Nedosažitelní [Ereri]

4.

Pohled Leviho

Po dlouhém dni jsem konečně došel domů. Uvařil si černej čaj a šel si číst knížku. V tom mi ale zazvonil mobil. Hange...

H: Ahoj Levííí!
L: Co chceš?
H: Napadlo mě-
L: Ne

A následně jsem to típl. Nemám náladu s ní zase někam jít. Ale volala mi potom asi ještě dvacekrát a už mě to štvalo. Nakonec jsem to zvedl, protože jsem věděl že si prostě nedá říct.

H: Levíí
L: No tak co teda?
H: Nechtěl by jsi se mnou jít na jednu párty?
L: Ne
H: Ale proč?!
L: Víš že tam nechodím
H: Slibuju že se neopiju
L: Zleješ se jako doga
H: Ne! Nezleju
L: Řekni mi rozumnej důvod proč bych tam měl jít...
H: Protože už si se mnou někde nebyl roky... Prosíím
L: Uhh, fajn...
H: Íííí, tak já se jdu připravit, za půl hodiny jsem u tebe.
L: Hm...

A típl jsem to... Mně se nikam nechce! Ale slíbil jsem to...

*po pul hodině*

Když zazvonil zvonek u dveří, věděl jsem že je to Hange.
,,Tak jsem tady! Šup vem si věci a jdeme!" Jenom jsem se otočil pro mobil, klíče a peněženku a bez dalších slov jsem vyšel z domu.
Bylo to celkem kousek, zhruba 10 minut
,,Jsme tady!" Řekla Hange. Šla ke dveřím a otevřela. Zevnitř se vyvalil oblak kouře a smradu z alkoholu. Asi se pobliju. U vchodu nám vrazili láhev alkoholu. Hange to do sebe lila jak vodu. Já se toho ani nedotkl. Upoutal mě malý gang u jedno ze stolů, chlapi, tak asi padesát let. Spocení a nechutní... Ale počkat... Vždyť támhle je Eren! A jeden z nich se po něm sápe... Tak ten dostane přes držku. Nechal jsem Hange, Hange a šel rychlím krokem k nim.
,,Hej! Co s ním jako chceš dělat?!" Vyhrkl jsem ze sebe.
,,Tobě do toho nic není skrčku. Vyhrál jsem ho a teď si s ním můžu dělat co chci!" Zavrčel na mě. Podíval jsem se na Erena nevypadal vůbec dobře, bledej jak stěna, zarudlé oči a brzo bude zvracet. Navíc měl v očích strach...
,,Pusť ho! Hned!"
,,Jo? A to mi teď bude poroučet nějakej trpaslík?"
,,L-levi, pa-padej odsud." Řekl z posledních sil Eren.
,,Když ho vyhraju v kartách, vrátíš mi ho?..."
,,Pokud VYHRAJEŠ tak jo. Ale pokud PROHRAJEŠ je můj, na vždycky..."
Eren jen zakroutil hlavou ať to nedělám.
,,Platí..."
,,Tak, jdeme hrát." Řekl a sedl si i s Erenem ke stolu. Já si sedl na proti.
,,Hrajeme!" Zařval.

Ta hra byla nekonečná! Hráli jsme tipuju tak 45minut. Ale stále jsem si zachoval svůj kamenný výraz. V kartách jsem byl opravdu dobrý.
,,Vyhrál jsem." Řekl jsem a zvedl se od stolu.
,,Moji výhru prosím." A nastavil jsem ruku.
,,Pf, na" A hodil Erena na mě. Já ho chytl a jednu jeho ruku jsem si přehodil přes rameno. Děsně smrděl a sotva byl při svejch. Na nohy se ani nepostavil. Celou cestu k sobě jsem ho táhl jak nějakou mrtvolu. Divil jsem se že jsem se nepoblil protože ten smrad byl strašnej. Uh, já tam nechal Hange... Ale její problém, já ji nic neslíbil. Doplazili jsme se ke vchodovym dveřím a já se snažil nají klíče.
,,Uf tady jsou. Kolik vážíš Erene? 200 kilo?" Byl těžkej jak hovado. Otevřel jsem dveře a hned s ním šel do koupelny.
,,D-dal bych si -škit- ještě skleničku." Řekl Eren když jsem ho táhl do koupelny.
,,Ty dostaneš leda tak pár facek!" Odpověděl jsem. Dotáhl jsem ho do koupelny a sundal mu to poblitý a nechutný triko. Kalhoty totéž.

Teď tam předemnou ležel polonahej na zemi totálně na mol... Toho by se dalo využít. Uh Levi nebuď prase! Skočil jsem do ložnice pro nějaký čistý oblečení. Vzal jsem šedý tepláky a nějaký volný černý triko. Když jsem šel do koupelny uviděl jsem Erena jak se plazí pryč.
,,Kam si myslíš že jdeš?" Zeptal jsem se ho jako kdybych čekal odpověď. Oblíkl jsem ho jak mimino a odnesl ho do pokoje pro hosty ale byl tam neskutečnej bordel.
,,Tak tady spát nebudeš." A musel jsem ho vzít k sobě do postele. Opatrně jsem ho tam položil a sedl si vedle něj. Přiložil jsem si ruku k jeho čelu abych zjistil jestli nemá teplotu.
,,Tobě bude ráno fest blbě. Proč chodíš na párty když neumíš chlastat?!"
,,Dal bych si -škit- prosím ještě panáka vodky -škit-."
,,Ty dostaneš do držky. A teď už spi. Ještě že je víkend. Byl bych zvědavej jak by jsi to vysvětloval ve škole." A ťukl jsem ho do čela. Já se taky šel prevlíct a šel jsem si lehnout za ním. Když jsem přišel do ložnice tak už chrápal, doslova. Lehl jsem si opatrně vedle něj a ještě ho přikril. Usnul jsem celkem rychle.

*ráno*
Pohled Erena

Ráno jsem se vzbudil s neskutečnou kocovinou. Otevřel jsem oči a podíval se po místnosti... Já nejsem u sebe? Párkrát jsem zamrkal jestli nemám halucinace. Pak jsem se podíval do leva a tam ležel Levi! Kurva! Beztak jsem se s ním vyspal! A co to mám na sobě?! Jeho hadry!? Já bych měl přestat chlastat... a chytl jsem se za hlavu. Radši jsem si zpátky lehl a dělal že spím. Nechtěl jsem být vzhůru první.
,,Stávej Šípková Růženko." Řekl Levi a začal se mnou třást.
,,K-kde to jsem?" Zeptal jsem se i když jsem to moc dobře věděl.
,,Jseš u mě doma. Včera jsi byl tak na mol že si nemohl chodit, chtěla tě znásilnit banda padesátiletejch chlapů a třikrát ses poblil." Dobře... Tohle si nepamatuju a asi jsem rád...
,,A-a kde mám o-oblečení...?"
,,V pračce, poblil ses. A ne, nespali jsme spolu." Nahlas jsem si oddychl.
,,Nejsem zas takovej čurák abych šukal s mým žákem když je totálně na mol." Mrkl na mě, začal jsem se zase červenat.
,,Co chceš k snídani? A nečervenej se furt." Strčil do mě.
,,J-je mi děsně blbě..."
,,Nepovídej, taky jsi toho vypil. A nebyl jsi tam ještě s někým?"
,,Ajo! ARMIN!" Málem bych na toho čuráka zapomněl.
,,Až se najíš půjdeme ho tam najít, dobře? Taky jsem tam někoho zapomněl." Usmál se.
,,A co si teda dáš k snídani?" Zeptal se znovu.
,,Stačí cornflaky s mlíkem."
,,A k tomu čaj? Kafe?"
,,Zelenej čaj prosím." Jenom kývl hlavou a odešel. On je tak sladkej když se o mě stará. Ale nesmím tady být moc dlouho aby si nemyslel že za ním dolejzám.

___________________________________________

Konichiwa! Další kapitola je tu, moje závislost na wattpad se začíná stupňovat a já bych měla jít spát jelikož je 2:43 a to mám vstávat v 8:00 :D snad to nějak dám no. Ale to je všechno, snad se vám kapitola líbila a mějte se hezkyyy!