Nedosažitelní [Ereri]

10.

Ráno jsem se vzbudil a myslel jsem si že mi exploduje prdel.
,,Uhh, Levi vstávej."
,,Ještě 5 minut." Zabručel.
,,Přijdeš pozdě do školy." Šťouchl jsem do něj.
,,Ne, Pojď se ještě mazlit."
,,Fajn." A lehl jsem si zpátky za ním. Chytl jsem se ho za hruď a obejmul ho.

,,Strašně moc tě miluju." řekl jsem a přitulil jsem se k němu.
,,Já tebe taky." řekl nazpátek. Ještě chvíli jsme tam leželi v objetí. Nechtěl jsem aby mě pustil, mohl bych se mazlit i několik hodin. Nakonec jsme se ale rozhodli vstát.
,,Tak šup Erene vstávej." Řekl a zadržoval smích.
,,Musíš chvíli počkat, s natrženou prdelí se vstává poměrně špatně." A hodil jsem po něm vražedný pohled. Já to v tý škole nedám...
,,Chceš pomoct?" Pokračoval se smíchem.
,,Ne! Já to zvládnu." A postavil jsem se na nohy. Ale hned se mi podlomili kolena a já spadl.
,,No zatím nevypadáš že by jsi to zvládal."
,,Budeš se tam jenom smát nebo mi pomůžeš?"
,,Promiň, promiň." A pomalu mě zvedl. S trochou pomoci jsem se dokázal tak nějak pohybovat.
,,Chceš jít do ty školy?" Zeptal se mě znovu.
,,Jo chci. Ale mááám hlad."
,,No jo. Sedni si ke stolu, něco ti donesu." Pomalu jsem tam došel a sedl si.
,,Kurva au!"
,,Neřvi." Okřikl mě Levi.
,,Na tady máš vajíčka a pohni nestíháme." Mezitím mi donesl oblečení a věci do školy.
,,Co já bych bez tebe dělal."
,,Neměl by jsi natrženou prdel." Zasmál se
,,Hej!" A šťouchl jsem do něj.
,,Na, obleč se a musíme jít." Až teď jsem si uvědomil že vlastně celou dobu nosím Leviho oblečení. Při té představě jsem lehce zrudl.
,,Bože tobě to trvá, já tě obleču. Pokud ti to takhle trvá i normálně tak už chápu proč chodíš věčně pozdě..." Rychle mě oblíkl a hodil po mě batoh.
,,Dělej, jdem." A šli jsme do školy.

,,Hele, buzny jdou."
,,Fuj to je až nechutný." Řekl někdo před školou. My oba jsme na ně ukázali nepěkné gesto a šli dovnitř.
,,Pf, beztak chodí dřív do školy aby stihli šukat."
,,Hej, přesně."
Ve škole jsme teď byli asi jediní. V tom mě Levi přimáčkl polibkem k jedné skříňce.
,,L-levi počkej. Jsou tady kamery." A odstrčil jsem ho.
,,Uhh, fajn. Co máš první hodinu?"
,,Matiku..."
,,Stavíš se pak za mnou?"
,,Klidně, už jsem se naučil chodit aby to nevypadalo podezřele."
,,Šikovnej." Ušklíbl se a rozcuchal mi vlasy.
,,Za chvíli sem pustí ty mentály. Musim běžet." Jemně mě políbil a odešel. Opřel jsem se o skříňky a podíval se z okna. Bylo tam asi třicet dementů. Byli na sobě namačkaní jak sardinky a na skle přilepení jak vosa na bonbónů. Ironicky jsem jim zamával a když uviděli že jsem si jich všiml, zdrhli. Jak já to tady miluju...

Uslyšel jsem jak už ty dementy pustili dovnitř. Nejvyšší čas vypadnout. Vzal jsem si batoh a šel do třídy.
,,Ale kampak, kampak Erenku? Za Levískem do kabinetu?" Řekl nějaký hlas za mnou ale já se neotočil.
,,Představ si že ne." Odpověděl jsem drze a otočil se. Kurva... Stál tam Jean. No tak já dostanu před držku.
,,Aleee. Erenek se nám bojí." Začal jsem pomalu couvat. Ale on mě stihl chytit za límec. Je o hlavu vyšší než já.
,,Erene, seš jenom nechutná buzna co chrápe s učitelem. Jestli si myslíš že ti bude milovat tak na to zapomeň. Protože kdo by se dobrovolně zamiloval do TEBE. Jenom tě využívá. Akorát ty seš tak blbej že sis to do teď neuvědomil." Do očí mi vhrkly slzy.
,,T-to není pravda."
,,Ha, tak si to mysli. A teď mi padej z očí." A shodil mě na zem. P-proč mi tohle Řekl? Byl bych radši kdyby mě tady zmlátil... Zvedl jsem se a šel na hodinu. Přišel jsem ke třídě a otevřel dveře.
,,BUZNO!" Zařval někdo ze zadní části třídy. Ignoroval jsem to a šel si sednout do lavice. A kde je vlastně Armin? Rozhlídl jsem se po třídě ale nikde jsem ho neviděl. Tak jestli to tady dneska přežiju chci zlatého bludišťáka.

V půlce hodiny přišel Armin že byl prý u doktora. Naznačil jsem ať si sedne vedle mě. On se na mě znechuceně podíval a nakonec si sedl za mnou... Co jsem udělal tentokrát!?
,,A-ahoj." Řekl jsem. Ale odpověď jsem nedostal.
,,D-děje se n-něco?"
,,Ne." Ani se na mě nepodíval...
,,P-po-pokud jsem něco udělal, tak se omlouvám..." vykoktal jsem ze sebe a v očích jsem měl slzy. Žádná odpověď... Bože já chci domů! Lehl jsem si na lavici a skoro jsem usnul.
,,Takže zítra si napíšeme ten test, doufám že jste všichni poslouchali protože to nebudu opakovat." Skvělý... bože ať už zvoní!
,,No máme ještě 15 minut tak si někoho vyzkouším." No tak to si už děláš prdel ne?!
,,Tak dneska je 9. a to je Eren. No ale aby jsi tam nebyl sám. Tak třeba Jean. Tak šup, k tabuli a dám vám nějaké příklady." Ten mě beztak mrdne tabulí. Nadiktoval nám nějaké příklady a já se je snažil nějak vypočítat.
,,No tak Erene to je tak na trojku a Jeane ty tak na čtyřku. Bože, běžte si sednout..." sedl jsem si do lavice a v tom zazvonilo.

___________________________________________

Konichiwa! Dneska jsem to ukončila o 200 slov dřív ale snad to nevadí :D Chtěla bych poděkovat za všechny přečtení a hlasy! Jste skvělý <3 dekuju moc. No nic, mejte se hezkyyy!