Is this how dream life looks like..? (Levi x reader)

Tři týdny doma?(14)

"Ichigo?" vzbudil mě něčí hlas *ťuk ťuk* haloo? proč máš zamknuto? "co..co.." koukla jsem se na Leviho ležícího vedle mě jak tiše spí. To si dělá srandu? Jak tak poklidně může spát?

"Levi..hej.." snažila jsem se ho vzbudit. "Mm.." zabručel. Tak roztomilý!"Sasha klepe na dveře a ptá se proč jsou zamčený.."Levi následně vstal a najednou začal vyklat s dveřmi, jednou do nich praštil, u toho však tiše ty dveře odemkul a otevřel.

"Dveře se zasekli." řekl a odešel."C-Co.." Sasha na Leviho koukala jako z jara. Poté se koukla na mojí ospalou a rozmačkanou tvář.

"Ichigooo, ty jsi spinkala? Promiň, já jsem tě nechtěla budit a jinak, co tu dělal Levi? Když jsi spala?""Sedel támhle na židli a dohlížel na mě..prej." zamrumlala jsem a zase se jsem si opatrně lehla na postel.

"A co ty Sasho? Jak to že neležíš?""Ale to je jen otřes mozku, trochu se mi motá hlava, občas zabolí ale jinak je to dobrý." sedla si ke mě na postel.

"A jinak..." začala se na mě culit."Co je Sasho?" zamrumlala jsem a zachumlala se do postele."Zabila jsem titána, kde je maso?""He?" odkryla jsem deku.

"Hele zabila jsi ho až na druhý pokus, a málem nás kvůli tomu ten druhý titán sežral.""Ale zabila jsem ho! Auch.." chytla se za hlavu. "Klid Sasho, neboj, jídlo dostaneš." zasmála jsem se.

"Teď si jdi ale lehnout, ať ti je lépe a mi můžeme pokračovat v dalších misích.""J-Jo..ale co ty? Tobě je už alespoň trochu líp? Nebo ne?"

"Je to dobrý, brzy se uzdravím neboj." chytila jsem jí za ruku. "Nemáš se čeho bát." usmála jsem se a ona následně vstala. "Tak jo! To ráda slyším Ichigo. Ani nevíš jak jsem se o tebe ale bála, málem jsem tě tím, že jsem chtěla zabít prvního titána zabila, promiň."

"Nic si nevyčítej, je to moje rozhodnutí že jsem tě poslechla, nemuselo to tak být, a od toho druhého titána jsem se nechala chytit sama, a za to ty nemůžeš."

"J-Jo..Tak jo Ichigo! Doufám že se brzy uzdravíš, zítra za tebou zase přijdu, a přinesu ti sváču!""Na to ani nemysli, nechám kapitána Leviho ať mi to přinese, ty by jsi jí po cestě snědla.""Ale prosim tě, počkej...kapitána Leviho? To mu to jako nevadí že bude jako tvůj sluha?""Nebude prosím tě, sám se nabídl."

"Ah, to je jiná, dobře!" řekla a odešla z mého pokoje.""Auch..sykla jsem sebou a znovu si lehla a zavrtala do postele. Začíná tu být celkem nuda... chci aby přišel zase Levi.

Další den ráno:

Probudila jsem se tím že mi začalo slunce svítit hodně do obličeje."Hmm.." zabručela jsem a přikryla jsem si hlavu dekou."To máš v plánu furt spát?" ozval se hlas vedle mě."He?" odkryla jsem deku a ospale jsem koukla směrem kde se ten hlas ozval."Už bude jedenáct, a ty furt spíš."

"L-Levi..Co tu deláš?" řekla jsem ospale a utřela si slynu která mi stékala po bradě. Levi se pousmál. "Asi jsi měla hezký sen co?" Sakra, musím vypadat po ránu fakt hrozně... "N-Nekoukej se!" Dala jsem si deku před obličej. "V-vypadám hrozně..nech mě se upravit!" zvýšila jsem trošku hlas. Byla jsem před ním nervozní a taky jsem se cítila trapně.

"Náhodou.." vstal ze židle a položil hrneček na stůl, přišel ke mě blíže a odkryl mi deku."Nee" koukla jsem se jinam. "Nekoukej se na mě." On mě chytil za bradu a otočil mě k sobě."Vypadáš roztomile." pousmál se a já jsem cítila jak rudnu. "Blízko..jsi..." snažila jsem se otočit na druhou stranu, ale on mě stále držel za bradu. "To ti vadí..?""N-Ne... jen..jsem nervozní..""Tak nebuď.." řekl políbil mě.

Hee? "C-Co.." pohladil mě po tváři a poté si sedl vedle mě na postel."Nebudeš moct trénovat ani chodit na mise týdny minimálně, všichni dnes šli trénovat, až ještě na Sashu, která jako ty teď momentálně spí." já jsem na něj jen civěla a dala si ruku na pusu.

On mě políbil..byl tak sladký..

"Ichigo? Posloucháš mě?"

"J-Jo!""Dobře. Hange za mě převezme výcvik, budu tu s tebou a se Sashou."Počkat co? Kvůli mě tu zůstane? To je...od něj hezký...ale i tak? Nemusí zacházet takhle daleko, budu jen přítěž, dokážu se o sebe postarat se Sashou sama."Levi..nemusíš to dělat, dokážeme se o sebe postarat." on šel ke mě blíž a pohladil mě po tváři."Ale já chci." posmál se na mě. "Alespoň budeme mít na sebe více času, a lépe se poznáme." To fakt řekl?? To beru!"

"Fakt! Počkej, jen kvůli tomu, fakt ti to nevadí?""Ne nevadí." řekl a vstal z postele."Počkej...kam teď jdeš?""Jdu přichystat oběd, pro tebe tedy snídani, i pro Sashu." "aha...můžu ti jít pomoct jestli chceš."

"Pomůžeš mi tím že budeš v klidu ležet a zotavovat se." "Hm" zamračila jsem se na něj a přikryla se dekou až po hlavu."Fajn." "Neboj, potom příjdu."

Poté co přišel s obědem, nebo tedy spíše se "snídaní" jsem se po tom jídle hned vrhla.

"Páni Levi, já nevěděla že umíš tak dobře vařit, kdo tě to naučil?""Nikdo, já sám.""Ah..ajo.." ještě že jsem nezmínila jeho rodiče, uplně mi to vypadlo.Až jsem dojedla tak Levi uklidil jídlo, Sasha ta ještě spala, bude to mít studené a já si s Levim povídala o všem možným, do té doby než ostatní přijeli z tréningu, poté si na mě Levi čas už bohužel nenašel.