[ ELIS ]
Levi... Levi... Levi... blonďaté vlasy... Levi... výrazné modré oči... Levi... blonďák...
Záhadný šepot se rozléhal jídelnou, plnou lidí.
Trochu plaše jsem se rozhlédla. Vůbec se mi nelíbil tón a barva onoho neznámého hlasu, který jsem slyšela v podvědomí.
V jídelně a jejím blízkém okolí se nevyskytovalo na pohled nic zvláštního a ani znepokojujícího, ale jak bych to taky mohla vidět, když se to promítá jen v mé hlavě. Znepokojující hlas, popisující mého kamarádíčka se stále rozléhal v mé hlavě, ale pořád slábl, až nakonec docela zmizel.
Zatřepala jsem hlavou a obešla hlouček lidí stojící ve frontě na jídlo. Na nějakou večeři jsem neměla ani pomyšlení, a tak jsem zamířila rovnou k našemu stolu. Usadila jsem se na své místo, a protože jsem neměla nic na práci, tak jsem pozorovala okolí prázdným pohledem.
Jak jinak, když se mi hlavou honily samé nesmyslné teorie ohledně bolesti, která mě donutila klesnout k zemi. Něco tak silného a zvláštního jsem nikdy nezažila. Bylo to jako nějaký magnet, co vysává- ...magické schopnosti...
Zatřepala jsem hlavou a jen tiše si domyslela absurdní konec věty. Nervózně jsem si upravila oblečení a podívala se na svoje roztřesené ruce. Přisunula jsem se blíž ke stolu, aby na ně nikdo neviděl, a pohledem jsem zkontrolovala okolí. Položila jsem si ruce do klína, abych trochu zklidnila třes a začala jsem zhluboka dýchat.
Soustředila jsem se. Jako vždy, když pracuji s magií. Nádech. Výdech.
V rukou se mi objevil malinký plamínek. Oddechla jsem si a znova se začala soustředit.
Vír vzduchu. Kapka vody. Kamínek. List. Vše je v pořádku, tak co se stalo?
"Ahoj." Leviho hlas protl mé vyplašené myšlenky a list s kamínkem mi spadly do klína.
"Oh... tady už někdo sedí." řekla jsem rychle, když si začal naproti mně sedat.
"Sluší se odpovědět na pozdrav." řekl podrážděně a upřel na mě svoje modré oči.
V hlavě mi vyvstala slova, která jsem slyšela při vstupu do rušné jídelny. Na pažích se mi objevila husí kůže a já se musela podívat jinam, než do těch jeho očí.
Levi... co teď... Levi... Levi... bude... Levi...
Ledový hlas se opět ozval a já se s co nejklidnějším výrazem podívala zase na Leviho. Pořád se na mě díval. Ty jeho modré oči mě propalovaly skrz na skrz a šepot pořád zněl v dálce. Nic se nedělo a pak se Levi pohnul. Bylo to přesně v tu chvíli, kdy hlas říkal něco opravdu divného. Jeho koutek se lehce zkřivil do úšklebku. Do úšklebku, který byl plný pobavení.
Levi... magie... Levi... Levi...
Opakoval znovu hlas, ale Levi se tentokrát při zmínce o magii neušklíbl.
Byla to náhoda? Ušklíbl se jen náhodou?
Hlas ustal a Levi se pohnul, ale tentokrát přirozeně. Položil svoje lokty na stůl a podepřel si dlaněmi bradu.
"Proč mlčíš?" promluvil.
Nebyla jsem schopná nic říct. Jenom jsem na něj koukala a nehýbala se.
"Elis? Co se stalo?" zeptal se starostlivě a víčka na moment překryla jeho modré oči.
"Vůbec nic." zalhala jsem a svým pohledem zkoumala jeho obličej.
Modré oči. Oči plné nevyřčených otázek a nesmyslných odpovědí. Byly jiné. Jiné než před chvílí.
"Co chceš?" zeptala jsem se konečně a podívala se jinam.
Jeho oči byly opravdu zvláštně zneklidňující.
"Já-" Leviho obličej se usmíval, ale když se ozval ten výkřik, tak jakoby se ještě více rozzářil.
Všechny vystrašené pohledy se stočily ke zdroji povyku a kolem ležící ženy se utvořil velký kruh. Znala jsem ji. Moc dobře. Profesorka Spear, přesně ta, kterou moc nemám ráda jenom kvůli zeměpisu a zároveň ji mám ráda, kvůli tomu, že je stejné rasy, tam ležela a nevypadala moc hezky. Vypadala jako mrtvá. Vím, jak vypadá mrtvola. Ona vypadala jako mrtvola.
Co se stalo? Proč tam leží? Proč je mrtvá?
Nemohla jsem se pohnout a jenom jsem sledovala lidi hrnoucí se v panice z jídelny a ohlížející se za ztuhlou ženou na podlaze.
"Vypadá to, že zítřejší doučování nebude..." zasmál se Levi a věnoval mi jeden z těch svých pronikavých, zastrašujících pohledů.
Čas se našel, chuť taky a tak doufám, že to stálo za to :D
Díl je sice trošku kratší, ale konečně se dostávám k problému mého světa, takže by se to mohlo posunout. Napište mi názor do komentářů, jestli se vám vývoj líbí a koukejte se těšit na další kapitoly!
Elis
