Is this how dream life looks like..? (Levi x reader)

"Oi Eren"(6)

"Oi Hange, nikoho tu teď v tuhle chvíli nezajímá Sawney a Bean, buď k tomu "ztvrzování" něco dodej nebo ukonči hodinu." řekl naštvaně Levi."Ale to víš že je to zajímá, že jo děcka?"*hrobové ticho*"Ugh..fajn máte volno, ale kdyby jste něco chtěl-""Ne, nikdo nechce Hange, jdeme." dodal a mi jsme šli za ním, dnes jsme měli v plánů trénovat na manévrovacích zařízení. Jinak abych byla upřímná, mám pocit že je Levi až moc zlý na Hange, třeba Sawney a Bean téma mě celkem bavilo, tedy do té doby než nám začala vyprávět co všechno jim musela provádět, aby se něco alespoň trošku dozvěděla, to se mi dělalo celkem zle.Doufám že tenhle den brzo skončí, jsem dost unavená a hlavně mi třeští hlava.

"Oi Ichigo! Vyrážíme!" řekla Sasha a já jsem šla na sebe dát manévrovací zařízení.Prudce jsem se zvedla a následně mě začal silně bolet hlava. "Auch.." šeptla jsem si a chytila jsem se za hlavu. Chtěla jsem udělat krok v před Sashou ale náhle jsem se skymácela k zemi."Hej jsi v pořádku?" ozval se hlas za mnou, byl to Eren.

 "Jestli ti není dobře tak si pojď radši odpočinout domů, jdu to oznámit kapitánu Levimu, poslední dobou nevypadáš vůbec dobře." klekl si ke mě a snažil se mi podívat do tváře. Já jsem se pořád koukala do země, bylo by zle, motala se mi hlava, a vůbec jsem netušila co se děje. "Pojď, zvedej se" Chytil mě za bok a dal mojí ruku na jeho rameno.

"Hlavně..hlavně mu nic neříkej.." vysoukala jsem ze sebe, připadala jsem si tak vyčerpaná, vůbec netuším co to semnou poslední dobou je."Ichigo klid, jsi celá bledá." následně mě Eren zvedl ale mě se podlomily nohy. Eren mě zachytil a vzal mě do náruče, bohužel si nepamatuji co se stalo poté.

---------

"Erene...Erene promiň..."

"Promiň za to, co se předtím...stalo.."Následně jsem se probudila do reality tím, že jsem uslyšela prásknutí dveří."C-Coto.." řekla jsem si sama pro sebe a rozhlédla jsem se po svém pokoji. Na svém stolku jsem měla nějaký čaj. Měla jsem docela žízeň a tak jsem si vzala čaj do ruky a následně jsem se znovu rozhlédla, zda tu opravdu nikdo není.

Co se vlastně stalo. Daleko jsem se zamyslela ve své hlavě. Vím že mi bylo špatně a Eren mě zachytil. Nic víc. podívala jsem se zpět na čaj, je furt teplý, osoba která tu byla ho jistě přinesla před chvílí, proto mě vzbudilo prásknutí dveří, ale proč zrovna prásknutí? Pofoukala jsem čaj aby nebyl tolik teplý a následně jsem se napila, následně jsem zůstala v transu."Ta chuť.." zašeptala jsem si. "To je černý čaj s..cukrem?.."

(Doporučuji pustit :D)

Takže..to sen nebyl? Uslyšela jsem otevření dveří.

"Ahoj, už je ti líp?" řekl mi Eren a následně si sedl vedle mě na postel. Já jsem na něj s vykulenýma očima koukala, kde je Levi, je tu někde, určitě."Kapitán Levi mě sem poslal, říkal že dokola opakuješ moje jméno ve spaní, ale že podle něj budeš za chvilku vzhůru, je ti už dobře?"

Já jsem na něj jen překvapeně koukala a nic neříkala."Ichigo?" chytil mi hrnek s čajem a následně ho položil vedle mě na stoleček. Nespustila jsem z toho hrnečku oči. Následně mě Eren chytil za ruku. "Co se stalo?" řekl jsem a furt jsem nespouštěla oči od toho hrníčku.

"No, jenom ti nebylo dobře a tak jsem tě šel odnést za Levim, myslel jsem že za ním dojdeme spolu ale ty jsi zkolabovala, a tak jsem si řekl že tě odvezu domů, řekl že ano, ale že pojede s náma, dal Hange na starost tréning a odvezli jsme tě domů, ostatní mají ještě tréning, Sasha měla o tebe strach, takže si myslím že jsem za chvilku přiletí." 

zasmál se Eren."Takže je tady?" vyhrkla jsem ze sebe. "Jestli myslíš kapitána Leviho, tak ano, to on ti udělal čaj." rychle jsem vstala z postele a měla jsem namířeno za ním ale Eren mě chytil za ruku."Ne nikam nejdeš, není ti dobře musíš odpočívat!" zakřičel na mě.

"Erene..pusť mě!" zakřičela jsem mu na zpět. Přesně tohle na Erenovi nemám ráda, ty jeho změny nálad, nejdřív je hodný jako andílek, a potom jako lusknutí prstů začne být agresivní a nadávat všem okolo. Na tohle nemám sílu nechci to teď řešit, chci jít za Levim."Pusť mě." řekla jsem klidně.

"Lehni si, a odpočívej, tak se s vím uvidíš neboj, teď je zaneprázdněný."

"Ale tohle je důležité, určitě by si na mě čas udělal." On mě však přitáhl k sobě a posadil mě na postel. "Proč mě neposloucháš Ichigo! Nechci aby si tu sebou zase šlehla!" opět zakřičel.

"Tak na mě neřvy..." u toho posledního slova mi přeskočil hlas a mě se nahrnuly slzy do očí.

Poté co jsem si uvědomila že brečím tak jsem sklopila pohled a začala jsem si utírat slzy.

"Oi Eren." ozval se hlas za ním. Následně jsem uslyšela ránu a Eren spadl na zem.

"C-Coto..to bylo jako za co?!" křikl Eren. 

Rychle jsem zvedla hlavu abych viděla co se tu děje. Předemnou ležel Eren a nad ním stál Levi "Rozbrečel jsi jí, myslím že to ti jako důvod může stačit."

"Tsk, nebyl jste tu tak nic nevíte! Rozbrečela se jen tak, abyste věděl!" "Myslím že jsem ten váš řev slyšel dostatečně. Ted bych ti radil abys zmizel." Eren vstal a prásknul za sebou dveřmi.

Levi si na proti mě klekl a zvedl mi mezi jeho palcem a ukazováčkem hlavu, aby se mi mohl podívat do očí."Jsi v pohodě? Co se stalo?"

"J-Já jsem chtěla jít za tebou..jen jsem se chtěla..na něco zeptat..já" začala jsem vzlykat a nedokázala jsem ani větu vyslovit. Nevím co se to semnou děje, byl to sen, nebyl? Proč na mě Eren furt křičí, dřív se tak nechoval. Proč Levi uhodil Erena? Bylo to kvůli mě?"Shh.." snažil se mě Levi utišit a obejmul mě.

"Na copak jsi se mě chtěla zeptat?" zašeptal mi.

"Že to nebyl sen? To ráno... měla jsem za to že byl, co jsem dělala ve svém pokoji?""Usnula jsi a tak jsem tě odnesl do pokoje aby jsi se prospala.""To je vše." řekl a podíval se mi do očí. "Levi já.." začal se ke mě blíže přibližovat, poté zavřel oči a položil jeho hlavu o tu mojí. Též jsem zavřela oči a po chvíli mé slzy a vzlykání, pomíjeli. Podívali jsme se tomu druhému do očí a neuhýbali jsme pohledem.

C-Co to..Ichigo?" oba jsme se zaskočeně podívali ke dveřím.

"Sasho?"