Nedosažitelní [Ereri]

1.

,,Drž hubu budíku..." zamumlal jsem a flákl do budíku který jsem měl položený na stolku. Ještě jsem se v posteli chvíli převaloval, dokud jsem se nerozhodl konečně vstát.
,,Je pondělí, sedm ráno a mě už tenhle den nebaví..." Říkal jsem si pro sebe. Šel jsem do kuchyně něco si připravit k snídani. Bydlím už sám. Zdědil jsem hodně peněz a jsem už nějakej ten pátek plnoletej. Rozbil jsem dvě vajíčka do misky, osolil je a mrdl je na pánvičku. Vzal jsem vařečku a začal je míchat. Dal jsem je na talíř a hrkl jsem je do sebe, jelikož jsem nestíhal. Vzal jsem si batoh a vyšel ze vchodových dveří.
,,Kurva, já nemám ten projekt do francouzštiny! Snad mi to Ackerman odpustí..." řekl jsem si pro sebe a běžel jsem do školy. Stihl jsem to jen taktak na zvonění. Hodil jsem si věci do skříňky a šel na hodinu matiky.
,,Yeager! Opět jdete pozdě." Okřikl mě učitel, jen co jsem vešel do dveří.
,,J-já jsem zaspal." Snažil jsem se nějak vymluvit.

,,Ts to vám tak budu věřit. Sednout." A ukázal na 1. lavici hned před ním. To zas bude hodina tyvole.
,,Otevřete si učebnici na straně 47 a první dvě cvičení půjde udělat na tabuli Yeager." No tak to je skvělý, nerozumím tomu a mám dělat cvičení na tabuli. Začal jsem tam něco čmárat v domnění že je to správně.
,,Musíš to první vynásobit." A pleskl se do čela.
Když už konečně hodina skončila šel jsem si poklidit věci do tašky.
,,Erene, proc furt chodíš do školy pozdě? Však bydlíš kousek." Zeptal se mě Armin.
,,Uuh, nevím. Mám vždycky pocit že to stihnu. Ale asi ne no." Pokrčil jsem rameny.
,,Alespoň doufám že máš ten projekt do francouzštiny."
,,Ehm... Ne nemám ho. Ale Ackerman mi to beztak nějak promine."
,,No tak v to doufej. Musím jít, tak čau."
,,Čau." Rozloučil jsem se a zvedl se ze židle.
Den probíhal v pohodě, nikdo mě moc nenasral. Ale ještě zbývali 2hodiny a jednou z nich byla francouzština... Vešel jsem pomalu do třídy a tam už za stolem seděl ten skrček. Sedl jsem si do zadní části třídy a čekal na zvonění.
,,Tak třído. Vyberu si od vás vaše projekty které jste měli udělat přes víkend." Nahlas jsem polkl a snažil se být neviditelnej. Už byla skoro řada na mě.
,,No, tak dej mi projekt." Řekl svým typickým kamenným výrazem.
,,N-no já ho jaksi nemám..." A sklopil jsem hlavu.
,,Po hodině za mnou přijď do kabinetu..." Uf tohle bylo jen taktak. Pětka z francouzštiny by mi asi úplně nepřilepšila na výslednou známku. Zbytek hodiny byl celkem v pohodě. Snažil jsem se na něj usmívat. Celou hodinu že mě nespustil oči. Bylo to kapku děsivý. Zvonek oznámil konec hodiny, já si zbalil věci a šel jsem za ním do kabinetu. Zaklepal jsem a čekal na odezvu.

,,Tak." Začal ,,Kdy mi ten projekt doneseš? Tu známku potřebuješ jako sůl, jinak propadneš z francouzštiny. A sedni si. Nestůj tady jako kůl v plotě." Radši jsem si sedl a on si položil nohy na stůl. Neříkám nic, není zas tak ošklivej...
,,Můžu vám ho donést na příští hodinu." Řekl jsem mírně rozklepaným hlasem, občas z něj jde až hrůza.
,,Hm, to by šlo. Pokud už nic jiného nechceš řešit můžeš jít." Jenom jsem kývl, rychle se zvedl a odešel.
,,Tak co? Dostaneš pětku?" Zeptal se mě Armin jen co jsem vyšel ze dveřím až jsem se ho lekl.
,,Dostanu z tebe maximálně infarkt. A ne pětku nedostanu donesu mu to příští hodinu."
,,Škoda..."
,,Drž hubu prosimtě, nechceš jít dneska k nám?" Zeptal jsem se jelikož jsem neměl co dělat.
,,Hm, tak klidně."
,,Tak se sejdeme u mě, přijď kdy chceš." Armin jenom kývl a odešel na hodinu.
,,Taky bych měl běžet." Řekl jsem si pro sebe a běžel na poslední hodinu.
Konečně byl konec a já se vláčel domů. Já ty pondělky prostě nedávám... Doklopýtal jsem se ke dveřím a pomalu otevřel.

,,Ještě ten projeeekt. Mě fakt jebne. Donesu mu to hned ráno, abych to někde nezapomněl... No, tak hurá do práce." Vzal jsem si papír, nějak zvýrazňovače, tužku a fix. Něco jsem tam načmáral. Trochu to barevně ozdobil a za 2 hodiny jsem měl hotovo. A zrovna přišel Armin.
,,Tak jsem tady, musel jsem se ještě stavit domů a něco tam dodělat."
,,V pohodě, já do teď dělal ten projekt." Pokrčil jsem nos.
,,Tak pojď, jdem zapnout ten playstation." Řekl a jsem a rozběhl se po schodech nahoru do mého pokoje.
Strávili jsme spolu asi 4 hodiny. Byla to sranda.
,,Tak čau!" Volal jsem na Armina.
,,Čau! Zítra ve škole." Zavolal na mě zpátky. Jenom jsem se otočil a vešel dovnitř. Vzal jsem si s kuchyně brambůrky a sedl jsem si na gauč. Pustil jsem si nějakej film, ale do 20 minut jsem usnul.

Vzbudil jsem se až ráno, zhruba v 6. Měl jsem ještě dost času. To bych nemusel přijít pozdě. Připravil jsem si věci do školy. Vzal si nějakou snídani. A čekal než budu moct jít do školy. Moc se mi tam teda nechtělo.
,,Půl osmý, no tak já už jdu." Řekl jsem si a zvedl se ze židle v kuchyni. Vzal si batoh. A odešel jsem. Po chvíli jsem si ale něco uvědomil.
,,Kurva! Ten projekt!" Rychle jsem se otočil a běžel domů.
,,Já jsem kripl! Ještě si říkám. Erene, nebuď takovej debil a nezapomeň si to doma." Doběhl jsem domů, popadl projekt a běžel zpátky ke škole.
,,Zase nestíhám! No to mě poser!" Doběhl jsem do školy na minutu přesně. Vyběhl tři patra a vletěl jsem do třídy přímo na zvonění.
,,Můžeš mi říct, co ti vždycky tak dlouho trvá?" Smál se Armin.
,,Byl jsem vzhůru už od šesti. Vyšel jsem do školy o pul osmý, ale zjistil jsem že nemám ten projekt. Takže-"
,,Takže sis pro něho běžel a proto jdeš pozdě. Chápu, že mě to vůbec překvapuje." Uchechtl se.
,,Skončili jste pánové?" Zeptal se nás učitel. Jak ten se tady vzal?
,,Pardon" Omluvil jsem se a sedl si na místo.

Zvonek oznámil konec první hodiny a já vyšel na chodbu, směrem ke kabinetu francouzštiny abych mu tam odnesl ten projekt. Klepal jsem se hrůzou... Reálně se ho někdy bojím.

___________________________________________

Konichiwa! Ano, slibovala jsem BakuDeku fanfikci. Ale nápady mě jaksi opustili. Takže jsem zvolila jiný anime a jinej ship :D Nebojte, BakuDeku taky přijde, ale až budu mít nejakej dobrej nápad. Mám zatím asi první tři věty a to je prostě málo. To je vše mějte se hezkyyy