"Prosím usaďte se!" zvolal podsaditý stařik, když do jídelny přišlo více mágů.
Všichni ztichli a celkem nezaujatě, pozorovali tu bandičku elegantních podivínů na pódiu, z bufetových stolků.
"Omlouvám se za prostředí, ale jinam by jsme se nevešli."
"Bude ještě dlouho kecat hlouposti?" nevydržela to Kate a zase se s židlí poposunula jinam.
Kate, Charlie a Mason se před chvilkou dostavili. Byli hrozně nadšení, z toho co se bude dít, stejně jako všichni tady, kteří byli stejně nedočkaví. Připadalo mi to tu jako začátek školního roku. Žáci se sejdou se svými učiteli a domluví si hodiny atd., ale učit se magii?
Mě to přišla jako hloupost. Všechny spůsoby ovládání magie a následné výsledky, by se měl každý naučit sám. Ve škole nebudeme mít takovou volnost v množství a tak, takže to bude určitě úplně zbytečný... Není prostě dobré, aby byli všichni na stejné úrovni.
"Jsem Lambros Johanson! Nový velitel této základny a hodlám tu to vše změnit k lepšímu." zvolal důležitě a promnul si dlaně.
Asi se snažil udělat dojem, ale já myslím, že už se u nás zapsal s tím brzkým budíčkem.
"Lambros?" smál se potichu Charlie.
"Buď aspoň trošku slušnej!" vyhubovala mu na oko Kate a začala se smát taky.
"Prosím! Dávejte chvíli pozor!" osopil se trošku uraženě Lambros a sjel Charlieho a Kate ostražitým pohledem.
Oba přestali, ale jen na chvíli. Kate se schoulila do klubíčka a opět se ozval její přidušený smích.
"Tak, abych se dostal k hlavnímu tématu. Já a tady mí kolegové," ukázal na zaplněné židličky "vás budeme učit zacházet s magií. Je tu ovšem malý háček! Nesmíte se o vyučování bavit s jinými druhy." pokračoval celkem vážně Lambros.
"Chudák Ethan..." začala smutně Kate.
"Chudák já! Neudržím se! Hned jak ho uvidím, tak mu určitě všechno vyklopím!" stěžoval si Charlie.
"Držte už hubu!" sykl na ně otráveně Max a prohrábl si rukou tmavé vlasy.
"Masone, miluju tě..." zašeptala jsem potichu tak, aby to nikdo neslyšel.
Byly tu mezi námi znát tak velké povahové výkyvy, že jsem byla ráda za Masonovu tichou a nezúčastněnou. Mason se možná bouřil, ale nedal to na sobě znát, a ani nic neříkal. Jeho přítomnost působila jako klid před bouří. Zároveň uklidňující a obyčejná, ale také zlověstná a nebezpečná.
"Vše ostatní se dozvíte od svých Profesorů. Element země půjde se mnou!" zvolal rázně a vykročil si to ven z jídelny. Mágové se začali zvedat a pomalu odcházeli ven skleněnými dveřmi.
"Pa." řekl a Max a políbil mě.
Lehce jsem kývla a pohledem hypnotizovala jeho záda při odchodu.
"Co? Já nebudu s váma!?" vyjekla Kate a starostlivě mě chytla za paži.
"Element vzduch za mnou." řekla vznešeným hlasem dáma v bílých společenkých šatech.
Vyvlékla jsem se z jejího sevření a společně s Masonem jsme se vydali k východu z jídelny. Následovali jsme tu půvadnou dámu s ladnými pohyby do prostřed oproti ní špinavého a temného parku.
"Ehm... budem konečně něco dělat?" zeptala se celkem naštvaně jedna holka.
Měla kaštanově hnedé vlasy zkrácené na mikádo, velké hnědé zářící oči a velmi štíhlou postavu.
Profesorka k ní mávla rukou a brunetka odletěla do hloučku stromů.
"Ou..." ozval se najednou Mason.
"Ty žiješ?" zeptala jsem se ho překvapeně.
"Když mi něco chcete říct, tak se hlaste." oznámila s milým úsměvem a narovnala se uprostřed hloučku hlučných mágů.
"Zdá se, že tu jsou všichni." začala Svěžím hlasem.
"Já jsem Slečna White - tak mě prosím i oslovujte - a budu vás vyučovat magii. Ukažte prosím co umíte." pokynula nám a zaujmula obranný postoj.
Lehce přikrčila a roztáhla ruce v očekávaném útoku.
První se probrala brunetka a zaútočila na Slečnu White silným vichrem.
"Dobré." pokývala hlavou slečna a při tom si bezstarostně prohlížela své dokonalé nehty na rukou.
Brunetku tím akorát naštvala, protože ta od sebe očekávala lepší výsledek. Se Slečnou její útok vůbec nehnul. Ostatní také zkoušeli nějak pohnout se Slečnou poryvem větru, či menším tornádem, ale nikomu se to nedařilo. Slečna White si teď o nás určitě udělá špatný obrázek.
"Masone? Zkusíme to spolu?" navrhla jsem zamlklému bělovláskovi.
Naši spolupráci by mohla ocenit. Nepatrně na mě kývl a přistoupil blíž ke mně.
Když jsem tady byla první den - vlastně to nebylo tady, ale mám namysli kolektiv atd. - použila jsem prý tak velké množství magie, že nás mohli Alchymisti odhalit a takový ty kecy. Nejsem si jistá, jestli se mi to povede i teď, ale proč to ještě nevylepšit? Mohla bych zkusit přeměnit magii jiného elementu na magii elementu vzduchu. To by se mi potom mělo povést se slečnou pohnout.
"Na tři..." ožil najednou Mason.
Tak jo... teď nebo nikdy!
"Jedna!"
Vyvolej magii a přeměň ji!
"Dva!"
Soustřeď se!
"Tři!"
Dokonale jsem ovládla svoji magii a vyslala jsem ji společně s Masonem proti Slečně White.
Je celkem ironie, že expert na magii elementu vzduch se jmenuje zrovna White a má bílé šaty. Každopádně teď expertovi nepomohla ani jeho vlastní magie. Slečna se svalila do trávy a pěkně to tam rozryla. Její 'bílé' šaty byly krásně zbarvené do zelena a místy do hněda. Na tváři se mi rozprostřel vítězný úsměv.
"Jo!" zavýskala jsem na celý park a s Masonem jsem si ve vzduchu plácla.
Slečna White se jako opilá zvedla z trávníku a nadšeně nám zatleskala. Mason a já jsme na sebe spiklenecky mrkli.
Můj první kombinovaný útok! Vážně má Mason tak krásné oči..?
