1 království 2 králové (KarlNap)

9. Kapitolka

POV Nick:
Ráno jsem se probudil a chtěl vstát. Po chvíli jsem zjistil, že mě Karl pořád objímá, asi se hodně bál bouřky. Opatrně jsem se vyvlikl z Karlova obětí a vylezl ze stanu, když jsem vylezl, zjistil jsem že Tubbo už je taky vzhůru dali jsme si snídani ji a povídali si. Po chvíli vylezl ještě rozespalý Karl. Nechtěl jsem mu to říkat a už vůbec ne před Tubbem, proto jsem to nechal tak. Za 10 minut vylezl aji Tommy. Karl po chvíli navrhl, že se tady půjdeme poohlédnout, prý nám něco chce ukázat. Všechno jsme uklidili a dali na hromadu. Karl nás vedl někam hluboko do lesa a já se začínal bát, bcs tam byla tma. Došli jsme někam kde bylo hodně druhů hub a rostlin, když jsem se podíval kolem sebe zjistil jsem, že jsme na konci lesa a před námi je louka plná květin a hmyzu. Rád pozoruji hmyz a rostliny. Tommy a Tubbo hned běželi na louku a Tubbo pozoroval včeli a  říkal něco ve smyslu ,,I love bees,, (doufám, že jsem včelu napsala správně :D) já si lehl doprostřed louky a pozoroval tu krásnou oblohu a sledoval všechno kolem mě Tubbo si natrhal nějaké květiny a Tommy trhal s ním. Karl si natrhal houby a všichni jsme byly spokojení. Asi po 1-2 hodinách jsme se vraceli zpátky do našeho ,campu,. Vzali jsme všechny věci a šli zpátky na zámek. Po cestě jsme si všichni povídali až na Karla, sice občas něco řekl, ale jinak moc ne. Cesta nám trvala asi 30minut, bcs jsme se všude zastavovali a prohlíželi si to. Došli jsme do zámku uklidili všechny věci a šli na oběd. Z obědu šel první Karl s Tubbem a potom já s Tommym. V pokoji jsem si všiml Karla jak leží na posteli. Stalo se mu něco? Udělal mu někdo něco? Nevím, ale momentálně jsem ho nechtěl nějak stresovat a tak jsem radši odešel k sobě do pokoje. Vzal si knížku a četl si.

POV Karl:
Když Nick vstával, vzbudil mě, ale nebyla to jeho vina to já jsem ho neměl objímat. Cítil jsem se tak trapně, achjo. Po chvíli jsem slyšel jak si Nick s někým povídá, nejspíš to byl Tubbo. Už jsem nemohl usnout tak jsem se chystal vylézt ze stanu. Doufám že to Nick nebude řešit, nevysměje se mi nebo mě před Tommym a Tubbem neztrapní. Vylezl jsem ze stanu a první uviděl Nicka jak se mě podíval. Byl to krátký pohled, ale naštěstí nic neřešil. Už od rána mi nebylo úplně nejlépe, když jsme šli zpátky ani jsem nic moc neříkal. Neměl jsem na to náladu. Na zámku jsme uklidili věci a šli jsme na oběd. Po obědě jsem šel do pokoje s Tubbem, cestou jsme spolu moc neumluvili a on se mě zeptal ,, děje se něco?  V tu chvíli jsem se zarazil ,,n-ne řekl jsem mu ,, já vím že mi lžeš a taky vím že ve mě nemusíš mít důvěru a asi mi to neřekneš,, rozhodl jsem se mu to říct ,,n-no víš v noci byla bouřka a já se bál. Řekl jsem si že nejsem malí dítě a překonám strach, jenže jsem vzbudil Nicka,, řekl jsem mu ,,a co je na tom špatnýho, že ses bál bouřky. Já taky vzbudil Tommyho,, on řekl klidným hlasem ,,no jenomže jsem se potom tak lekl, že jsem ho omylem obejmul a tak i usnul potom mě ráno probudil tím, že se z mého objetí snažil vyvléknout,, když jsem to dořekl cítil jsem se trapně. ,, Mě nic neříkal a myslím, že to ani nechce řešit. Stalo se to stalo, pokud to nebude řešit, nemusíš si dělat starosti. ,,A ještě je tu jedna věc. Včera jsem asi něco špatnýho snědl nebo nevím, ale není mi moc dobře,, už jsem chtěl odejít, ale Tubbo mě zastavil ,, myslím, že vím čím to je, ale na to časem přijdeš sám, nerad bych řekl něco co absolutně není pravda,, řekl a usmál se ,,ale běž si lehnout to ti pomůže si srovnat všechny myšlenky,, řekl a já přikývl. Došel jsem do pokoje a lehl si do postele, pomalu jsem usínal když v tom někdo přišel do pokoje. Já se pomalu otočil a všiml Nicka, který se na mě koukal. Po chvíli odešel do pokoje a já zůstal sám s plnou hlavou myšlenek. Po chvíli jsem se rozhodl jít na Nickem a omluvit se mu. Zvedl jsem se a zaklepal na dveře ozvalo se , dále, a já vešel. Prvního jsem viděl Nicka jak se dívá směrem ke mě. Přišel jsem k němu a řekl ,,Nicku je mi to trapný, ale chci se omluvit za tu noc a taky se chci omluvit, že jsem se bál jako malí dítě,, sklopil jsem hlavu a zadržoval slzy, čekal jsem co odpoví ,,Karle nemusíš se omlouvat, já to chápu. Chápu že se bojíš bouřek a ještě k tomu v přírodě. Kdyby mi to vadilo, vyvleknu se z objetí už v noci,, zvedl jsem hlavu a podíval se Nickovi do očí. ,,A nebreč,, lehce jsem se na něho usmál, naznačil aby jsem ho obejmul, tak jsem aji učinil. V jeho obětí jsem najednou zapomněl úplně na všechno, aji na to že mi bylo špatně. Počkat! Tohle bylo to co se mi Tubbo snažil naznačit. Jasný už to chápu, mám k němu určitý city a udělá mi dobře jeho obětí. Musím jít potom Tubbovi poděkovat za radu. Každopádně jsem nechtěl aby to obětí zkončilo, bylo mi v něm tak dobře a příjemně. Po chvíli mě Nick pohladil po hlavě a já opět pomalu usínal.
Tak jo tady to ukončím, chci vás trochu napínat :D ale nebojte snad se dočkáte pokračování.

940 slov