Is this how dream life looks like..? (Levi x reader)

Leviho hrníček (15)

Další den ráno:

Uslyšela jsem otevření dveří do mého pokoje, ale nijak jsem si toho nevšímala, určitě mě jde jen Levi zkontrolovat a zase odejde.

„Oi vstávej." Odkryl mi deku.

„Mmm, co je?" zakryla jsem si ruku před sluníčkem které mi bylo do obličeje.

„Vstávat a cvičit."

„He? Neříkal si že mám náhodou ležet?"

„To ano, ale musíš se takhle občas zkusit trochu protáhnout, jen trochu ale."

Levi mi odkryl jen půlku deky, a já jsem jí zase chytila a chtěla se přikrýt.

„Levi...můžeš na chvilku odejít?"

„Proč? Abys šla zase spát? To víš že jo."

„N-Ne to ne, já jen..." zrudla jsem a než jsem to stihla doříct tak mi Levi znovu chytil deku a strhnul jí celou a hodil na zem.

„A...a.." na posteli jsem seděla jenom ve volném tričku a dívala na něj. „L-Levi..?"

Chvíli na mě jen kamennou tváří koukal a poté uhnul pohledem a odcházel z pokoje. „Potom mě zavolej." Řekl a zavřel dveře.

Pane bože... já jsem věděla že jsem si na noc neměla sundávat ty tepláky. Ale když ono bylo hrozné vedro.

Vstala jsem a šáhla do skříně po prvních teplákách co jsem našla a otevřela dveře do chodby a trošku zařvala. „Levi, už můžeš." Řekl jsem a čekala jsem až ho uvidím přicházet. Levi nikde.

Šla jsem po chodbě do jídelny a když jsem dveře uviděla tak tam nikdo nebyl. „Levi?" promluvila jsem do prázdna. „No..?" řekl celkem tiše. Takže je v kuchyni hned za rohem, paráda. „Promiň Levi, včera v noci bylo celkem teplo, tak jsem.." Uviděla jsem Leviho stát v rohu se zakrytou pusou. Otočil se ke mně „To já promiň, neměl jsem tě odkrývat." Řekl a u toho byl rudý jak rajče.

„Levi..." chytila jsem ho za ruku.

„Ichigo...ne. Běž nahoru, za chvilku příjdu."

„Kde jsi byl? Proč jsi zamnou včera už nepřišel.."

„Měl jsem práci.."

„Mhmm.." on se ke mně otočil zády a natáhl se pro hrnek.

Byl tak roztomilý když se červenal, chtěla jsem ho hrozně obejmout.

„Levii" objala jsem ho zezadu. Najednou jsem uslyšela ránu. Já jsem se lekla a odskočila od něj.

Leviho oblíbený hrnek byl roztříštěný na podlaze. „Au..." chytla jsem se za boky a klekla jsem si na zem. „Promiň Levi já... auch..." koukla jsem se na něj a hned jsem se zděsila. Když ten hrneček spadl tak ho asi trochu pořezal, když se to všude roztřísklo.

„Ichigo?" Levi ke mně hned běžel a klekl si ke mně. „Promiň já, nepřemýšlel jsem."

„Promiň..." snažila jsem se zvednout když v tu mi projela bolest po celém těle. „Ahh!"

„Tsk. Pojď sem." Vzal mě opatrně do náruče a odnesl mě do pokoje.

„Levi...já..promiň, asi jsem tě dost vylekala a kvůli tomu jsi upustil ten hrnek já.." koukla jsem se na jeho ruce kterýma mě uložil do postele, byli celkem dost od krve. „Levi!" koukla jsem se zděšeně na jeho levou ruku.

„To nic není, neboj, je ti dobře.." pohladil mě jeho pravou rukou po tváři.

„Levi promiň, prosím, můžu ti to nějak ošetřit..prosím..."

„Ošetřím si to sám, jen chci vědět zda jsi teď v pořádku.."

„J-Jo.." nahromadily se mi slzy do očí. Jsem tak zbytečná, tak moc! Jen mu tu přidělávám práci.. to je jediné co jsem zatím předvedla, chtěla jsem jen dnes s ním strávit krásné chvíle, které jsem ale pokazila.

Poté Levi zamnou přišel s obvazama a s černým čajem.

„Na." Podal mi ten čaj který jsem položila vedle na stůl i s jeho obvazama.

„Když chceš být tak užitečná, tak mi zavaž ruku." Levi mi podal jeho ruku, která už nebyla tolik od krve, protože si jí mezitím co připravoval čaj umyl.

Začala jsem mu obvazovat ruku a u toho mi tekli slzy proudem.

„Promiň, já...nevím co to do mě vjelo... jen jsem tě chtěla obejmout..."

„Tím se netrap." Poplácal mě po hlavě „Málem jsi mě jen zabila, Báka." Koukla jsem na něj smutně.

„Jen žertuju prosím tě, klid." Pohladil mě po tváři.

Poté co jsem mu obvázala ruku dělal, jako by se nic nestalo. Ale já to moc dobře vím, a tak až přijela Sasha s ostatníma domů jsem jí požádala aby mi zavolala Hange, a já jsem jí dala peníze na nový hrnek a taky na takovou jednu sadu, s různými jinými druhy černého čaje, abych mu udělala radost a omluvila se mu.

Když jsem o to požádala Hange, pokládala mi tolik otázek ohledně Leviho a mě, na které chci radši upřímně zapomenout.