Is this how dream life looks like..? (Levi x reader)

Jsem...zmatená? (5)

Další den:Celou noc jsem nemohla spát, měla jsem plnou hlavu Leviho, toho co se stalo, ten pocit, co jsem měla, už vím co jsem viděla v jeho očích, to byla touha. Ale proč přestal? Proč k tomu všemu nic neřekl? Co ho k tomu vedlo? Proč zrovna já? V hlavě jsem měla tolik otázek na které jsem si nemohla odpovědět. "Kašlu na to." zvedla jsem se z postele a šla jsem do jídelny, pro nějaké pití, vešla jsem do jídelny a cestou jsem se protáhla a šla jsem do kuchyně. Měla jsem divný pocit jako když mě někdo sleduje, otočila jsem se čelem k jídelnímu stolu, a uviděla jsem Leviho, jak na mě upřeně hledí. Sakra, já jsem ho totálně ignorovala.

"Dobré ráno kapitáne, promiňte nevšimla jsem si vás." Sakra! Teď to vypadá že narážím na jeho velikost. "Nemyslím to nijak zde jen po ránu moc nevidím, celou noc jsem nespala a-"

"Taky přeji dobré ráno." řekl a já jsem si sedla vedle něj, on se však hned zvedl a šel do kuchyně. Co-drží si snad odstup? Chvíli jsem tam jen tak seděla a přemýšlela co dělat, po chvilce Levi přišel s čajem a dal ho přede mně a následně si sedl opět vedle mě.

 (Levi sedí v čele a já hned vedle.) "Můžeš mi říkat Levi, když jsme tu sami."

 "Dobře, děkuju." Přinesl mi černý čaj, moc černé čaje nepiju, ale nemůžu ho urazit, napila jsem se černého čaje, a kupodivu byl dobrý. "Páni Levi, já moc nepiju černý čaj, ale tenhle je hodně dobrý, co jsi do něho dal?" "Cukr" odmlčel se Levi."Proč jsi tak brzo vzhůru?" zeptala sem se ho.

 "Já toho moc nenaspím." řekl a následně se napil svého čaje. "A ty? Proč jsi ty takhe brzy vzhůru? Do tebe bych řekl že spíše zaspíš než že vstaneš takhle brzo." já jsem se jen trapně zasmála. "Heheh, no mě vůbec nešlo spát." Levi na to nic neřekl a jen mě pozoroval. Položila jsem hrnek a zakoukala se do země, ruce jsem si dala na nohy a zmáčkla jsem kalhoty u stehen.

"Levi?"

"Ano?"

Nevěděla jsem zda se ho mám na včerejšek zeptat nebo ne, kdyby se o tom chtěl bavit tak by snad něco řekl ne? Ale já to to musím vědět, musím vědět co to všechno mělo znamenat, jestli si mám dělat naděje, nebo ne.

"Ta noc...Já-Nevím co si mám myslet...co to mělo být..? Jsem zmatená." Koukla jsem se na Leviho, cítila jsem jak opět rudnu, vždycky když jsem s ním poslední dobou mám takový pocit, něco od něj očekávám, že se něco stane, ale co? To nevím.

Chvíli jsme se na sebe jen mlčky dívali, když v tu někdo prudce otevřel vchodové dveře, až jsem sebou rychle cukla."Livaii" "Jsi tu brzo Hange." řekl Levi

"To víš, čím dřív vstanu tím déle budu moct dělat experimenty. Jinak ahoj Ichigo, co ty tu brzo ráno?"

Já jsem na ní jen kývla tak pozdrav a než jsem chtěla říct proč tu jsem tak mi Levi skočil do řeči."Pochybuju že Eren bude chtít brzo vstávat.""Ale on mi to slíbil, jdu za ním."

"Hange." koukl se vážně na Hagne. "Ticho." "Však já budu, nevzbudím ani jednoho kadeta, teda jen Erena." Poté co Hange odešla jsem čekala Leviho odpověď, ale nic, jen koukal z okna a přemmýšlel. Následně přišel Eren s Hange "Tak mi vyrážíme, nebudeme vám tu kazit rande, že Livai?"Já jsem pohlédla do země.

"Běž už." řekl a Hange vyběhla ven "Jdeme Erene!""Jojo! Tak zatím Ichigo. Dobře ráno Kapitáne Levi."Na to mu Levi však neodpověděl.

Poté co odešli jsem se ho na to chtěla zeptat znovu. Ale nic jsem opět nestihla, Levi se zvednul, a šel pryč, kam to šel? Proč odešel? Chvíli jsem čekala, a čekala, ale Levi nepřicházel, asi jsem se na to neměla ptát, byla to blbost, si také myslet něco víc. Pomalu mě začali tížit víčka a já jsem si lehla na stůl.Po chvilce jsem se zvedla a ucítila jsem jak mě něco tíží na zádech, a zároveň to hřeje, když jsem to ze sebe sundala tak jsem zjistila že to byl náš plášť průzkumné jednotky. Proč ho mám alle na sobě? Koukla jsem se směrem ke dveřím jak jsou otevřené a venku Leviho, jak jen sedí v trávě. Vzala jsem si sebou ten plášť a šla jsem za Levim.

"Děkuju Levi, ale vem si to, je tu zima, bůh ví jak dlouho tu sedíš." řekla jsem a on mě stáhl s tím pláštěm dolů abych si sedla. Inu sedla jsem si a pozorovala Leviho, jak se kouká na východ slunce. Mám to zkusit? Nebo ne? Mám si zkusit o něj opřít hlavu nebo ne? Co když uhne? Sakra začínám se červenat..když se na mě podíval Levi tak jsem uhla pohledem a koukala jsem do země. On mi však pohladil něžně na hlavě a položil mi ji na jeho rameno a přikryl nás oba pláštěm. Spolu s Levim jsem pozorovala východ slunce, bylo to krásný, ale postupně mě začali opět tížit víčka, odsunula jsem se od Leviho a následně jsem si lehla na jeho stehna, nic nedělal, zřejmě mu to nevadí, to jsem ráda. Chvilku jsem ležela a snad ani nedejchala, abych nic neprovedla. On mě po chvilce začal hladit po hlavně. Bylo to tak krásný, přeji si aby tenhle moment nikdy neskončil.

"Oi! Ichigo! Ichigo!" kdo na mě volá? "Co je?" podle hlasu jsem poznala že to byla Sasha. "Zase jsi zaspala! Vstávej!" "Co to meleš, však jsem byla-co!??" Ne,Ne,Ne,Ne! To nebyl sen, proč jsem ve své posteli, co tu dělám, ne to sen být nemohl!

-----------------