil tak si tu nebyl,, ,,Karle, že ty si tohle nečetl? Zakýval hlavou a nesouhlas a mě to bylo hned jasné proč byl smutný ,,Karle donesl jsem ti jídlo kdyby si měl hlad a léky,, on se na mě usmál a řekl už lepším hlasem ,, děkuji,, posadil se a začal jíst potom si vzal léky a napsal, že nechce být tady, jestli by jsme nemohli jít do mého pokoje. ,, Karle já bych klidně šel a dojdeš tam nebo tak chceš odnést ,, já to dojdu,, ,, dobře tak pojď,, on se zvedl, já ho přidržoval, stejně se mu po chvíli ty nohy podlomili a já ho stejně musel odnést do postele. Opět to tady ukončíme, zase kapitolka trochu delší, ale tak snad nevadí, už vím jak bude konec, ale jinak mi pomalu začínají docházet nápady. Díky za podporu <3.

1150 slov