Is this how dream life looks like..? (Levi x reader)

"To jste si tak blízcí?" (8)

O pár dní později:

„fuuf" Oddechla jsem si. „Konečně můžu jít trénovat! „Těch pár dní byla nuda." Tedy, byla to nuda, až na pár momentů, za těch pár dní mi Levi chystal každé ráno a večer černý čaj, musím říct že jsem si ten čaj totálně zamilovala! Jinak když jde o Leviho, můj vztah s ním se mi zdá celkem napjatý, vždy když mi přinesl do pokoje čaj, vypadal jako by mi chtěl něco říct, když jsem si od něj vzala nadšeně čaj a smála se nadšeně, koukal na mě jinak, žádná kamenná tvář, kterou na mě furt házel, dokonce se i jednou pousmál! Myslel si že jsem to neviděla, ale já mu dala jasně najevo že jo, a že by se měl smát častěji. On mi však řekl důvody proč se nesměje, tedy spíš kdy o svůj usměv přišel, bylo mi ho celkem líto, ale chápu to, neměl to lehké.

Ale jinak mě celkem štve, že jsme se jinak nevídaly moc často. Skoro vždy mi jen přinesl čaj do postele, zeptal se jak mi je a odešel. Ale jsem ráda že jsem ho alespoň mohla vždy vidět.

Co se týče Erena, tak ten zamnou nepřišel a vždy kdy jsem šla do jídelny, jsme se těsně minuly, příjde mi, že se mi celkem vyhýbá. Chtěla bych si s ním o tom co se stalo promluvit, ale zároveň se bojím že zase vybuchne, možná měl ale přece jen trošku právo, já jsem se zachovala celkem sobecky, nezajímala jsem se o něho ale jen o Leviho, neposlouchala jsem ho, i když to myslel všechno v dobrém, tedy než byl na mě sprostý. Zajímalo by mě jak to má s Levim. Jestli jsou v pohodě mezi sebou. Dnes mě má Levi večer přinést znovu a zároveň naposledy čaj, další den už jdu trénovat.

Uslyšela jsem kliku.

„Le-„ měla jsem za to že to byl Levi, ale nebyl, byla to Sasha. „Ahoj Ichigo! Hele kapitán Levi mě poslal ať ti přinesu čaj, tak jsem tady." Usmála se si a sedla si ke mně a podala mi čaj.

Teď jsem trošku zaražená , proč dnes nepřišel, zrovna dnes jsem se ho chtěla zeptat na pár věcí, a taky na nás.

„Sasho? Proč vlastně sem nepřišel Levi?"

„To nevím, prý musí dělat nějaké papíry, brzy pojedeme za zdi, tak to bude zřejmě něco ohledně toho." Náhle její usměv zmizel z tváře. „Těším se za hradby, ale co když se ti něco stane, Ichigo? Zatím jsme to všechno zvládli, neměla bych se strachovat, vím že jsi z nás jedna z nejlepších, ale i tak." Sashe se nahrnuli slzy do očí, bylo mi jí tak líto, je tu vlastně jen kvůli mně, když se nad tím tak zamyslím. Pohladila jsem jí po zádech.

„Neboj se Sasho, nic se mě ani tobě nestane, až přijedeme domů tak si dáme pořádný steak, co ty na to?" usmála jsem se na ní, hned se zdála klidnější. Neměla by se o mě bát, já bych se spíše měla bát o ní, je taková nešikovná, párkrát jsem jí už zachránila život, protože se nechala chytit.

„Díky Ichigo, a neboj, už nebudu dělat na průzkumu potíže, půjdu na to chytře." Zasmála se

„No jo, za každého titána máš jeden steak!"

„Beru tě za slovo Ichigo!"

Zasmáli jsme se a já jsem se napila pití. „Hej Sasho, ochutnej tenhle čaj."

„Fuj, ten je černej, ten nepiju." Odfrkla si. „Nechápu jak tu břečku můžeš pít Ichigo.

„Noták." Žďuchla jsem do ní trošku. „No dobře no." Vzala si hrníček a napila se. Poté na mě vážně koukla.

„Ichigo! To je magie! Jakto že to je tak dobrý! Je to černý čaj ne? Ne?!"

„Ano je." Zasmála jsem se. „Tak proč je to tak dobrý? Černý čaj nikdy nebyl dobrej! Co do toho kapitán dal?"

„Cukr."

„Hee? Cukr? To je všechno?"

„Ano." Sasha se znovu napila a vypila ten čaj skoro celej. „Sasho heej! Nech mi tak něco ne!"

Vzala jsem jí čaj z ruky.

„Řekni Levimu o čaj Sasho."

„Co když mě zabije?"

„Sasho prosím tě, proč by tě zabíjel?"

„Ty nevidíš ten jeho výraz Ichigo? Každý den takhle na nás kouká, ani jednou se neusmál, a že jsme se s Conniem snažily."

„Sasho uklidni se, Levi měl jen drsný dětství, a taky o mnoho lidí ve svém životě přišel, to je důvod, proč se neusmívá, ty na kterých mu nejvíce záleželo už tu nejsou."

„Ah..." sklonila Sasha hlavu.

„Jakto, že toho tolik víš? Kapitán nám to nikdy neřekl."

„To o dětství mi řekla Petra, než umřela, a o těch jeho kamarádech, Farlan a Isabel myslím že se jmenovali, o tom mi řekl sám.

„To jste si tak blízcí?"

Já jsem jen začala mávat rukama „Nenene, to jen kdyžmi přinesl čaj, občas jsme prohodily pár slov."

„To mi připomíná Sasho, Levi je ve svém pokoji ne?"

„Jo...proč?"

„Já za ním na chvilku skočím, potřebuju mu něco říct."

„Že ty mu chceš vyznat lásku!"

„Ne...nic takového."

Dopila jsem čaj a Sasha se vrátila do svého pokoje. Hrníček jsem odložila do jídelny a šla jsem za Levim. Snad nebude naštvaný že ho vyrušuju.