Neočekávaná láska

Pod převisem

Thorin sledoval s poněkud ohromeným výrazem, jak čaroděj poručil vodě, aby ho nechala projít společně s jeho synovci, Bomburem a Acelyn. V jednu chvíli si král trpaslíků dokonce myslel, že Gandalf půjde do vody a smočí šat, ale jak se zdálo, čaroděj chtěl od začátku nechat vymáchat jen je, pomyslel si hořce.

Z lesů, kde se ještě před chvílí nacházeli, vyběhli skřeti. Podle počtu a typů zbraní to byla jen nějaká patrola nebo jednotka vyslaná dostihnout jeho společenství.

Když se ocitli jeho synovci na druhé straně, div si neoddychl úlevou a svůj pohled upřel na řeku, která se semkla zpět v proud, jako když někdo tleskne dlaněmi. Skřeti po nich začali střílet a někteří z nich zkusili přebrodit řeku.

Thorin zavelel k útěku. Nemohl si dovolit žádné ztráty.

Celé společenství se vydalo na úprk do lesa za řekou, který se táhl až k úpatí Mlžných hor. Hnali se mezi stromy a Thorin se přesunul na konec jejich skupiny, aby hlídal zadní pozice, zatímco Gandalf a Dwalin se drželi vepředu. Když se zdálo, že skřety setřásli, zastavili, aby si odpočinuli po dlouhém běhu. Bombur vypadal na umření - okamžitě se svalil celý zpocený a udýchaný na zem. Nejspíš čekal, až ho doběhnou jeho plíce.

,,Jsou dvě míle za námi," pronesl jistě Gandalf.

,,Kolik jich tam může být?" Vydechl mladý Kili.

,,Kolem dvou tuctů. Plus mínus," odpověděla mu Acelyn. Thorin s nelibostí uznal, že má dívka dobrý odhad.

,,Nemůžeme utíkat," zabručel si rádoby pro sebe Gloin a přehodil si v rukou sekeru.

Thorin zvažoval možnosti. Mohli utéct do hor, jenže takovou výdrž neměli a ti skřeti by je stejně dřív nebo později objevili. Kdyby se jich zbavili teď a tady tak by jim nedali žádnou šanci zpravit jejich velitele o tom, kde se společenství nachází. Tedy pokud už nevyslali nějakého skřetího zplozence pro posily. Každopádně nyní museli bojovat, měli náskok a skřeti se za nimi poženou jako ďasové. A trpaslíci měli výhodu terénu.

,,Kili vezmi si luk a šípy a běž na strom dvacet stop před námi. Jakmile se objeví, střílej." Zavelel a udělil každému trpaslíkovi pozici, chtěl využít momentu překvapení a lesů kolem. Pokyny byli prosté: většina trpaslíků se schová a budou útočit ze zálohy pro případ, že by je skřeti obklíčili. On, Dwalin, čaroděj, Gloin a Fili byli návnadou - první linií.

Acelyn se připojila ke Kilimu. Thorin nechtěl, aby se mu motala pod nohama a nevěřil jí, i když se z nějakého zatraceného důvodu přiměl, aby jí vrátil zbraně. Ten důvod se jmenoval Gandalf Šedý.

*

Acelyn se krčila na větvi naproti Ereborskému princi a v nenadálém tichu poslouchala vítr, zdali jí neprozradí něco víc o skřetech. Například za jak dlouho je najdou. Nic nenamítala, když ji Thorin poslal do zálohy, beztak nechtěla bojovat po jeho boku. Kili se díval mezi stromy a s šípem založeným v luku vyčkával na svůj první cíl. Co věděla, tak by se Kili mohl rovnat svými lukostřeleckými schopnostmi elfům. Elfové sice uměli dobře střílet, avšak ta havěť neuměla zdaleka to, co by zvládla ona. Její národ.

V dáli zaslechla dusot těžkých nohou a zvuky, které skřeti vydávali, když cítili přicházející krveprolití a smrt. Obrátila svůj zrak ke Kilimu a zjistila, že jí po očku sleduje.

Acelyn si sáhla za záda a vytáhla kovové kolečko. Chakram.

Stiskla spínač a z kolečka tiše vyjela tři ostří.

,,To jsem zvědavý, jak s tímhle budeš bojovat," podivil se tiše Kili. Acelyn pozdvihla obočí a stejně tiše jako noční vítr odvětila: „Uvidíš sám."