Nedosažitelní [Ereri]

6.

*U Leviho doma*
Pohled Leviho
(Poznámka autorky: Být váma tak si zhruba v půlce pustím nějaký smutný písničky, je to tak mnohem lepší <3)

,,Nechceš horkou čokoládu nebo tak?"
,,Nene, dobrý." Odpověděl mi Eren co si zeslíkal svoji bundu.
,,Ty těstoviny nestíhám, objednáme si pizzu?" Zeptal jsem se.
,,Jo, klidně. Třeba šunkovou."
,,Hej, není ti nic? Seš celej bledej..." Zeptal jsem se ustaraně. A šel k němu blíž.
,,A-asi si potřebuju jenom odpočinout. Budu v pohodě." A lehce se na mě usmál.
,,Kdyby ti bylo jakkoliv hůř, tak mi to hnedka řekni. Ano?" A jemně jsem ho pohladil ve vlasech. On jenom kývl hlavou a šel si lehnout do ložnice. Já šel objednat tu pizzu.

Pizzu už jsem objednal a šel jsem se podívat na Erena. Ležel rozvalenej na celou postel a spal. Šel jsem blíž a přiložil jsem svou ruku k jeho čelu. Celej hořel. Připravil jsem mu k posteli prášky a ještě než jsem odešel jemně jsem ho políbil do vlasů. Ale v tom zazvonil zvonek. Konečně jídlo! Odešel jsem z ložnice a šel otevřít.
,,Dekuju."
,,Nemáte zač, dobrou chuť."
Zabouchl jsem dveře a šel si to sníst na gauč k televizi. Ta pizza nebyla špatná, ale jedl jsem i lepší. V televizi nic nedávali... tak jsem si tam prostě zapl zprávy a u toho jsem jedl.

,,To mi ani nenecháš?" Řekl Eren kterej se nade mě následně naklonil.
,,To jsi teda moc dlouho nespal."
,,Ale je mi mnohem líp."
,,To jsem rád." Usmál jsem se na něj.
,,Vzal sis ty prášky?" Zeptal jsem se ustaraně
,,Ano."
,,A chceš teda trochu."
,,Že se vůbec ptáš." Řekl a šel si sednout za mnou.
,,Půjdeš v pondělí do školy?" Prolomil jsem ticho.
,,Asi jo, uvidím jak mi bude."
,,No... Napadla mě taková věc." Uh... zase rudnu

,,Povídej."
,,Prostě... Je mi tady s tebou dobře a napadlo mě jestli by jsi..."
,,ANO!"
,,P-počkej však ani nevíš co jsem chtěl říct."
,,Ale já to moc dobře vím! Budu tady s tebou rád bydlet!"
,,V-vážně?"
,,No jasně!" Chytl mě za bradu a políbil mě. Lekl jsem se a odstrčil ho.
,,P-promiň, j-já nevím co mě to popadlo. Fakt pro-" Nestihl to doříct jelikož jsem ho políbil na zpátek. Chytl jsem ho jednou rukou za tvář a svalil se na něj. Jeho rty byli tak sladký! Polibky jsem pomalu přesunul na krk a začal tam dělat malé značky. Rukou jsem mu sjížděl k lemu boxerek. Pomalu jsem mu začínal rozepínat pásek.
,,L-levi přestaň prosím." Řekl vyklepaně ale já ho úplně ignoroval a úspěšně mu rozepl pásek.
,,Nech toho. Prosím!" Zase jsem ho ignoroval a začal mu sundávat kalhoty. A dotýkat se jeho chlouby.
,,LEVI PŘESTAŇ!!" To už měl slzy v očích a byl vyděšenej. T-to kvůli mě?... Já z něho co nejrychleji slezl. On se okamžitě zvedl a běžel do koupelny.
,,Ne, Erene! Počkej! Erene stůj, prosím!" Ale to se už zabouchl v koupelně.
,,KURVA!" Šel jsem ke dveřím koupelny. Bylo slyšet tiché vzlykání.

,,Erene, prosím. Otevři."
,,Ne..." řekl tiše. Lámalo mi to srdce slyšet ho takhle. A ještě k tomu když to bylo kvůli mě...
,,Prosím, když otevřeš vysvětlím ti to..."
,,Ne... běž pryč. Prosím..."
,,Erene prosím! To jsem nechtěl! Moc se ti omlouvám! Prosím, otevři." A sesunul jsem se k zemi.
,,Uhh..." A slyšel jsem kroky a cvakání zámku. Rychle jsem se zvedl a když otevřel padl jsem mu do náruče.
,,ERENE! Prosím! Odpusť mi! Já-" Říkal jsem stále v objetí.
,,Pusť mě..." A posunul se k umyvadlu.
,,Ale Erene!"
,,Nedotýkej se mě."
,,Ne počkej, Nech mě to vysvě-"
,,Chceš mě jenom na sex? Mluv..."
,,Cože? Ne! Nechci!" Jak ho to vůbec napadlo?!
,,Nevěřím ti!" Měl v očích strach, jako kdyby před ním stála nějaká obluda.
,,Erene, jak tě to vůbec napadlo?..."
,,VŮBEC KE MĚ NECHOĎ! Seš jenom nechutný prase! Chtěl si mě tady jenom abys se mnou šukal! Je to tak, že jo... Už v tom kabinetu si mě chtěl ojet! Je ti úplně u prdele jestli se mi to líbí nebo ne! Sem ti u prdele! Myslíš jenom pérem! Myslel jsem že k tobě něco cítím, ale asi ne. NECH MĚ BEJT!" A z očí mu vyhrkly slzy
,,Erene... To není vůbec pravda..."
,,Je! Je, a ty to víš... Ty to víš Levi..." Ale tohle není vůbec pravda! Já říkám pravdu Erene!
,,Ale já říkám pravdu!"
,,Jdu domů... Ve škole na mě vůbec nemluv."

,,Ne Erene prosím! Prosím! Musíš tady se mnou zůstat! Prosím! Strašně se ti omlouvám! Prostě mi přeskočilo! Já ti nechtěl nijak ublížit. KURVA, VŽDYŤ JÁ TĚ MILUJU!" A v breku jsem se skácel k zemi.

,,Doufám že si na šukání najdeš někoho jinýho a lepšího, Ty by si byl můj první víš. Nejlíp nějakou děvku, oh já zapomněl. Však si měl mě." Vzal si bundu a odešel.
,,Ne Erene, prosím... Vrať se..." řekl jsem teď už jen do vzduchu. Nikdy by mě nenapadlo ho mít jenom na sex. Kurva, vždyť já ho miluju!
,,P-počkat já mám E-erenovo číslo." Vytáhl jsem si z kapsy mobil a hledal v kontaktech.
,,E.... Erwin... Tady, Eren!" Vytočil jsem to číslo a čekal. Odmítnuto. Zkoušel jsem to minimálně 10 minut.
,,Volaný účastník není dostupný, zavolejte později." Dostal jsem záchvat breku.
,,C-co teď asi mám dělat?!.... On byl jedinej komu sem věřil..." A v hlavě mi probíhali vzpomínky.

,,M-můžu tě chytnout za ruku?..."
,,D-dobrý den, já mám pro vás ten projekt."
,,L-levi, pa-padej odsud."
,,J-je mi děsně blbě..."
,,Ani ne. Levi, já se nudím."

Asi bych měl jít spát, tohle byl jenom špatnej sen, ráno se probudím a vedle mě bude ležet Eren...

___________________________________________

Konichiwa... Tahle kapitola mě dost bolela... Psala jsem to tak 3 hodiny a z toho jsem 2 brečela... Ne reálně, brečela jsem jak se dvě kreslený postavičky hádaj... Další kapitola bude snad veselejší než tahleta. Jinak, tahle kapitola byla vydaná hned po té 5. kvůli furkjmnemRoxi protože bez ní by to prý nepřežila. Ale na to si nezvykejte! A nebojte tyhle kapitolu nebudou vycházet často, nejlíp vůbec. Protože moje srdíčko to nedává. To je vše, Doufám že jste tuto kapitolu přežili ve zdravý a mějte se hezkyyy...