Nedosažitelní [Ereri]

12.

Udělal jsem rychlý zapečený brambory. Mezitím co bylo jídlo v troubě jsem si začal dělat čaj. V tom mě najednou chytli něčí ruce okolo pasu.
,,Co to tady voníí?"
,,Už seš vzhůru? Už jsem si myslel že se nevzbudíš." A usmál jsem se i když to nemohl vidět.
,,Musel jsem si dát šlofíka. Už to bude? Asi umřu hladyyy..."
,,Jo bude, můžeš si jít sednout." Pustil můj pas a šel si sednout ke stolu. Já jsem vyndal jídlo a nandal mu to na talíř.
,,Na, sněz to všechno." Jsem fakt jak jeho máma.
,,Jo, neboj." A pustil se do jídla.

,,Bylo to dobrý." Pochválil mi jídlo ještě s plnou pusou.
,,Jsem rád."
,,Aaa co budeme teď dělat?" Ušklíbl se na mě.
,,Erene. Zapomeň."
,,Levii, prosím." kňučel.
,,Ne Erene beztak tě doteď bolí prdel."
,,Fajn..." A sklopil hlavu.

*pátek*
Ráno nás vzbudil otravný zvuk budíku.
,,Erene, vstávej. Přijdeme pozdě." A šťouchl jsem do něj.
,,Ještě pět minut..."
,,Ne, Dělej vstávej." Chytl jsem ho za ruku a táhl ho ven z postele.
Když jsme dosnídali, vyrazili jsme do školy.

Pohled Erena
Konečně poslední hodina. Máme japonštinu. Armin není ve škole. Ale co já s tím nadělám.

,,Dobrý den, všechny vás moc rád vidím, bla bla bla. Jenom bych vám chtěl říct že mě budete mít na japonštinu už na furt. Váš učitel šel do důchodu. Vím že je vám to asi jedno ale měl jsem vám to říct. Teď si sedněte a udělejte nějaký cvičení v učebnici. Kdyby přišla kontrola." V očích mi zajiskřilo. Alespoň jedna dobrá zpráva. Celou hodinu jsem na sobě cítil jejich pohledy. Až mě to děsilo.

,,Za chvíli zvoní, tak můžete vypadnout." Ja jsem ale dělal že dělám cvičení v učebnici. Zazvonilo a celá třída se odebrala k odchodu. Já ale pokračoval v předstírání práce.
,,Neměl by jsi jít domů?"
,,Mám tady ještě nějakou práci." Řekl jsem a šel směrem k němu s mírným úšklebkem na tváři.
,,Tak ty takhle jo?" Řekl a nahodil stejný výraz. Přišel jsem před jeho stůl a opřel se o něj lokty.
,,Dneska jsem byl hodnej. Žádná poznámka..." A zakroutil jsem zadečkem.
,,Joo?..." A naklonil se ke mě.
,,I tak bys mě měl potrestat, nemluvil jsem hezky." Zakňoural jsem. Vylezl jsem si na stůl směrem k němu a začal pohupovat nohama. On se zvedl a začal mě jemně líbat. Chytl si mou bradu do svých třech prstů a hluboce se mi podíval do očí.

,,Jseš strašně krásnej." Zašeptal mi do ucha. Nic jsem mu neodpověděl, jenom jsem se mu zpátky přisál na rty. Zkousl jsem mu spodní ret a v polibku jsme se přesouvali na jednu z lavic. Na kterou mě následně hodil. Začal mi rozepínat poklopec od mých kalhot, kde jsem měl už od začátku pěkně těsno. Stáhl mi kalhoty zároveň i s boxerkama, už se mi mezi nohama vztyčovala moje chlouba. Zase jsem začal rudnout a odvrátil jsem pohled. Na tohle si asi nikdy nezvyknu.
,,Mám toho nechat?"
,,N-ne... Já... Jenom se na tebe nedokážu dívat když mi kouříš..."
,,Na tom zpracujeme."

Jemně mi olízl špičku a potom si ho strčil do pusy. Slabě jsem zavzdychal a on pokračoval. Pohyboval hlavou pomalu. A to jsem už nemohl vydržet takže jsem mu vyvrcholil do pusy. Bylo toho hodně, až se zadusil. Zvedl se a část mé nadílky mi předal v polibku. Už teď jsem byl zadýchanej. Sedl jsem si a začal ho líbat. Pomalu jsem mu rozepínal košili. Knoflík, po knoflíku. Levou rukou jsem mu hladil hruď a pravou jsem ho zezadu objímal.
Levou ruku jsem přemístil k jeho poklopci a snažil se ho rozepnout. Nakonec se mi to podařilo. Klekl jsem si k němu a stáhl mu boxerky.
Vzal jsem si jeho chloubu do ruky a párkrát po ní přejel. Obdržel jsem za to hlasité zasténání. Vzal jsem si ho do pusy a začal se pohybovat. Chytl mou hlavu a začal si určovat tempo. Moc dlouho to ale nevydržel jelikož jsem měl po chvíli plnou pusu jeho nadílky. Všechno jsem to poslušně spolkl. Usmál jsem se a zvedl se. Otřel jsem svoje rty o ty jeho. On mě hodil na lavici a víc si stáhl kalhoty. Vytáhl si z kapsy lahvičku lubrikantu a namazal si pár kapek na svou chloubu a začal mě dráždit u vstupu. První tam zajel jen po špičku. Potom do půlky. A nakonec až po kořen. Moje vzdechy mluvili za vše. Začal zrychlovat a přirážet mnohem tvrdeji než kdy předtím.
,,N-ne, ahh. Levi, p-počkej ahh. T-to bo- bolí." Hrkly mi slzy do očí. Napůl slastí, napůl bolestí. Ale Leviho to nezajímalo. Snažil jsem se zapomenout na tu bolest ale bylo to až nesnesitelný.
,,L-levi, po-počkej. To strašně bo- ahh bolí." V tom mi na obličej přistálo moje sperma. Počkat?! Já si to užíval?!
,,Asi tě to tolik nebolelo co?" Ušklíbl se na mě. Už, už ze mě chtěl vyjet ale já ho zastavil.

,,N-ne! Pokračuj... Prosím." Škemral jsem. Ještě jsem neměl dost. Levi se na mě dost zmateně podíval ale bylo vidět že mu to nevadí. Začal se opět pohybovat. Moje vzdechy byli hlasitější než předtím.
,,Byl si dneska hodnej?..." Zeptal se mě.
,,N-ne, ne-nebyl."
,,A co si dělal." A přestal se na chvíli hýbat.
,,Nemluvil jsem hezky." Zabručel jsem.
,,To tě budu muset potrestat. Že?..." Jenom jsem přikývl.
Chytl mě za boky a přirazil. Prohl jsem se v zádech a slabě zasípal. Cítil jsem jak ze mě teče teplá krev.
,,Budeš už hodnej?..."
,,Mhh, B-budu."
,,Slibuješ?" A přirazil.
,,Aaahh. S-sli-slibuju." Přirazil sice naposled, ale tvrdě. A to stačilo na to, abych se udělal na svoje břicho a Levi do mě. Celej spocenej, vlhkej a ulepenej jsem padl vyčerpáním. Levi se ke mě naposledy sklonil a slízl mi z břicha moji nadílku. Pomohl mi se zvednout a podal mi oblečení. Kapesníkem mi setřel zbytky sperma z mýho obličeje a políbil mě teď už na čisté čelo.
,,Jdeme domů?" Přikývl jsem. Ještě jsme uklidili naše "pracovní" místo, já ho chytl za ruku a mířili jsme domů.

,,Dneska jsem tady autem, tak šup nasedej." Řekl a otevřel mi dveře od auta. Zavřel za mnou a šel si sednout vedle mě. Třeštila mi celá prdel a věděl jsem že zítra to bude mnohem horší.

___________________________________________

Konichiwa! Máme tu další spicy scénku ( ͡° ͜ʖ ͡°) strašně mě to baví psát :D teď mě neberte jako nějakého uchyla prosím! Jsem ráda že se vám knížka líbí! Dekuju za všechny přečtení a hlasy. That's all, mejte se hezkyyy! <3